Po sérii dokumentů o výpravách s východoněmeckým trabantem Dan Přibáň „osedlal“ Luaz 967 vyrobený v bývalém Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny. Spolu s dalšími členy týmu absolvoval čtyřměsíční cestu z Prahy do mongolského Ulánbátaru dlouhou téměř 18 000 kilometrů. V českých kinech bude mít snímek premiéru 24. dubna. Za distribuční společnost Aerofilms o tom informovala Martina Reková.
Bezpečný, komfortní, spolehlivý, podobně obehrané přívlastky používají automobilky pro své výrobky od nepaměti. Někdy se reklamní text od reality liší natolik, že by auto podle popisu nepoznal ani jeho majitel. Přesně v tomto duchu je i prospekt Trabant, který v české mutaci vydaly Automobilové závody Cvikov v roce 1981.
Pro socialistický blok nenajdete typičtější automobil. Viděl stavbu Berlínské zdi a stál i u jejího bourání. Prototypy dokončovali, když maďarský sen o svobodě rozdrtily sovětské tanky, a v přímém přenosu zažil, když se to stejné o 12 let později stalo Československu. Trabant byl svědkem mnoha dějinných událostí i malých lidských osudů. Připomeňte si jej v galerii unikátních dobových fotografií.
"Jak uděláte z žáby pohodlné auto? Rozbijete jí motor! A pak už to jde jedno s druhým. Jak se stát štamgasty v cukrárně pro petrolheady, jak uspořádat mezinárodní spiknutí a jak ujet 300 kilometrů za den a mít z toho radost. Žlutá žába se nevzdává a pomalu a nejistě se blíží k Mongolsku!" Cestovatel Dan Přibáň píše o dobrodružství, která zakouší na cestě luazem alias žlutou žábou.
Žluté žáby Dana Přibáně po několika odkladech a mnoha letech příprav vyrazily na cestu do Mongolska. Ovšem otázka, zda opravdu vyjedou, visela nad žlutým cirkusem do posledních dní před odjezdem! Teď se po překonání řady technických překážek hlásí z Turecka.
"Žlutý cirkus vyráží na svoji další cestu, tentokrát ale ne slavnými žlutými trabanty, ale plovoucím autem, jaké svět neviděl. Jestli ho chcete vidět na vlastní oči, přijďte v neděli na jejich slavnostní start! Poslední test, tedy zda plovoucí auto opravdu plave, zdárně proběhl!" Cestovatel Dan Přibáň bude následující měsíce psát o svých zážitcích z cesty do Mongolska. Přisedněte si!
Jen několik stovek metrů od slavného Checkpointu Charlie, tedy místa přechodu ze západního do východního Berlína, je poněkud příznačně muzeum trabantů. Aut z duroplastu, která se stala symbolem života v NDR a nakonec i pádu Berlínské zdi. Co do velikosti sice expozice pompéznosti muzea ve Cvikově nedosahuje, i tak je ale na co se dívat.
Zajímá vás, jak se vyráběly Trabanty? Chcete vidět duroplastový zázrak z NDR v řezu a nasát (a to doslova) odér východoněmeckého socialismu, který se od toho československého zas tolik nelišil? Navštivte pozoruhodné Muzeum Augusta Horcha ve Cvikově. Na Čechy jsou tu připraveni, audio průvodce hovoří česky.
Dvě značky automobilů, jejichž výroba skončila v roce 1991, byly symbolem někdejšího východního Německa. A zatímco po znovusjednocení Německa trabanty a wartburgy ze silnic téměř zmizely, v posledních letech jich opět přibývá, napsala dnes agentura DPA.
Modrý dým z výfuku, charakteristický zvuk dvoutaktu z pod kapoty a panely karoserie z duroplastu. Trabant se i přes velkou řádku posměšků stal, trochu vynucenou, ikonou socialistických silnic. Kdo ho chtěl, čekal na něj i několik let. Anebo se ho nakonec nedočkal vůbec. Poprvé vyjelo auto ze Cvikova na den přesně před 65 lety. Připomeňte si jeho historii.
V době pádu berlínské zdi bylo plastové vozítko s dvoudobým motorem zoufalou vizitkou východoněmeckého hospodářství. Stejně nešťastní byli sami tvůrci Trabantu. Považovali ho jen za první krůček a už koncem šedesátých let měli připravené daleko modernější auto. V čele týmu stál schopný konstruktér Werner Lang, který by to za normálních podmínek dotáhl o hodně dál. Narodil se právě před sto lety.
Karoserii z duroplastu celosvětově zpopularizoval především Trabant ve všech možných podobách. Slavný východoněmecký dvoutakt však nebyl prvním autem, jehož díly využívaly lehkého materiálu, který měl pomoci nahradit nedostatkovou ocel. Poprvé se jej totiž dočkal už jeho trochu zapomenutý předchůdce AWZ P70.
S rozpadem východního bloku přišla většina tamních automobilek o jisté odbytové trhy. Ve volné konkurenci moderních vozů totiž zastaralé dacie, žigulíky nebo volhy najednou nestačily. Některé značky se s novou výzvou vyrovnaly, jiné ale kompletně zkrachovaly. Redakce Aktuálně.cz vybrala několik aut socialistických značek, která měla po roce 1989 konkurovat západním modelům.
Éra do jisté míry izolovaného východního bloku automobilům moc neprospívala. Socialistické vlády neměly peníze na jejich modernizaci, a i když šikovných konstruktérů nebylo málo, prostor pro invenci měli značně omezený. To se ukázalo i na relativně malém množství prototypů, které socialistické značky vyprodukovaly. Nakonec jsme z nich vybrali deset zajímavých a trochu zapomenutých.
Léto přichází a s ním i ideální čas na automobily bez střechy. Kdy jindy si užít jízdu s otevřeným nebem nad hlavou, než právě za slunečného počasí v kombinaci s vysokými teplotami. Je pravda, že nabídka kabrioletů se v posledních letech zmenšila. Socialistický autopark na tom ale byl ještě mnohem hůř. Kabrioletů bylo málo, většina jen pro vyvolené. Podívejte se, jaká auta se nabízela bez střechy.
Klokotavé brblání dvoudobého motoru, namodralý kouř spáleného oleje, karoserie s povrchovými panely z umělé hmoty. Většina z nás už si pamatuje Trabanta jako vděčný terč posměchu. Není divu, v 80. letech šlo o veterána. Že zůstal ve výrobě až do roku 1991, bylo jen neschopností socialistického hospodářství. Ve své době to bylo chytře vymyšlené auto s mnoha přednostmi.
S trabantem se podívali do Afriky, Jižní Ameriky, Asie i Austrálie. Další výpravu už ale cestovatel Dan Přibáň a jeho parťáci chtějí podniknout v jiném autě. Ukrajinský LuAZ 967 původně vznikl pro armádu a měl by umět i "plavat". Kdy a kam "žlutý cirkus" s obojživelníkem vyrazí, zatím není jasné.
Před 45 lety se mladoboleslavská automobilka po dlouhých diskusích "definitivně" vrátila ke klasickému řešení, tedy s motorem vpředu a poháněnou zadní nápravou. V šuplíku skončily výkresy vozů Škoda 760 s pohonem předních kol, na kterých podnik ve spolupráci s partnery z Německé demokratické republiky pracoval od roku 1971.
Modrý kouř, charakteristický zvuk dvoutaktu a duroplastová karoserie. To jsou možná nejikoničtější prvky Trabantu 601. Jeho výroba začala v roce 1964 a koncem 80. let už šlo o zastaralý vůz i v kontextu zemí východního bloku. Východoněmecká vláda tak přistoupila k modernizaci vozu, což dalo vzniknout Trabantu 1.1 s čtyřtaktním motorem, jehož výroba začala před 30 lety.
Co se stane, když vyrazí osm mužů, dva trabanty, fiat a jawa z jižní Indie do Česka? Vznikne pořádný cirkus a spousta nezapomenutelných zážitků. Parta kolem cestovatelského náčelníka Dana Přibáně představila poslední film mapující trabantí cestu kolem světa. Snímek ze 17 tisíc kilometrů dlouhé cesty domů jde příští týden do kin.
Trabantem tam a zase zpět. Tak se jmenuje závěrečný film pojednávající o dobrodružstvích žlutých trabantů na cestách kolem světa. Jeden z nejznámějších českých dobrodruhů Dan Přibáň tak uzavře své jedenáctileté putování, v rámci propagace mají česká kina možnost utkat se o slavnostní premiéru, která je naplánovaná na 4. dubna. Do distribuce pak film vejde o týden později.
Postupná změna režimů v zemích bývalého východního bloku přinesla nejen politickou výměnu komunistické strany, ale i zásadní změny v ekonomické sféře. To se dotklo také automobilového průmyslu, protože bývalé socialistické automobilky najednou nedokázaly produkovat konkurenceschopné modely. Dříve či později přišla na řadu jejich transformace. O současném úspěchu Škody či Dacie asi není potřeba dlouze vyprávět, na výsluní se postupně vrací i Lada a Tatra. Jenže co další značky? Na osudy některých z nich jsme se podívali v následující galerii.
Nejpomalejší auta na trhu dnes zrychlují z 0 na 100 km/h za více než 17 vteřin a mají maximální rychlost kolem 140 km/h. Pokud ovšem pomineme elektromobily se záměrně omezenou dynamikou, pak takových aut až tolik není. Rozhodně ne ve srovnání s tím, jak rychlá byla běžná auta před čtyřiceti padesáti lety. Více se o dynamice aut, která se u nás proháněla před rokem 1989, dozvíte v následující galerii. I sportovní kupé přitom zrychlovala pomaleji než dnešní nejslabší malá auta.
Pozor, zákruta! Tak v minulém století začínal stejnojmenný motoristický pořad na vlnách Československého rozhlasu. A stejně se jmenuje výstava, kterou je možné navštívit v Technickém muzeu Brno. Středem expozice jsou automobily, které bylo možné na silnicích potkat za socialismu. Vedle nich ale nechybí ani unikátní československé koncepty. Co všechno je v moravské metropoli k vidění najdete v následující galerii, kterou zároveň můžete brát i jako tip na prázdninový výlet.
Jako nepříliš povedený vtip hodnotí lidé na sociálních sítích poslední Kazmovu akci, jejímž terčem se stal moderátor Leoš Mareš. Fingovaná nehoda ho měla připravit o Ferrari.
Již v neděli se u pražského Rudolfina uskuteční slavnostní start poslední výpravy žlutých trabantů v čele s dvaačtyřicetiletým Danem Přibáněm. Cesta osmičlenné posádky tentokrát povede do Indie, odkud by se v legendárních vozidlech měla vrátit do České republiky a završit tak svoje putování kolem světa. "Myslíme si, že toho už bylo víc než dost a člověk by měl v nejlepším přestat a přijít s něčím jiným,“ uvedl pro Aktuálně.cz Přibáň.
