Štědrý den roku 1937 měl pro tři muže na palubě letadla na trase Bukurešť-Vídeň-Praha-Paříž znamenat návrat domů, k rodinám a k vánočnímu veselí. Místo klidného přistání v Praze je však čekala sněhová bouře, osudové chyba v navigaci a tragický konec v šumavských lesích. Od největší předválečné letecké záhady v Československu uplyne zítra 88 let.
Zima, sníh a mráz je pryč. A podle předpovědí se v prosinci jen tak nevrátí. Místo toho přijdou ranní mlhy a postupné oteplování. Na horách moc nového sněhu nenapadne. Meteorologové navíc řekli, na jakých místech republiky by o Vánocích mohlo sněžit.
V noci na pondělí bude postupně od západu na většině Česka sněžit, do rána může napadnout až pět centimetrů sněhu. Při mrznoucích srážkách hrozí slabá ledovka. V předpovědi počasí to v neděli uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Také už dříve varoval před tím, že od pondělního večera se může na jihu Čech, na Vysočině a v části Středočeského kraje tvořit ledovka.
Česko čeká další mrazivý víkend. Sobota bude na mnoha místech slunečná a mrazivá. Neděle pak přinese sněžení v Beskydech nebo v Krušných horách. Pozor si dejte hlavně v horských oblastech a nepodceňte oblečení, varují meteorologové před zrádným počasím. Příští týden má navíc pršet nebo sněžit.
Teploty na Šumavě v pátek odpoledne vystoupaly k 20 stupňům Celsia. Na některých místech ji i překonaly. Vysoké hodnoty na horách způsobila inverze. Nejvíce naměřili v Kašperských Horách na Klatovsku, kde bylo 21 stupňů. Znamenalo to překonání rekordu z roku 1967 o téměř tři stupně Celsia. Řekl to František Vavruška z českobudějovické pobočky hydrometeorologického ústavu.
Kvůli silné inverzi ve čtvrtek na řadě stanic zejména na Šumavě či v závětří Jeseníků padly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo v Kašperských Horách na Klatovsku, kde naměřili 20,6 stupně Celsia, jen o desetinu stupně méně hlásila stanice Pohoří na Šumavě v Novohradských horách. Český hydrometeorologický ústav to večer uvedl na facebooku.
Do pátku mají meteorologové jasno. Ráno mlhy, na horách inverze a především vysoké teploty. Česko tak čeká ještě několik dní relativně teplého počasí. Víkend pak bude přelomový. Teploty budou postupně klesat. Příští týden přijde studený náraz.
Když se jednoho podvečera ozvalo hlasité krákání, kameraman Lukáš Pich odložil plán natáčet jeleny v říji a vydal se po zvuku. Začalo to jako obyčejný večer v přírodě, ale skončilo scénou, kterou běžný návštěvník lesa jen tak neuvidí. Lukáš objevil mrtvého jelena, nad kterým kroužili krkavci a mořští orli. Rozhodl se to natočit.
Nedělní ráno bylo na mnoha místech Česka mrazivé. Rekordní minimum pro 19. říjen zaznamenalo 17 ze 171 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Nejnižší teplotu naměřili na šumavské Rokytské slati, kde bylo minus deset stupňů Celsia. V případě této stanice to ale nový rekord nebyl.
Los Emil, který v létě putoval po několika zemích a teď se pohybuje na Šumavě u hranic Česka a Německa, přišel v pondělí dopoledne na jednu zahradu ve vesnici u Nýrska na Klatovsku, kde pojídal jablka. Všimla si ho sousedka a obrátila se na policii.
Los, kterého lidé pojmenovali Emil, přešel přes celé Česko z Polska až do Rakouska. Tam ho nakonec ochranáři uspali a převezli na Šumavu. Jen o den později se ale objevil v Česku další los. Tentokrát na Královéhradecku. "Los nemůže stát na jednom místě a do nekonečna se živit na jednom keříku vrby," vysvětluje putování obřího sudokopytníka Jan Mokrý, zoolog z Národního parku Šumava.
Vlakový provoz v rakouském St. Pöltenu jen tak někdo nezastaví. Emil to ale dokázal. Los, který se minulý týden z Česka přesunul k našemu jižnímu sousedovi, se dostal na koleje a zařídil tak několikahodinovou výluku na hlavní trati Vídeň–Salcburk, jak informoval server ABC News. Příběh Emila sleduje celé Česko a zdá se, že v Rakousku tomu nebude jinak.
Vlčice, která ve středu uhynula na Šumavě po odchytu zoology národního parku, pocházela z výběhu u návštěvnického centra v Srní. Potvrdily to genetické testy. Na svobodě tak zůstává poslední ze tří vlků, kteří nezjištěným způsobem z výběhu u návštěvnického centra na přelomu července a srpna uprchli.
Noc na úterý byla v Česku chladná, průměr nejnižších teplot činil méně než deset stupňů Celsia. Na některých místech na Šumavě, v Krušných a Jizerských horách nad ránem i mrzlo. Nejnižší teplotu, minus 2,8 stupně Celsia, naměřila stanice Kvilda-Perla na Prachaticku. Údaje zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.
Vlků, kteří se pohybují v širším okolí Návštěvnického centra Srní na Klatovsku a jsou jen mírně plaší, může být víc. Národní park Šumava, který provozuje centrum s tříhektarovým přírodním výběhem s vlčí smečkou, považuje za pravděpodobné, že volně se pohybující zvířata unikla z výběhu. Ředitel parku Pavel Hubený ustanovil k odchytu šelem krizový štáb.
Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.
"Vždycky jsem říkal, že se nepřestěhuji do města menšího, než je Praha," směje se cukrář Michal Mandys. Osud to ale chtěl jinak. Ve 22 letech dostal nečekanou životní šanci a na Lipně se pustil do vlastního podniku. Vznikla cukrárna, která se nebojí ukázat, jak sladké řemeslo vypadá. Název jí dal oblíbený šumavský zákusek – Povidloň.
Jižní Čechy jsou doslova stvořené pro motorkáře. Kvalitní silnice, hladký asfalt a rozmanitá krajina plná výhledů a zajímavých zastávek tvoří ideální kombinaci pro výlet v jedné stopě.
Vrzající podlaha, jako by se v prázdných sálech někdo procházel, tajné chodby podzemím i příběhy, které vám nedají spát. Česko je plné hradů a zámků, které neukrývají jen historickou krásu, ale i temné legendy, záhadná zmizení a prý i stopy templářských pokladů. Vydejte se na výpravu po 12 nejzáhadnějších místech, kde se realita mísí s legendou – a kde podle svědků duchové dodnes nespí.
Na jedné z šumavských plání, kde v zimě vládne nevlídné počasí a silně fouká vítr, stojí nově zrekonstruovaná chata Lipka. Historické stavení s navazující stodolou si majitelé za pomoci architektů nechali proměnit v rodinné rekreační sídlo. Materiálově vychází z původního domu, dominuje mu dřevo, kámen a omítka.
Apartmány a hotely pro tři tisícovky lidí by mohly v příštích letech vyrůst u Lipna na poloostrově Radslav. Zcela tak obklopí klidnou chatovou oblast. Jejím obyvatelům se záměr nelíbí. "K chatařům 20. století přibudou chataři 21. století," hájí záměr starostka Černé v Pošumaví. "My si sem jezdíme odpočinout, oni vyblbnout," namítají místní. Přehradou tak otřásá další spor o výstavbu.
František Šperl a jeho otec v roce 2000 hledali historickou stavbu, kterou by zachránili před spadnutím. Oba byli stavaři se slabostí pro historické konstrukce. Chtěli starý dům nebo mlýn, místo toho ale v Pošumaví sehnali ruiny zámku. "Manželka byla trochu překvapená," utrousí František při prohlídce areálu Mlázovy a jeho žena Jitka na to reaguje: "Ano, protože jsem byla doma s dvěma dětma."
Elektrokola jsou fenomén. Díky zabudovanému motorku je snadnější vyrazit na celodenní cyklovýlet i v náročném terénu, třeba v horách. Jenže zatímco spoustě lidí se tím otevřely nové možnosti poznávání krajiny, ona samotná trpí. Do odlehlých oblastí se dostává mnohem více turistů než dříve a příroda nemá šanci si odpočinout. A to pro ni může mít nezvratné následky, upozorňují ochranáři.
"V zakázaným území dělej si, co chceš," zpívala Zuzana Michnová ze skupiny Marsyas. Zhruba do stejné doby, kdy píseň vznikla, tedy vrcholné normalizace, avšak do ještě zakázanějšího území bere čtenáře ve své nové krimi próze Petra Klabouchová.
V dobách komunistického režimu bývala Šumava ostře střeženým místem, kde byl každý člověk s batohem podezřelý. Časy se ale změnily a dnes se zde neprohání vojáci, ale davy turistů. To se podepsalo na životě v obcích, jako je třeba Modrava. I tak je zde pořád možné najít místa, kterým se pozornost masového turismu vyhýbá. Aktuálně.cz přináší ve spolupráci s NP Šumava výběr těch nejzajímavějších.
