Ve stínu hradeb terezínské pevnosti stojí budova staré vojenské nemocnice. Její zdi pamatují mnohé - poslední dny atentátníka Gavrila Principa, který tu coby vězeň skonal stejně rychle jako sláva habsburská říše i útrapy obyvatel židovského ghetta, které v Terezíně vzniklo za druhé světové války. Místo dodnes vábí turisty i ty, kteří věří, že se za jeho bránou skrývá víc než jen pohnutá historie.
Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval v neděli premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
Říká se, že v okamžiku smrti člověku před očima proběhne celý život, ale platí to i pro plynovou komoru v Osvětimi? V jedné takové byl před 80 lety zavražděn skladatel Pavel Haas. Bratr slavnějšího herce Huga, jeden z takzvaných „terezínských“ autorů a patrně nejtalentovanější žák Leoše Janáčka. Přesto jako by doteď zůstával definován spíše životními okolnostmi než vlastním dílem.
V půdním divadle Magdeburských kasáren v Terezíně tuto sobotu v podání studentů gymnázia z německého Wülfrathu zazněla dětská opera Brundibár. Na stejném místě a ve stejný den před 80 lety ji hrály vězněné děti.
Vláda tuto středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín a Josefov. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury a rozpočtů krajů a měst. V galerii u tohoto článku se můžete podívat na stav Terezína, jak ho před více než dvěma lety zachytil náš fotoreportér.
Areál bývalé nemocníce v Terezíně by se mohl proměnit v bydlení pro seniory. Městu se nemovitost dlouhodobě nedaří zachránit ani udat k jinému využití, zájem ale mají zakladatelé seniorských domů Senlife. Skupina nabízí, že na brownfieldu vybuduje byty, dům s pečovatelskou službou i městské bydlení s regulovaným nájmem, žádá ale záruku státu nebo kraje na zhruba miliardovou půjčku.
Jen za doprovodu klavíru, sboru a pěvců tento čtvrtek v pražském kostele sv. Šimona a Judy zazní Requiem od Giuseppa Verdiho. Začne jím festival Věčná naděje, který se zaměřuje na skladatele tvořící v koncentračních táborech. Letos připomene dílo, jež se v Terezíně stalo symbolem vzdoru židovských vězňů vůči nacistickému útlaku.
Až tři roky vězení hrozí v nové kauze recidivistovi, dezinformátorovi a proruskému aktivistovi Patriku Tušlovi. Jak zjistilo Aktuálně.cz, třicetiletý muž je obžalován z popírání holokaustu. Hlavní líčení s ním začne příští rok v březnu. Tušl sedí od srpna ve vazbě. Soud se obává, že by pokračoval v šíření nenávisti vůči Ukrajincům, za což dostal nepravomocně deset měsíců vězení.
„Terezín dost často nevypadá dramaticky. Je to ghetto, zvláštní čekárna. To drama je v příbězích těch lidí. A Terezín nikdy neměl žádné fotografie s lidmi. To, že někdo vyfotí transport a nám se po dvou letech úsilí podaří identifikovat, o který transport šlo, je mimořádná rarita,” říká k probíhající výstavě Album G. T. ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Ministerstvo kultury chce v Terezíně investovat peníze do opravy a nové přístavby Muzea ghetta. V mezinárodní soutěži zvítězil návrh skleněné věže za 160 milionů korun. Záměr vyvolal kritiku obyvatel, vedení města i tamních spolků. Peníze by podle nich pomohly stabilizovat rozpadající se památky holokaustu, jimž stát slíbil pomoc.
Má hodinu na zásadní rozhodnutí a hlavou mu běží celý život. Provokativní portrét židovského sportovce, skauta a sionisty Alfreda Hirsche, charismatického gaye, který pomáhal přežít dětem v Terezíně i Osvětimi, vytvořili herec Miloslav König s režisérem Janem Nebeským. Inscenaci nazvanou Fredy uvádí spolek Masopust v Eliadově knihovně pražského Divadla Na zábradlí.
Ve věku 82 let uplynulou neděli zemřel režisér Dušan Klein, tvůrce filmové série o Básnících. Natočil ale také detektivky Případ mrtvého muže a Zatykač na královnu nebo komedie Vážení přátelé, ano, Andělské oči či Konto separato. Úmrtí oznámil jeho syn David.
Začala chanuka, židovský svátek zázraku a naděje, potrvá osm dní. Již potřetí se první chanukové světlo rozsvítilo na nádraží v Praze Bubnech, ze kterého před osmdesáti lety začaly odjíždět první české židovské transporty do ghetta Terezín i dále na východ. Celé místo čeká rozsáhlá proměna, začít by mohla už v příštím roce.
Sérii článků o jedenácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Na přání čtenářů nyní seriál pokračuje. Tentokrát v části Smíchova na svahu "strahovského" kopce. V této 2. sérii se ale vydáme i do obcí vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli skvostné letní domy, a také do dalších tuzemských měst, v nichž stojí unikátní vily zajímavých lidí.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.
V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.
Fedor Gál a Pavel Rychetský nás burcují, nejen abychom nezapomínali, ale abychom chápali, že nacionalismus neskončil, nenávist neskončila, lhostejnost trvá a máme se jí bránit.
Mrtví uprchlíci na evropských plážích jsou pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, uvedl dnes předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. V projevu při tradiční vzpomínkové akci k uctění obětí nacistické perzekuce v Terezíně varoval před vytrácením pojmů solidarita a humanita. Památku obětí nacistické perzekuce si dnes připomněly stovky lidí.
Vystoupení zpěvačky a houslistky Ivy Bittové toto pondělí ve Velké dvoraně pražského Veletržního paláce připomene konečnou likvidaci takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Pietní koncert začíná v 18 hodin, vstup je zdarma.
Bývalé židovské ghetto v Terezíně je doslova na spadnutí. Město, kterému patří, ale na miliardovou rekonstrukci nemá peníze, navíc už se zadlužilo při minulých opravách. "Pokud objekt nestabilizujeme, tak nám podle statiků nařídí do dvou let demolici," říká Robert Czetmayer z městského úřadu. Pevnostní Terezín je i s ohledem na chmurnou minulost světovým unikátem, jenže masivně a rychle chátrá.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
Prestižní nakladatelství Oxford University Press v lednu vydá knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu za druhé světové války.
Vedle statečnosti, s níž Milada Horáková dokázala přežít nacistické věznění a nakonec přijmout popravu z rukou komunistů, oživuje nová kniha novináře Aktuálně.cz Daniela Anýže nazvaná Jdu s hlavou vztyčenou odkaz významné političky novým způsobem. V podrobném portrétu Horákové je dost prostoru také pro její rodinu, především dceru a muže.
