transplantace

První Čech s umělým srdcem? Operace pro něj byla jedinou šancí, nemohl se jí dočkat, říká Netuka

První Čech s umělým srdcem? Operace pro něj byla jedinou šancí, nemohl se jí dočkat, říká Netuka

Biomechanické srdce dokáže plně nahradit to lidské, tvrdí Ivan Netuka, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. V listopadu vedl operaci, při které lékaři jako první v Česku a teprve třetí na světě transplantovali pacientovi umělé srdce. Přístroj má 17 senzorů, které každou milisekundu reagují na pacientův stav. Transplantací se podle něj ve světě provádí zoufale málo. Cesty do budoucnosti jsou dvě, buď umělé orgány, nebo využití orgánů zvířat, myslí si.

Zdravotnictví, Zdravotnická záchranná služba, záchranka, sanitka, ilustrační foto

IKEM provedl trojnásobnou transplantaci. Ledviny cestovaly 330 kilometrů s policejním doprovodem

Lékaři spolupracovali s kolegy z Vídně. Transplantace propojila čtyři lidi z Česka a dva z Rakouska, spároval je počítačový program.

Osmitýdenní chlapeček dostal nové srdce, po operaci je v dobrém stavu

Charlie Douthwaite se narodil jen s polovinou srdce, byl nejmladším pacientem na čekací listině pro transplantace v Británii.

Transplantovaný orgán s dítětem neporoste, říká lékař po operaci batolete s mechanickým srdcem

Lékařům v pražské Fakultní nemocnici v Motole se povedlo transplantovat srdce teprve 19měsíčnímu batoleti. Dítě bylo předtím čtyři měsíce napojeno na mechanické srdce. Hlavní operatér Tomáš Matějka v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, s jakými úskalími se tým lékařů potýkal i jak se stav dítěte bude vyvíjet v budoucnu. Lékař zároveň nastínil, že malého pacienta za několik let čeká další transplantace, protože nové srdce s ním neporoste. "Kdy ale dítěti nové srdce přestane objemově stačit, nedokážeme přesně odhadnout," upřesňuje kardiochirurg.

Batole mělo čtyři měsíce mimotělní mechanické srdce, nyní se v Motole podařila unikátní operace

Po bezmála pětihodinové operaci se lékařům ve Fakultní nemocnic Motol podařilo transplantovat srdce teprve 19 měsíčnímu dítěti. Malému pacientovi selhávalo vlastní srdce a čtyři měsíce před operací, kdy se pro něj hledal vhodný dárce, musel být napojený na mimotělní mechanické srdce. Batole už bylo po transplantaci propuštěno do domácí péče a je v dobrém stavu.

Lékař z IKEM: K čtyřměsíčnímu děvčeti jsme jezdili i v noci, transplantace jater byla jediná možnost

V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se podařilo transplantovat játra historicky nejmladšímu pacientovi, teprve čtyřměsíčnímu kojenci. Lékaři se obvykle snaží vyhnout transplantaci orgánů u dětí, které jsou na světě jen pár měsíců. Pokud to jde, náročná operace se odkládá, dokud dítě nepovyroste. "Jsou ale případy, kdy je lepší transplantovat rovnou a neoddalovat to. A to byl právě případ tohoto malého děvčátka," říká přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Nedostatek lékařů je časovaná bomba, nemá je kdo učit, Babiš nám slíbil víc peněz, říká Bareš

Čeští lékaři transplantovali játra teprve čtyřměsíčnímu kojenci. Při operaci vážil jen 4 kila

Lékaři v pražském IKEM transplantovali játra historicky nejmladšímu pacientovi. Kvůli nevyvinutým žlučovým cestám museli operovat teprve čtyřměsíčního kojence, který vážil jen čtyři kilogramy. "V současné době, čtvrt roku od zákroku, se operované dítě vyvíjí stejně jako ostatní vrstevníci a nemusí ani držet žádnou speciální dietu," řekl zástupce přednosty Kliniky transplantační chirurgie Libor Janoušek, který tým lékařů vedl.

Zemřel chirurg Vladimír Kočandrle, který vedl první úspěšnou transplantaci srdce ve východním bloku

Ve věku 83 let ve čtvrtek zemřel chirurg Vladimír Kočandrle. V roce 1984 vedl tým, který jako první v tehdejším Československu provedl úspěšnou transplantaci srdce. Pod Kočandrlovým vedením operoval tým profesora Pavla Firta. Čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina dostal tehdy srdce o devět let mladšího muže a žil poté ještě dalších 13 let. Úmrtí lékaře a dlouholetého ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v pátek oznámil Kočandrleho syn.

Transplantační zákon schválil Senát bez úprav, ten o kódování lidských tkání vrátil poslancům

Senátoři schválili novelu transplantačního zákona, která má stanovit postupy týkající se ověřování jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. Novelu, která má zvýšit bezpečnost při nakládání s lidskými tkáněmi a buňkami jejich jednotným evropským kódováním, ale Senát vrátil sněmovně.

Zemřel Thomas Starzl. Renomovaný lékař uskutečnil jako první transplantaci jater

Thomas Starzl, který uskutečnil první transplantaci jater, zemřel v 90 letech. Renomovaný lékař, jehož prarodiče pocházeli z Československa, byl rovněž průkopníkem v transplantaci ledvin od mrtvých.

Husté vlasy bez transplantace. Salon nalepuje příčesky lepidlem

Husté vlasy bez transplantace. Salon nalepuje stylové příčesky lepidlem

Britská firma Quiff se zaměřila na vytvoření perfektního pánského příčesku, který vypadá přirozeně a drží při každé příležitosti. K připevnění vlasů je potřeba speciální lepidlo. Po nalepení stačí tupé vyfoukat a upravit do požadovaného tvaru. Firma příčeskem slibuje navrácení sebevědomí holohlavým mužům a vyřešení jejich problému bez chirurgických zákroků.

Vědec: Lidským buňkám se v těle prasete moc nevedlo. Dárci chybějí, ale pěstování orgánů je sci-fi

Před několika dny obletěla svět zpráva, že se americkým vědcům podařilo vytvořit lidsko-zvířecí embryo. Podle českého molekulárního imunologa Václava Hořejšího se ale podobné pokusy dělají už dvě desítky let a o žádný revoluční objev se nejedná. Křížení lidských a zvířecích genů by ale v budoucnu mohlo vést k tomu, že by se ve zvířatech "pěstovaly" lidské orgány určené k transplantaci. Uvedení celého objevu do klinické praxe ale bude podle Hořejšího velmi zdlouhavé a možná se ani nikdy nepodaří.

Z části lidské a z části prasečí embryo. Američtí vědci "vypěstovali" chiméru v těle prasnice

"Pěstování" nových lidských orgánů pro transplantace se dočkalo prvního malého úspěchu. Vědcům z kalifornského Salkova institutu se podařilo vpravit lidské kmenové buňky do prasečího embrya, které přežilo a úspěšně se vyvíjelo v těle prasnice po dobu jednoho měsíce. Tato novodobá "chiméra" byla člověkem z méně než 0,001 procenta. Přesto se jedná o historický krok.

Lékaři v Dallasu úspěšně transplantovali dělohu. Je to naděje pro mnoho žen, říkají

Ženám, které se narodily bez dělohy nebo mají tento orgán nefunkční, svítá naděje, že budou moci mít vlastní děti. Chirurgové z Baylorské univerzitní nemocnice v Dallasu jako další na světě úspěšně provedli transplantaci. Orgány pocházely od živých dárkyň. Tři operace se nezdařily, ale tělo jedné z pacientek cizí dělohu přijalo a žena se úspěšně zotavuje. Američtí lékaři už plánují další operace, které by mohly změnit život mnoha žen po celém světě.

Díky myším přišel na kacířské souvislosti o neplodnosti. Zřejmě dostane "českou Nobelovku"

Nejprestižnější české vědecké ocenění letos nejspíš získá expert na molekulární genetiku profesor Jiří Forejt. Na myších modelech se snaží objasnit podstatu takzvané hybridní sterility - tedy příčiny neplodnosti u kříženců. Na nejdetailnějších úrovních tak zkoumá zákonitosti vzniku nových druhů. Dvaasedmdesátiletý vědec publikuje v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, a hostoval jako profesor na americké univerzitě v Princetonu. O prestižním českém ocenění rozhodla vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace, volbu ještě musí schválit vláda. Forejt poskytl Aktuálně.cz rozhovor.

Prasata na ekologické farmě v Germeringu

Vědci si hrají s DNA prasat. Zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány

Američtí vědci se pokoušejí vypěstovat v těle prasete orgán složený z čistě lidských buněk. Do prasečího embrya s upraveným DNA vpravili lidské kmenové buňky, které vytvoří slinivku břišní, jež by mohla být transplantována do těla lidského pacienta. V případě úspěchu tímto způsobem plánují pěstovat i ostatní orgány. Obavy panují nad tím, aby lidské buňky v těle prasete nezasáhly do vývoje i ostatních orgánů, především mozku, čímž by se prasata mohla "polidštit". Mezi odpůrce tohoto druhu výzkumu patří ochránci zvířat. Podle nich by farmy na pěstování orgánů znamenaly nový zdroj pro jejich utrpení.

Transplantace dělohy? Plníme ženám přání mít dítě, po porodu ji vyoperujeme, říká chirurg

Chceme ženám umožnit mít jedno, maximálně dvě těhotenství, na celém světě doposud proběhlo pět porodů po transplantaci dělohy, říká lékař Jiří Froněk. Žena může otěhotnět pouze po umělém oplodnění, dárcem dělohy je většinou matka. Jde podle něj o jednu z nejvíce komplikovaných transplantací.

Japonci transplantují plyšákům končetiny, pomocí roztomilých obrázků chtějí získat nové dárce orgánů

Japonská kampaň Second Life Toys nabízí transplantace pro plyšáky. Snaží se tak nenásilnou formou přiblížit dětem problém s nedostatkem dárců orgánů. Japonsko patří mezi země s nejnižším procentem transplantací, ročně na ni čeká více než 14 tisíc lidí, nového orgánu se dočká jen 300 z nich.

Dělohu transplantujeme jen ženám, které podstoupí i neověřenou metodu, říká lékař po první operaci

V pražském IKEM se podařila první transplantace dělohy, celosvětově jde teprve o jedenáctou takovou operaci. Ženám bez dělohy dává zákrok naději na vlastní dítě. První pacientkou je třicetiletá Jana, která dělohu dostala od své matky. Tým lékařů z IKEM a nemocnice v Motole navázal na švédské kolegy, kteří dělohu transplantovali devíti ženám. Pět z nich už porodilo zdravé potomky. V rámci české obdoby švédského programu by celkem mělo být odoperováno dvacet pacientek. V budoucnu by měly následovat další. "Jeden z cílů studie je, pokusit se ten výkon zjednodušit, aby byl proveditelný ve větších počtech," vysvětluje v rozhovoru přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Lékaři transplantovali první dělohu v Česku. Žena může porodit díky děloze, ve které ji nosila matka

Lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny a motolské nemocnice chystají jako první na světě studii, která má ověřit možnosti transplantace dělohy od zemřelých dárkyň. Dosud pacientky dostaly orgán hlavně od živých, na světě se uskutečnilo jen 13 zákroků. Česko je šestou zemí na světě, kde lékaři transplantaci udělali. Poprvé ji provedli 30. dubna mezi matkou a dcerou, obě ženy jsou v pořádku.