Oba příběhy spojuje druhá světová válka a nacistické peklo, oba zařadil filmový historik a publicista Pavel Taussig do své knihy Neznámí hrdinové - Překvapivé příběhy. Oba chtějí poukázat na to, že i Češi, byť se považují za nehrdinský národ, mají své velké hrdiny, ač mnohdy bezejmenné a pozapomenuté.
Ve dvanácti letech deportovali Helgu Weissovou s rodiči do terezínského ghetta. Zde tatínek Otto napsal příběh o tom, jak se šel Bůh podívat do Terezína. Helga knihu ilustrovala. Později byl otec zařazen do transportu do Osvětimi, kde byl zřejmě hned poslán do plynu. Za tři dny sem dorazily také Helga s matkou. Měly "štěstí", po deseti dnech pekla se ocitly v pracovním táboře ve Freibergu. Konec války prožily v Mauthausenu, osvobození se dočkaly, když už se loučily se životem. Helga si během války vedla deník, podobně jako Anna Franková. Má však šťastný konec – Češka přežila, dnes je uznávanou malířkou. Deník vyšel před čtyřmi lety, nyní vyšla i kniha, jež přečkala válku zazděná v Terezíně.
Uctít památku terezínských kluků a vzdát hold osobě Jiřího Bradyho si v úterý večer přišlo na Strossmayerovo náměstí v Praze připomenout několik stovek lidí. Událost Jirko děkujeme. Nemlčíme, kterou pořádali studenti středních a vysokých škol zapojených do projektu Terezínská štafeta navštívil i Jiří Brady. Akce se nesla v duchu vzpomínání na terezínské oběti a zazněl na ní sborový zpěv písní, které skládali „terezínští kluci“ a zároveň Bradyho přátelé z Terezína. Brady studenty při setkání vyzval, aby chodili k volbám a využívali tak možnosti ovlivňovat svět kolem sebe.
Na pietním shromáždění k připomenutí památky obětí holocaustu pořádaném studenty na Strossmayerově náměstí vystoupil i jeden z přeživších Terezína a Osvětimi, ve světě oceňovaný Jiří Brady. Pozvali ho sem organizátoři ze studentského hnutí Terezínská štafeta, jež připomíná především dětské oběti českých koncentračních táborů. Brady na akci zvané Jirko, děkujeme, nemlčíme vyzval k tomu, aby se lidé chovali především morálně správně, a nakonec přítomné mladé pokáral za to, že nechodí k volbám. "Tady nejde o mě, tady jde o demokracii," apeloval za potlesku.
Zvážit vyznamenání pro Jiřího Bradyho je podle mluvčího Jiřího Ovčáčka "ochoten" prezident Miloš Zeman, a to jako "gesto dobré vůle". Mluvčí dodal, že kvůli setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlámou Peking zrušil česko-čínské investiční fórum. Zeman podle něj dělá vše pro to, aby se konference uskutečnila na Pražském hradě.
Prezident Miloš Zeman během slavnostního večera 28. října nevyznamená osmaosmdesátiletého Jiřího Bradyho, který přežil holocaust a celý život o něm píše a přednáší. Ačkoli Bradyho – strýce ministra kultury Daniela Hermana – původně Hrad informoval, že ocenění dostane, nakonec se rozhodl jinak. Dcera Jiřího Bradyho Lara předpokládá, že “vyškrtnutí” může souviset se schůzkou Bradyho synovce Hermana s dalajlámou.
Německý historik Werner Imhof se rozhodl vrátit medaili za zásluhy Českému svazu bojovníků za svobodu. Vadí mu, že ji dostal i prezident Miloš Zeman, kterému vytýká nejenom toleranci pravicových extrémistů, ale i vyhledávání blízkých vztahů s čínským a ruským prezidentem.
Po Terezínské tryzně za mnou přišli někteří politici a děkovali mi, že jsem tam promluvil i za ně, říká rabín v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
V dnešní době musíme docházet ke smíru a nikoliv společnost radikalizovat, říká k projevům Štěcha a Vodičky v Terezíně předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Antisemitismus je v Česku podle něj naštěstí na nízké úrovni, obává se ale nárůstu konspiračních teorií.
Projev, který pronesl předseda Senátu Milan Štěch při nedělní pietní akci v Terezíně, označily židovské obce za nacionalistický a protiněmecký. Na vzpomínkovou akci podle nich nepatřil. Předseda Senátu to odmítá. Stejně tak odsoudily obce proslov předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky, který byl namířen proti uprchlíkům, a shledaly jej jako xenofobní. "Všichni, kteří zahynuli, zahynuli nejenom díky tomu, že je Němci vyvražďovali, ale také proto, že svět nežidovský, ale nakonec i židovský, jim uzavřel cestu záchrany," reagoval na jeho slova rabín Karol Sidon.
KSČM má „místopředsedu pro ideologii, propagandu a mediální činnost“. Výlet do hlubokého 20. století.
Na historii je potřeba se dívat se sebereflexí, ale zároveň objektivně. Na Terezínské tryzně to v neděli řekl předseda senát Milan Štěch. V hlavním projevu pietního shromáždění na Národním hřbitově zároveň zdůraznil rozdíly mezi válečnými hrůzami páchanými během druhé světové války nacisty a poválečným odsunem Němců.
Společnost je pohodlná, nevnímá významy, lajdáctví a netečnost se stává národním charakterovým rysem, říká pamětník Petr Riesel, který byl vězněn v koncentračním táboře v Terezíně. V Česku by podle něj měla vzniknout velká skupina lidí, která bude proti současnému stavu společnosti něco dělat. Ve svém životě je hrdý na jednu věc, že nepodlehl tlaku StB.
Seriál Poslední vízum, zatím největší česko-čínský koprodukční projekt, se bude natáčet i v prostorech památníku Terezín. V Česku bude dokončen v listopadu, poté se štáb přesune na dotočení posledních scén do Šanghaje. Poslední vízum vypráví příběh čínského velvyslance v Rakousku, který měl před nacisty zachránit tisíce Židů, jednu z rolí má i český herec Jan Révai.
Kriminalisté se budou zabývat facebookovým statusem předsedy Národní demokracie Adama B. Bartoše. Ten zveřejnil slova o tom, že by se uprchlíci mohli koncentrovat v pevnosti Terezín. Policie se zabývá i dalšími trestními oznámeními na Bartoše. Prověřují například sérii plakátů Národní demokracie, na kterých je zobrazena výzva ke "střelbě do černého" nebo slogan "škodná ohrožuje celý revír".
Je nutné reagovat na pokus islamistů o návrat do středověku, řekl prezident během tryzny v Terezíně za oběti nacismu.
Český senátor zaujal v úterý veřejnost, když si pořizoval na mobil autoportrét během tryzny v Terezíně.
Druhý den připomínek 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi jsme sledovali v online reportáži.
První den oslav 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi jsme sledovali v online reportáži.
Akreditace na mezinárodní fórum o holokaustu prý museli organizátoři části z 270 přihlášených novinářů zrušit z kapacitních a bezpečnostních důvodů.
