Křídlo, křehké jako papír a zdobené tisíci jemných, barevných šupinek, rozhoduje o životě a smrti motýla. V americkém záchranném centru provedli neobyčejnou operaci, která změnila osud ohroženého jedince. Video z ní se během několika dní stalo hitem internetu a okouzlilo miliony lidí po celém světě.
Prověříme všechny faktury, na základě kterých jsme Motolu proplatili služby soukromé letecké společnosti Aeropartner, řekl šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Revizi nařídil kvůli nesrovnalostem, na které minulý týden upozornilo Aktuálně.cz. Tedy že Motol vystavoval statisícové faktury za leteckou přepravu orgánů k transplantaci soukromníkovi, ačkoliv let zdarma vykonala armáda.
Je to sedm měsíců, co do nemocnice v pražském Motole vtrhla policie a završila tím vyšetřování rozsáhlé korupce. Obvinění si vyslechlo 18 lidí včetně někdejšího šéfa Miloslava Ludvíka. Poměry ve špitále poté slíbilo prověřit i ministerstvo zdravotnictví. Aktuálně.cz zjistilo další nesrovnalosti - Motol vystavoval statisícové faktury za leteckou dopravu, již zdarma vykonala armáda.
Schovejte si stolici do naší banky, může vás to zachránit před rakovinou, radí molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. V Brně založil speciální laboratoř, ve které lidem zamrazuje jejich vlastní exkrementy. „V budoucnu jim to může pomoci s obnovou přirozené střevní mikroflóry, která je rozhodující při obraně těla před nemocemi,“ vysvětluje v rozhovoru.
Američanka, které byla loni v listopadu transplantována prasečí ledvina, musela být tohoto orgánu zbavena, protože ho její tělo začalo po více než čtyřech měsících odmítat. I tak se Towana Looneyová z Alabamy stala nejdéle žijícím pacientem po transplantaci prasečího orgánu. S odkazem na sdělení nemocnice, která ji operovala, o tom informovala agentura AFP.
Dvouleté Madlence byla na začátku března diagnostikována aplastická anémie. Ta způsobuje nedostatečnou tvorbu červených a bílých krvinek a krevních destiček. Dívenka akutně potřebuje transplantaci kostní dřeně, lékaři však zatím nemají k dispozici vhodného dárce. Jedním z lidí, kteří v jejich hledání pomáhají, je Zdenka Wasserbauerová. Do registru přivedla už takřka 40 tisíc lidí.
Madlence byla na začátku března diagnostikována aplastická anémie, která způsobuje nedostatečnou tvorbu červených a bílých krvinek a krevních destiček. Holčička, která se aktuálně nachází v motolské nemocnici, potřebuje do šesti týdnů podstoupit transplantaci kostní dřeně, lékaři však zatím nemají k dispozici vhodného dárce.
Matka a její o dvacet let mladší dcera za sebou mají krušné měsíce. Před více než čtvrt rokem v pražském IKEM prodělaly náročnou jedenáctihodinovou operaci, při které matka nemocné dceři darovala část jater. Transplantace, u které byli v květnu i reportéři Aktuálně.cz, jí zachránila život. K operaci i odhalení nemoci ale vedla složitá cesta plná náhod.
Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi podruhé pět orgánů najednou. Při druhém 15hodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.
"V našem oboru jsou zásadně složitější operace, než je transplantace srdce nebo dokonce srdce a plic. Výjimečné to bylo organizační stránkou," říká k unikátní operaci patnáctiletého chlapce, která se uskutečnila v pražské nemocnici v Motole, kardiochirurg Petr Bukovský. Jak se mění dva orgány najednou a jsou děti křehčí než dospělí pacienti? A jak se operují srdce malým pacientům třeba v Africe?
Na operačním sále kliniky transplantační chirurgie v pražském IKEM se v pondělí před osmou ráno schyluje k mimořádném výkonu. Tým lékařů v čele s přednostou Jiřím Froňkem se chystá k náročné transplantaci jater od žijícího dárce. U operace, při které matka darovala orgán své nemocné dceři, byli reportéři Aktuálně.cz.
V pražském IKEM umí lékaři transplantovat játra od žijícího dárce. V květnu jednu takovou náročnou operaci provedli u matky s dcerou. Transplantace nabízí pohled na sehraný tým lékařů, kteří při ní používají i virtuální realitu a speciální brýle nebo 3D model operovaných jater.
Zdravé střevo je základ. Jeho mikrobiom se podílí nejen na tom, zda je člověk zdravý, hubený nebo obézní. Dopad má i na psychiku. Lidem, kteří bojují se záněty střev, může stolice zdravého dárce zachránit život. Podle lékaře z ústecké Masarykovy nemocnice Jakuba Jarého by však mohla takzvaná fekální transplantace v budoucnosti pomáhat i s problémy, které s trávícím ústrojím zdánlivě nesouvisí.
Týmu lékařů z nemocnice v americkém Bostonu se jako prvním na světě podařila úspěšná transplantace ledviny z geneticky modifikovaného prasete živému člověku. Nemocnice Massachusetts General Hospital to oznámila s tím, že se dvaašedesátiletému pacientovi po operaci daří dobře a brzy by mohl být propuštěn.
Čeští lékaři i letos svými unikátními výkony měnili životy. Některá uzdravení se podobají zázraku. Ženě z Keni vrátili naději, že znovu uvidí, zachránili předčasně narozeného chlapce nebo díky genetickým vyšetřením včas zachytili nádor prsu v těhotenství. Podívejte se na silné příběhy pacientů.
"Kvantifikovat šanci na úspěch? V žádném případě nesmíme vypadat jako šílenci. Musíme mít racionální pohled na svět a mít pocit, že šance je více než poloviční," říká transplantolog Jiří Froněk, který má za sebou unikátní operaci jedenáctiletého chlapce. Dítě s vrozenou vadou dostalo jaterní štěp od své matky. Proč jde o tak nevídaný zákrok? A jak dlouho mohou nová játra příjemci fungovat?
Sedmiletá dívka jménem Alicja se stala prvním dítětem v Polsku, kterému lékaři transplantovali srdce odebrané v zahraničí. Orgán pocházel z Česka, informovalo tento týden na svých internetových stránkách Slezské centrum pro nemoci srdce ve městě Zabrze.
"Ze všech plic k darování v Česku můžeme použít asi jen 20 až 30 procent. Je to velmi křehký orgán, který rychle ztrácí svoji funkci," říká přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Robert Lischke, pod jehož vedením lékaři transplantují přes 50 plic ročně. Věk dárce při tom nehraje roli, nejdůležitější je velikost orgánu. Proč? A kdy plíce nahradí stroj?
V Turecku vzkvétá byznys s transplantací vlasů. Rychle se stává hlavním hnacím motorem tamních komerčních zdravotnických služeb. Ročně se tam pro novou kštici vydávají i stovky Čechů, láká je hlavně příznivější cena. Pro evropské kliniky totiž není vlasový byznys tolik lukrativní. Plastickým chirurgům se mnohem více vyplatí například estetické operace prsou či nosu. A Turci toho dokázali využít.
„Hudbou budoucnosti je transplantace nervové nebo svalové tkáně. A věřím, že za pár desítek let budeme moci vracet plnou funkci třeba i lidem po amputacích,” říká Daniel Špirka, šéf Národního centra tkání a buněk, které zajišťuje zpracování a darování lidských tkání. „Největší zájem je o kostní štěpy, vazy, šlachy a oční rohovky,” dodává.
Izraelka Idit Harel Segalová se rozhodla u příležitosti svých padesátých narozenin darovat jednu ze svých ledvin neznámému pacientovi. Příjemcem se stal tříletý palestinský chlapec. Šlechetný čin stál ženu několik rodinných hádek, učitelka v mateřské školce si však stojí za svým a chce jít příkladem.
V pražské Všeobecné fakultní nemocnici udrželi pacientku na umělé plíci 143 dní, než se dočkala transplantace. Světový rekord byl dosud 79 dní, oznámila nemocnice. Vůbec první český bypass obcházející plíce zachránil šestatřicetileté ženě s těžkou plicní hypertenzí život, na transplantaci čekala více než sto dní kvůli nedostatku dárců, své vzácné krevní skupině a strachu lidí z nákazy koronavirem.
Dennodenní dušení vám úplně změní život, závislost na kyslíku je hrozná, pacienti nesmírně trpí, popisuje hrudní chirurg Robert Lischke, který v Motole vede program transplantace plic. Řada pacientů k nám přichází pozdě a jsou v takovém stavu, že je na čekací listinu nemůžeme zařadit. Jiní se zase vymlouvají, když zjistíme, že kouří, to je absurdní. Plíce jsou složitý a křehký orgán, líčí Lischke.
