Záchrana jako z hollywoodského trháku. Tak by se dala popsat speciální mise NASA, která má už příští rok zabránit pádu stárnoucího teleskopu Swift do atmosféry. Pomocí unikátního manévru ho chce vynést zpátky na bezpečnou, vyšší oběžnou dráhu, a prodloužit tak jeho životnost o další léta.
Pozornost astronomů po celém světě se upírá na třetího mezihvězdného návštěvníka, kometu 3I/Atlas, která byla objevena 1. července letošního roku. Nová zjištění naznačují, že se jedná o objekt s vlastnostmi, které se vymykají všemu, co obíhá kolem Slunce.
Čtyři století se vědci snažili rozluštit záhadu, proč sluneční skvrny zůstávají stabilní celé měsíce. Teď se jim to konečně podařilo. Nová metoda, která odstranila rušivé vlivy zemské atmosféry, odhalila, že skvrny drží pohromadě křehká rovnováha tlakových a magnetických sil. Tento objev může pomoci lépe předpovídat nebezpečné sluneční bouře.
Nový teleskop Vera Rubin v Chile pořídil první snímek, který zachycuje mlhoviny Trifid a Lagoon v ohromujících detailech, 9 tisíc světelných let od Země. Tato observatoř, která nese jméno po americké astronomce, zabývající se problematikou rychlosti rotace Galaxie, je vybavená nejvýkonnější digitální kamerou na světě. Jedná se o technologii, která slibuje převrat v pochopení vesmíru.
Už přes dva roky pořizuje vesmírný dalekohled Jamese Webba snímky dalekého vesmíru. V současnosti nejlepší teleskop tak pomáhá vědcům porozumět procesům, při kterých vznikají planety, nebo odhaluje, jak gravitace působí na blízké hvězdy. Podívejte se na snímky, které pořídil v první polovině roku 2024.
Nejpokročilejší teleskop na světě, dalekohled Jamese Webba, stále prozkoumává vesmír. V první polovině letošního roku se zaměřil na vzdálené galaxie, které odhalují, jak vznikaly první hvězdy. Díky ostrým snímkům pomohl vědcům s několika objevy. Fotografie průběžně zveřejňuje americký vesmírný úřad NASA.
Dramatické prstence zářící kolem modrobílé kuličky - tak by se dal popsat ve čtvrtek zveřejněný snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba, který zachycuje Uran. Jedná se o jedno z málo vyobrazení této planety, které vykresluje i ty nejslabší z prstenců, a zároveň jde o jejich dosud nejzřetelnější snímek, uvedl americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Dosud nejvýkonnější teleskop, jaký kdy lidstvo vyslalo do vesmíru, pořídil nové snímky vzdálených kosmických těles. Ty nejnovější zobrazují Sloupy stvoření, které dostaly svůj název proto, že v nich vznikají hvězdy. Podívejte se na jedinečné fotografie z teleskopu Jamese Webba.
Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou zveřejněných snímcích se vyjímá plynný obr a největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.
Teleskop Jamese Webba, nejvýkonnější, jaký byl kdy vyslán do vesmíru, poslal zpátky na Zemi už pět fotografií. Ukazují několik galaxií a zachycují, jak vypadal vesmír nedlouho po svém vzniku, tedy před více než 13 miliardami let. Než se však mise dočkala úspěchu, několikrát jí hrozilo zrušení. Změna přišla až s příchodem muže, který ji dost možná zachránil.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý se svými partnery z evropské vesmírné agentury ESA a kanadské CSA zveřejnil první plně barevný snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba. Jde o doposud nejhlubší pohled do vesmíru, na němž je zachyceno světlo z galaxií z období před miliardami let, uvádí britská BBC na svých internetových stránkách.
Astronomové ve čtvrtek zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, Mléčné dráhy. Na svém webu o tom informoval globální výzkumný tým projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí), který snímek vytvořil s využitím celosvětové sítě radioteleskopů.
Teleskop Jamese Webba, největší vesmírná observatoř, která má ukázat, jak vznikaly galaxie, a odhalit planety vhodné k životu, je už teď zastaralý. Teleskop se sice dostal do vesmíru loni v prosinci, ale vědci na něm začali pracovat už na konci 80. let minulého století. Nyní se proto vyvíjí jeho nástupce, který uvidí ještě lépe a dál.
Vědci z americké vesmírné agentury NASA v sobotu dokončili rozvinutí teleskopu Jamese Webba, který do vesmíru vynesla raketa složený 25. prosince. Informovala o tom agentura AFP. Tento dosud největší a nejvýkonnější vesmírný teleskop začne fungovat asi za pět měsíců.
Americká NASA o Vánocích vyslala do vesmíru zatím největší a nejvýkonnější observatoř. Teleskop Jamese Webba má poodhalit tajemství vzniku galaxií i možného života na mimozemských tělesech. Nejprve ale musí doputovat na místo, které je vzdálené od Země 1,5 milionu kilometrů. Správné rozbalení má čerstvě za sebou. Urazil už 60 procent své cesty a vědci právě prožívají velmi horké chvilky.
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech konečně opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
Astronomové zkoumají v chilské poušti Atacama jasnou noční oblohu a hledají existenci života na jiných planetách. Zkoumají také takzvanou "temnou energii", záhadnou vesmírnou sílu, o níž se předpokládá, že pohání zrychlující se rozpínání vesmíru. Napomoci by tomu měl i Velký Magellanův dalekohled za 1,8 miliardy dolarů, který se staví na observatoři Las Campanas.
Vědci v sobotu spustili do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru, uvedla agentura TASS. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.
Obřímu radioteleskopu nedaleko portorického města Arecibo hrozí kvůli poškození ukotvovacích kabelů úplná zkáza, která by mohla nadobro ukončit činnost zařízení, jež už přes půl století pátrá po možné existenci mimozemských civilizací.
Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva, zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který 24. dubna 1990 vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií.
Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Je jako Bůh. Hmota v ní neposlouchá, nepatří nám, za horizont událostí nemůžeme proniknout, můžeme si jen představovat, co se tam odehrává.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) zveřejnili první výsledky unikátního pozorování černých děr. Ačkoli účastníci projektu předem nesdělili žádné podrobnosti, média i odborníci očekávali unikátní snímky okraje černé díry. Jejich předpoklady se naplnily ve středu krátce po 15. hodině.
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
