Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva, zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který 24. dubna 1990 vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií.
Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Je jako Bůh. Hmota v ní neposlouchá, nepatří nám, za horizont událostí nemůžeme proniknout, můžeme si jen představovat, co se tam odehrává.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) zveřejnili první výsledky unikátního pozorování černých děr. Ačkoli účastníci projektu předem nesdělili žádné podrobnosti, média i odborníci očekávali unikátní snímky okraje černé díry. Jejich předpoklady se naplnily ve středu krátce po 15. hodině.
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Svět ji zná jako "matku Hubbleova teleskopu". V NASA se stala první ženou na vedoucí pozici a rozjela zde v roce 1959 celý astronomický program. Nancy Romanová zemřela 26. prosince 2018 v 93 letech. Pracovala i po devadesátce, snažila se hlavně motivovat dívky, ať mají odvahu do studia astronomie.
Když astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso 1I/2017 U1 zvané též Oumuamua pochází z jiné sluneční soustavy, stal se jeho říjnový průlet, během nějž byl vzdálen 24 milionů kilometrů od Země, málem astronomickou událostí roku. Přitom jak prozrazuje astronom Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, tento dnes již slavný posel málem spadl do kategorie "chybná měření", protože jeho dráha se příliš vymykala parametrům těles, na něž byli vědci doposud zvyklí. Nyní však Začíná novou kapitolu. "Otevírá se nám možnost téměř 'hmatatelného' studia částí vesmíru, které jsme až doposud studovali pouze na dálku," říká Scheirich.
Teleskop VLT, který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO), zachytil unikátní čelní pohled na spirální galaxii Messier 77. M77 je jedna z nejbližších aktivních galaxií. Aktivní galaxie jsou jedny z nejaktivnějších a nejohromnějších objektů ve vesmíru. Jsou poháněny supermasivními černými dírami, které se živí okolním materiálem a následně vyzařují energii.
Vesmírný teleskop NASA objevil deset nových planet, na kterých panují základní podmínky vhodné pro život. Sedm z deseti nově objevených planet má velikost Země a obíhá hvězdy, které jsou podobné našim. NASA v pondělí oznámila nových 219 kandidátů na označení exoplaneta, což je termín, kterým astronomové označují planety nalezené mimo naši sluneční soustavu.
Radioteleskop ALMA vyfotil ve vysokém rozlišení souhvězdí Orion. A astronomové se při přiblížení fotografie nestačili divit. Teleskop zachytil působivé záběry exploze při zrodu hvězd před 500 lety. Souhvězdí Orion se nachází asi 1350 světelných let od nás. Jedná se o velmi aktivní oblast, kde v současnosti vznikají nové hvězdy. Exploze vytvořila stovky mohutných výtrysků plynu a prachu odlétajících do mezihvězdného prostoru rychlostí až 150 kilometrů za sekundu.
Astronomové objevili novou planetární soustavu ležící jen 40 světelných let od Slunce. Na objevu se podílela Evropská jižní observatoř a americká NASA. U hvězdy s označením TRAPPIST-1 objevili sedm planet podobně velkých jako Země. Tři z nich navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by na některé z nich mohl být i život. Článek oznamující objev publikoval prestižní vědecký časopis Nature.
Čína v neděli uvedla do provozu největší teleskop na světě, který bude sloužit k výzkumu vesmíru, včetně pátrání po případných mimozemských civilizacích. Kolos o průměru 500 metrů byl vybudován v průběhu pěti let a vyžádal si náklady asi 180 milionů dolarů.
Téměř čtyři a půl tisíce panelů použili Číňané na stavbu odrazové desky největšího rádiového teleskopu na světě. Doufají, že s jeho pomocí zachytí signály ze vzdálených objektů vesmíru, nebo naleznou mimozemský život. Přístroj, který stál v přepočtu 180 milionů dolarů, měří v průměru půl kilometru. Jeho plocha se rovná 30 fotbalovým hřištím a vysekali kvůli němu vrcholek hory v chudé jihozápadní provincii Kuej-čou.
Poslouchat vesmírný šum a hledat stopy po mimozemském životě bude od září největší teleskop na světě, který v neděli po pěti letech dostavěli v Číně. Je velký zhruba jako 30 fotbalových hřišť, stál 180 milionů amerických dolarů a Peking si od něj slibuje, že v příštích 20 letech povede celosvětový výzkum mimozemských civilizací.
Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.
Vědci identifikovali z dat největšího radioteleskopu na světě několik totožných signálů přicházejících ze stejného místa ve vesmíru. Záhadné impulsy vysílané s pravidelností tak zamotaly hlavu světovým odborníkům, kteří teď pátrají po jejich původu. Radiové záblesky také otevírají prostor pro diskusi o mimozemské aktivitě. Zatím se jedná čistě jen o spekulace, přesto je nedávný objev označován za zásadní průlom. Podle ředitele astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimíra Karase může mít totiž neobvyklá pravidelnost signálu zajímavé, ale velmi jednoduché vysvětlení.
Čínská vláda přesídluje devět tisíc obyvatel z odlehlé části jihozápadní provincie, aby mohla uvést do provozu největší radioteleskop na světě, který je v současnosti ve výstavbě. Půl kilometru velký talíř parabolického tvaru má sloužit k vyhledávání možné inteligentní mimozemské formy života. Čínští vědci věří, že pokud opravdu nejsme ve vesmíru sami, důkaz může přinést jedině jejich observatoř.
V Chile začala stavba největšího vesmírného teleskopu na světě - Obřího Magellanova dalekohledu (GMT). Jeho hlavním úkolem má být pátrání po planetách podobných Zemi. "Až zahájí provoz v roce 2021, bude GMT největším dalekohledem na světě. Bude pořizovat snímky desetkrát ostřejší než Hubbleův vesmírný teleskop a bude využit ke zkoumání základních problémů kosmologie, astrofyziky a výzkumu planet mimo naši sluneční soustavu," uvádí se v prohlášení organizace GMT, která spojuje 11 mezinárodních institucí sídlících v USA, Austrálii, Brazílii a Koreji a v níž je zastoupeno také Chile jako hostitelská země.
