Nevlídné podzimní počasí, mlha, podvečerní tma a hlavně nepozornost několika železničářů stály před 65 lety za nejhorším železničním neštěstím v české historii. U obce Stéblová na jednokolejné trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi se 14. listopadu 1960 střetl osobní vlak tažený parní lokomotivou s motorákem. Ponořte se do mrazivé rekonstrukce pekla na kolejích.
Jedno páteční ráno, které začalo radostí z očekávaných podzimních prázdnin – a skončilo smutkem celé vesnice. V říjnu 1966 se na velšský Aberfan zřítila obrovská masa uhelného odpadu a pohřbila školu plnou dětí. 144 mrtvých. Zděšená veřejnost, trauma přeživších – a královna, která přišla pozdě. Jedna z největších katastrof v dějinách Spojeného království navíc zůstala bez trestu.
Orlová nepůsobí zdaleka tak temně, jak by odpovídalo její pověsti. Přesto se město vyrovnává se svou historií, která úzce souvisí s rozmachem uhelných dolů ve 20. století a především s jejich útlumem po roce 1989.
S novými emisními povolenkami se zatím obchoduje jen na zkoušku a přes média a sociální sítě už létají na téma zdražení absurdní částky, které mají na jedné či druhé straně buď vyděsit voliče, nebo je naopak chlácholit. Zelené odpustky čeká start v roce 2027 a bolet budou. Žádný dnes učiněný odhad však nemusí nastat. Ale ani nemusí být chybný.
Emisní povolenky, které nově zatíží prodejce pohonných hmot a dodavatele plynu a uhlí k vytápění, vytáhnou ročně z kapes domácností tisíce korun navíc. Stát se na poslední chvíli snaží dopad na občany zmírnit. Modelové příklady ukazují, jak může systém postihnout zejména nízkopříjmové domácnosti.
Tisíce korun ročně mohou navíc k dosavadním účtům naskočit na složenkách domácnostem, které vytápějí dům plynem nebo uhlím. Zhruba o 250 korun by podražilo tankování plné 50litrové nádrže auta. V Evropské unii už schválený systém emisních povolenek pro dopravu a bydlení nikdo nezastaví - možná jen zmírní. Aktuálně.cz shrnuje okolnosti hrozícího průvanu v peněženkách domácností.
Most, uhelná metropole severozápadních Čech, je na rozcestí. Už zase. Okolní povrchová těžba jde do finále a betonové město budované pro sto tisíc obyvatel se zvolna vylidňuje. Centrum Mostu budované v brutalistním stylu navíc ztrácí smysl. Magistrát si najal několik architektů, aby vymysleli, jak město s vyloučenými lokalitami posunout do budoucnosti. A říkají tomu Super Most.
Uhelná elektrárna Moorburg v Hamburku měla být technologickým triumfem německé energetické revoluce. Namísto toho se stala jejím památníkem – symbolem promarněných miliard a neefektivní politiky při budování německé zelené budoucnosti. A ani její demolice se nedaří tak, jak bylo naplánováno.
Podle fotek tehdy bylo v Mostě zhruba tolik sněhu jako nyní. Když před 200 metrů dlouhý a osamělý panelák dorazil první stěhovací vůz, zacouval těsně ke vchodu, aby to manželé Vaicovi ani muži v montérkách neměli daleko, a do nového bytu začali vynášet první kusy nábytku. Takhle před 60 lety začal konec královského Starého Mostu a nedobrovolný přesun lidí do betonových sídlišť nad městem.
Staré už neexistuje a nové se ještě nezrodilo. Ostravská krajina, poznamenaná těžbou uhlí a průmyslem, se nyní nachází právě v takovém mezidobí. Rozhodli se ho zachytit čtyři fotografové, které spojuje vášeň pro tento kraj a pro panoramatické záběry. Pod názvem svého sdružení Nudlaři teď vystavují v kavárně pražské Národní technické knihovny Café Prostoru_.
Premiér Petr Fiala se ostře ohradil proti tvrzení opozice a některých médií, podle kterých vláda chystá prudké zdražení benzinu, nafty nebo uhlí. Podle něj je to nepřijatelné a Česko si nebude dávat při ochraně životního prostředí větší závazky, než k jakým se už v minulosti zavázalo. "Mohu všechny ujistit, že žádný český Green Deal tady nebude," uvedl.
Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého získal povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Titul největšího znečišťovatele v Česku loni připadl elektrárně Chvaletice. Z jejích komínů se dlouhodobě valí více toxické rtuti nebo oxidů dusíku, než povolují limity. Podnik je navíc bude moct překračovat i nadále, získal výjimku. Ekologové nesouhlasí a věc chtějí dostat až k Ústavnímu soudu. Místní jsou smířlivější. Hlavně že už tady není všude bílý popel jako v 80. letech, shodují se.
Huti Liberty Ostrava hrozí, že jí její dodavatel Tameh Czech během několika dnů zastaví dodávky veškerých energií. Huť mu totiž dluží a neplatí, a tak Tameh nemá za co nakupovat uhlí, uvedl mluvčí společnosti Tameh Patrik Schober. Mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková řekla, že firma během čtvrtka vydá prohlášení. Na situaci upozornil server iDnes.cz.
I taková byla Ostrava. Ve třicátých letech uplynulého století se tam bavili lidé na horské dráze v zábavním parku Tivoli, obklopeni vzduchem plným popílku a dýmu. Haldžoři prahli po každém zapadlém kousku uhlí a horníci hledali nejrůznější prostředky, které by je vybudily při jejich těžké práci. Snímky zachycující dávné Ostravsko shromáždil ve své nové knize Vzhůru do dolů! Ondřej Durczak.
Středoškolští studenti tlačí na ministra životního prostředí, ať dodržuje sliby, ať neprodlužuje těžbu uhlí. Poslední generace zase touží po klidném městě, kde nepanují auta, kde se vše nepodřizuje automobilové dopravě.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se mají stát prosperujícími regiony bez těžebního průmyslu, který zatěžuje životní prostředí a nevytváří přidanou hodnotu. Evropská unie tuto proměnu podpoří čtyřiceti miliardami korun, které Česku vyčlenila v rámci speciálního Operačního programu Spravedlivá transformace.
Uhlí jako výtvarnému prostředku i tématu spojenému se severem Čech je zasvěcena nová výstava Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem na Litoměřicku. Skupinová přehlídka nazvaná Hérakleitův princip: Sto let uhlí v českém umění zahrnuje díla více než šedesáti autorů včetně Václava Špály, Jana Zrzavého nebo Stanislava Kolíbala. Potrvá do 22. října.
Polsko nezavře hnědouhelný důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. "Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost," řekl premiér během návštěvy Turówa podle webu polského rozhlasu.
Ať budou venkovní teploty jakékoli, čeká Německo pořádně horká zima. Ekologičtí aktivisté se se zelenými politiky dostali do konfliktu, který ohrožuje jejich společné cíle.
V parnu pozdního léta stojí ve frontě před černouhelným dolem Bogdanka u polského Lublinu desítky osobních automobilů a dodávek. Někteří lidé čekají ve frontě i několik dní ve snaze zásobit se v době energetické krize před nadcházející zimou, napsala agentura Reuters.
Německá vláda ve středu schválila soubor závazných opatření na úsporu energie a rozhodla, že v zájmu energetické bezpečnosti budou mít nákladní vlaky s uhlím na vytížených koridorech přednost před osobními soupravami. Po jednání vlády oznámili ministři hospodářství a dopravy Robert Habeck a Volker Wissing.
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
