Na sklonku března 1964 vláda rozhodla kvůli postupující těžbě uhlí o likvidaci města Most, jednoho z nejcennějších a nejkrásnějších v zemi. Bourání začalo v roce 1967, poslední domy padly o dvacet let později. Krásu původního města i budování toho nového shrnuje fotogalerie připravená v roce 2017.
Společný kompromisní návrh předloží ministři průmyslu a financí ve středu vládě. Za stát by měla podat nabídku na koupi společnost Prisko, která spadá pod ministerstvo financí.
Z dolu společnosti OKD, která je v úpadku, ráno vyfárala poslední směna. Těžba končí v rámci úsporných opatření, firmě už se nevyplatí. Uhlí se v dole začalo těžit v roce 1964, horníci z něj od té doby vyvezli více než 46 milionů tun uhlí.
Nikoli Prisko, které je pod správou ministerstva financí, ale Diamo by mělo dát v zastoupení za český stát případnou nabídku na odkoupení OKD. Na schůzce s prezidentem to řekl Jiří Havlíček, který se chystá na převzetí funkce ministra průmyslu. Diamo má podle něj lepší předpoklady na úspěšný útlum těžby. Ministr financí je ale proti.
OKD se podle ministerstva financí obrátila na státní firmu Prisko s tím, že ani jedna z nabídek soukromých investorů OKD nezachrání. Prisko spadá pod ministerstvo financí a je jedním z věřitelů černouhelné společnosti. Ministr financí Andrej Babiš řekl, že mu převzetí OKD přes tuto státní společnost přijde logické.
Z OKD na konci měsíce odejdou stovky pracovníků kvůli ukončení těžby v Dole Paskov na Frýdecko-Místecku. Desítky zaměstnanců ale firma shání pro své šachty na Karvinsku. K přesunu na karvinská pracoviště ovšem nepřiměla dostatečný počet lidí ani motivace v podobě až osmdesátitisícového příspěvku.
Pojďte se spolu s námi projít po barokním zámku Jezeří na Mostecku, který se kdysi tyčil nad jezerem a pastvinami, zatímco dnes je vůkol pouze lom a do oken zní rachot rypadel. Dříve se z nich přitom například linuly i melodie z premiéry třetí Beethovenovy symfonie Eroica. Letos se zatím stále velmi zchátralý barokní klenot podvaadvacáté otevírá veřejnosti. To je nepochybně úspěch, když ještě před pár desítkami let hrozilo jeho stržení.
Hlavním důvodem jsou podle Daniela Beneše nízké velkoobchodní ceny elektřiny a požadavky na ochranu životního prostředí ze strany Evropské unie. To, že by se situace změnila, označil za velmi nepravděpodobné. ČEZ proto nepočítá se stavbou hnědouhelné elektrárny v Počeradech či s delším provozem černouhelné elektrárny Dětmarovice, která využívá od OKD.
Zavření ztrátové šachty, která táhla dolů celý podnik, je součástí restrukturalizace. Návrh představenstva firmy schválil věřitelský výbor. Co nejvíce zaměstnanců chce firma převést na ostatní šachty.
Hlavně hledáním partnera firma zdůvodňuje, proč chce prodloužit lhůtu pro vypracování reorganizačního plánu: jeho nalezení bude mít vliv na způsob provedení reorganizace i na stanovení výše uspokojení věřitelů, na to, zda se bude propouštět i zda se bude v dolech dál těžit. Prodloužení lhůty už schválil soud.
Lhůtu pro předložení reorganizačního plánu chce vedení OKD prodloužit o 120 dnů. Společnost také do konce roku předloží státu konkrétní požadavky na spolufinancování. Ztrátový Důl Paskov by firma chtěla co nejdříve zavřít. Chybí jí ale peníze, které by musela vyplatit propuštěným horníkům.
Kompenzace pro propuštěné havíře, kteří pracují na povrchu, má být nižší, než se původně uvažovalo. Měsíčně by dostávali 5300 korun. Šanci by měli třeba pracovníci hnědouhelného dolu ČSA, zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce nebo firmy Slezská důlní díla. Horníci propuštění z OKD dostanou - na základě dřívějšího rozhodnutí vlády - vyšší částky.
Výplaty za červen dostanou horníci v pořádku, se mzdami za červenec by už ale mohl být problém. Firma, která dál těží uhlí, se potýká s nedostatkem finanční hotovosti. Insolvenční návrh na sebe podala sama, uvedla v něm, že má u nejméně 650 věřitelů dluhy dohromady za více než 17 miliard korun a své závazky nedokáže plnit.
Pokud by půjčku vláda neschválila, tak by se mohlo stát, že zaměstnanci OKD nedostanou pravděpodobně v červenci výplaty a mohl by nastat nekontrolovaný pád firmy, řekl ministr průmyslu Jan Mládek. Podle ministra financí Andreje Babiše ale OKD miliardovou půjčku zřejmě nepotřebuje, už v srpnu by totiž měla mít kladné cash-flow.
Nárok na speciální příspěvek mají zatím jen propuštění zaměstnanci OKD. Ministryně práce Michaela Marksová chce, aby jej dostávali o propuštění horníci na Mostecku. Ministr financí Andrej Babiš ale uvedl, že Marksová jen vymýšlí, jak zatížit rozpočet.
Skupina navrhuje řešení, jež ušetří minimálně polovinu z 33 miliard korun, které by stála neřízená insolvence OKD. Součástí dohody by mělo být uzavření Dolu Paskov. Plán restrukturalizace předložila společnost ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO) a ministrovi průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD).
Ukončení těžby nebude spojeno s propouštěním zaměstnanců. Stonavská lokalita má rozlohu 1150 hektarů a od roku 1960 se tam vytěžilo celkem 73 milionů tun koksovatelného a energetického uhlí.
Více peněz na řešení následků povrchové těžby má přinést zvýšení poplatku, které dnes schválila vláda. Ministerstvo očekává, že změna od příštího roku posílí státní pokladnu o 427 milionů korun oproti roku 2013.
Nebylo rozhodnuto o jakémkoliv definitivním, nenávratném uzavření jakéhokoliv dolu OKD a nebude tak učiněno, dokud nebudou jasné rozpočty a vyrovnaná bilance hospodaření společnosti pro další období, řekl výkonný ředitel OKD Antonín Klimša.
Těžební společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark to dnes řekl na jednání karvinského zastupitelstva, informovala Česká televize. Podle Ekmarka by doly měly mít do roku 2018 zhruba 5000 lidí. Představitelé Moravskoslezského kraje trvají na tom, že útlum dolů by měl být postupný.
