Jedno páteční ráno, které začalo radostí z očekávaných podzimních prázdnin – a skončilo smutkem celé vesnice. V říjnu 1966 se na velšský Aberfan zřítila obrovská masa uhelného odpadu a pohřbila školu plnou dětí. 144 mrtvých. Zděšená veřejnost, trauma přeživších – a královna, která přišla pozdě. Jedna z největších katastrof v dějinách Spojeného království navíc zůstala bez trestu.
Pavel Tykač, uhlobaron a vlastník fotbalové Slavie, má problém s tím, jak o něm mluví Jakub Michálek. Podal na něj proto žalobu, kterou v úterý otevřel pražský soud. Hned na začátku se ukázalo, že miliardář se s pirátským poslancem nedomluví mimosoudně. Kauza se tak do sněmovních voleb, v nichž bude na posledním místě pražské kandidátky i Michálek, nestihne uzavřít.
Přes kilometr dlouhý zemní val osázený stromy a keři má zmírnit dopady těžby v polském hnědouhelném dole Turów na obyvatele obcí na české straně hranice. Val by měl částečně zabránit některým negativním vlivům dolu na příhraniční oblasti, především zastíní těžební jámu při pohledu z české strany. Po vypořádání a zapracování připomínek by stavba valu měla začít ještě letos na podzim.
Fotograf Jiří Žižka dlouhodobě dokumentuje krajinu a život lidí na Ostravsku a v Těšínském Slezsku. Jeho cílem je zachytit emoce míst poznamenaných těžbou, zaznamenat, jak se na nich žije, a proniknout do vnitřního světa tamních lidí. Nyní své snímky vystavuje v Galerii Opera v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě. K vidění tam jsou do 28. června.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
Místo prašné jámy třpytící se hladina vody a okolo les poskytující příjemný chládek. Tak by mohla podle představ polské státní těžařské firmy PGE vypadat budoucnost místa, kde se dnes rozkládá obří hnědouhelný důl Turów. Plány na proměnu lokality jsou zatím jen vágní, experti ale varují, že zaplavení těžební jámy potrvá desítky let. A scházet může to úplně nejdůležitější: voda.
Na dolu poblíž našich severních hranic je dokonale vidět, jakou paseku dělá nejen spalování uhlí, ale i sama jeho těžba. Jak ničí krajinu a prostředí, ve kterém žijeme.
Evropská komise se zapojí do žaloby na Polsko, kterou Česká republika podala k Soudnímu dvoru EU kvůli rozšiřování těžby v polském uhelném dole Turów. Podle agentury Reuters to oznámila ve středu.
Zájem o dohodu s Českou republikou ohledně dolu Turów má i polská strana, shodli se v úterý polští představitelé. Česká vláda v pondělí schválila, aby ministři životního prostředí a zahraničí sjednali s Polskem mezivládní dohodu. Česko má zároveň podle usnesení vlády navrhnout Soudnímu dvoru EU, aby Polsku uložil penále ve výši pěti milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně.
Dříve ustoupily automobilům, nyní se tramvajové linky vrací do evropských měst. Jednotlivé vlády tím chtějí snížit emise přispívající ke klimatické změně. Některá města jdou ale ještě dál - například Atény chystají velkou proměnu, která by snížila teploty během léta. Snaží se tak předejít extrémnímu suchu. Server Aktuálně.cz přináší květnové novinky o klimatu.
Evropská komise ve čtvrtek podle polské rozhlasové stanice RMF FM znovu vzkázala Polsku, že musí zastavit těžbu v hnědouhelném dole Turów nedaleko českých hranic. Varšavě to minulý pátek nařídil Soudní dvůr EU. EK také hodlá překontrolovat plánovanou smlouvu mezi Polskem a Českem ohledně dolu. Bude totiž chtít zjistit, zda dohoda řeší problémy, které Polsku vytýkala už loni v prosinci.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035, o pět let déle než dosud. S pokračováním hornické činnosti souhlasili loni zastupitelé Mostu a dalších dotčených obcí. Záměr počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun hnědého uhlí. Podívejte se, jak se v Bílině těží hnědé uhlí.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který skončil 27. října roku 1975, hledá dodnes jen těžko srovnání. Pozdně gotický chrám se díky němu vyhnul osudu ostatních budov v severočeském městě, které byly kvůli zásobám hnědého uhlí určeny k demolici. Náročná akce vyžadovala nejen pečlivou přípravu a plánování, ale i mnoho peněz.
Šedesát profesionálních hudebníků z různých německých orchestrů v pondělí zahrálo Beethovenovu symfonii číslo 6 zvanou Pastorální v západoněmecké vesnici Keyenberg, které hrozí, že bude muset ustoupit rozšiřování povrchového dolu Garzweiler.
Státní zámek Jezeří na Mostecku se jako první česká památka dostal na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra. Rozsáhlý barokní areál se tak dočká podpory ve formě odborného poradenství i široké mediální propagace, sdělila mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.
V podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku v pátek hořelo uhlí. Při požáru nebyl nikdo zraněn. Postižené místo nechali báňští záchranáři uzavřít a chladit, sdělil mluvčí těžební společnosti OKD Ivo Čelechovský. Událost se stala v lokalitě jih. V sousední lokalitě sever v prosinci 2018 při výbuchu metanu a následném požáru zemřelo 13 horníků.
Společnost OKD už má vytvořenou plně funkční oddělenou interní počítačovou síť, která zajistí, že po hackerském útoku bude moci být ve všech dolech firmy na Karvinsku obnovena těžba. Síť spustí v noci, tak aby se v pátek mohlo začít těžit uhlí, sdělil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Aktivisté z hnutí Limity jsme my pronikli ráno do sídla těžařské společnosti Severní energetická v Mostě a na budovu vyvěsili transparent s nápisem Konec uhlí bez výjimek. Policie na místě zajistila 11 lidí, které převezla na mostecké obvodní oddělení pro podezření z přestupku. Zásah před budovou těžaře skončil krátce po 10:00.
Už druhý den protestuje osm aktivistů na Mostecku proti tomu, aby ČEZ prodal elektrárnu Počerady společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Na rypadle v Lomu Vršany, které obsadili v úterý kolem 6. hodiny, strávili noc. Nic se nezměnilo, dosavadní vyjednávání byla neúspěšná. Aktivisté zůstávají na místě stejně jako policie.
Polsko odmítá, že by rozšíření těžby uhlí v polském hnědouhelném dole Turów nedaleko česko-polsko-německé hranice mělo mít výrazný dopad na české území. Na veřejném představení záměru připustilo jediný, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná u Hrádku nad Nisou na Liberecku.
Nemám extrémní názory, nejsou to názory, které sdílí aktivisté, ale sdílí je hodně lidí, které znám, říká Jan Zahradník, poslanec ODS a nový člen uhelné komise, která má naplánovat konec těžby. I odboráři uhlobarona Tykače mají méně radikální názory než on, ministr Brabec chtěl mít tu komisi expertní, ale pod tlakem to uhnulo někam jinam, tvrdí Jan Rovenský z Greenpeace, další člen komise.
Ekologická organizace Greenpeace považuje souhlas ministerstva životního prostředí (MŽP) s prodloužením těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035 za nezákonný. Po ministru Richardu Brabcovi (ANO) požaduje zrušení souhlasu, uvedlo Greenpeace v tiskové zprávě.
