Nová německá vláda výrazně zrychluje odklon země od uhlí. Tamní elektrárny a teplárny ho přestanou spalovat ideálně už v roce 2030, vyplývá z koaliční smlouvy vznikající vlády. Dokument zveřejnili němečtí sociální demokraté, liberálové a Zelení po dlouhých jednáních ve středu odpoledne. Končící kabinet Angely Merkelové přitom počítal až s rokem 2038.
Možný konec uhlí je velkým tématem celosvětové klimatické konference v Glasgow. Na summitu se 40 zemí zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Jak se někteří hlavní producenti a spotřebitelé vyrovnávají s tlakem na požadavky na zastavení těžby? Nabízíme pohled do Polska, Ruska, na Ukrajinu, do Číny, Austrálie a Spojených států. A také pro srovnání situaci Česka.
Řada lidí kvůli zdražování energií a krachu některých dodavatelů zvažuje, zda by pro ně nyní nebylo lepší spoléhat se opět na tradiční zdroje vytápění. Třeba obyvatelé rodinných domů, kteří si ponechali i kotel na tuhá paliva, se nyní podle expertů více snaží topit dřevem nebo uhlím. Jeho cena ovšem roste podobně rychle jako cena plynu.
Spor s Polskem o hnědouhelný důl Turów je jedním z témat, která bude muset řešit nová vláda. Už brzy. S koalicemi, které dávají dohromady budoucí český kabinet, se dohodli odborníci z ministerstva životního prostředí a do Varšavy poslali dopis s výzvou k obnovení pozastaveného dialogu. Na odpověď z Polska zatím stále čekají. Povrchový důl těsně u hranic ohrožuje vodní zdroje v Česku.
Ve čtvrtek pozdě večer skončil v Praze dvoudenní vyjednávací česko-polský maraton. Cílem bylo najít shodu na detailech smlouvy, která by ukončila spor mezi oběma zeměmi o další těžbě v hnědouhelném dole Turów a jejích dopadech na české území, v jehož bezprostřední blízkosti se nachází. To se ale zatím nepodařilo. Podle zdrojů blízkých vyjednávání je důvodem zásah premiéra Andreje Babiše (ANO).
Česká republika se musí více snažit, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle Evropské unie. Tyto přísnější cíle ji přimějí rychleji se vzdát uhlí, uvedla Mezinárodní agentura pro energii, která ve své nejnovější studii hloubkově přezkoumala českou energetickou politiku. Země by podle ní měla podpořit komunity v oblastech, které tento vývoj zasáhne.
Obě velké uhelné elektrárny v Pardubickém kraji ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem zatím nezískaly pravomocnou výjimku z nových emisních limitů. Ty nabyly účinnosti ve středu a jsou přísnější než předchozí. Elektrárny žádaly o přechodnou úlevu při vypouštění rtuti a oxidů dusíku do ovzduší, proti vydané výjimce se však buď odvolaly ekologické organizace, nebo úřad dosud nerozhodl.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
Britský start-up Gravitricity, který se snaží prosadit na trhu se skladováním elektřiny, chce využít hlubokou uhelnou šachtu Staříč na severní Moravě k výrobě elektřiny. Firma by do více než kilometr hluboké šachty, která patří k uzavřenému dolu Paskov, spouštěla několikatisícitunové závaží a pomocí síly gravitace vyráběla elektřinu. Informovaly o tom Hospodářské noviny (HN).
Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve.
Energetický průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského přestane do roku 2030 ve všech zemích, kde působí, používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Výjimkou bude Německo, kde bude firma postupovat v souladu se zákonem o ukončení využívání uhlí, na jejímž základě bude celonárodně ukončena výroba energie z uhlí nejpozději do roku 2038. V pondělí to řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Když člověk projíždí okolo obří jámy hnědouhelného dolu Turów, je snadné ztratit přehled o tom, ve kterém státě se zrovna nachází. Důl a stejnojmenná elektrárna leží ve výběžku polského území obklopeném Německem a Českem.
Stát chce, aby v Česku vznikl minimálně jeden projekt továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory. Na úterní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Zájem podle něj má Volkswagen, jehož součástí je i česká automobilka Škoda Auto, a korejská LG.
Titul Ropák roku za antiekologický čin udělili aktivisté vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi. Zelenou perlu za výrok má ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO). O výsledku ankety informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země.
Vleklý spor o pokračující těžbu v hnědouhelném dole Turów v česko-polském pohraničí by měl skončit dohodou. Praha připravuje smlouvu, která stanoví podmínky, za kterých stáhne svou žalobu na Polsko u evropského soudu. Podle ekologů by to znamenalo prohru. Pro nás je to ale bezpečnější cesta, říká v rozhovoru hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). U jednání s Polskem byl od začátku.
Pokud chce Česko vyvinout další tlak na Polsko, aby přerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, má možnost požádat Soudní dvůr Evropské unie, aby stanovil pokutu. Evropská komise (EK) vůči rozhodnutí Polska neuposlechnout příkazu soudu nijak aktivně vystupovat nebude, případ ale hodlá pozorně sledovat, sdělila mluvčí unijní exekutivy.
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česko. Rozhodl o tom v pátek Soudní dvůr EU, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Proti rozhodnutí se ohradili polský premiér Mateusz Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
Oblast polské Bogatynie, která leží nedaleko českých hranic a kde se nachází hnědouhelný důl a elektrárna Turów, měla být jedním z míst, kam v příštích letech potečou evropské miliardy. Skoro 77 miliard korun určených Varšavě tam mělo pomoct s přechodem od uhlí k zeleným zdrojům energie a k podpoře místních lidí. Jak ale Aktuálně.cz potvrdila Evropská komise, Bogatynia na peníze nemá nárok.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
