Vrzající podlaha, jako by se v prázdných sálech někdo procházel, tajné chodby podzemím i příběhy, které vám nedají spát. Česko je plné hradů a zámků, které neukrývají jen historickou krásu, ale i temné legendy, záhadná zmizení a prý i stopy templářských pokladů. Vydejte se na výpravu po 12 nejzáhadnějších místech, kde se realita mísí s legendou – a kde podle svědků duchové dodnes nespí.
Na jedné z šumavských plání, kde v zimě vládne nevlídné počasí a silně fouká vítr, stojí nově zrekonstruovaná chata Lipka. Historické stavení s navazující stodolou si majitelé za pomoci architektů nechali proměnit v rodinné rekreační sídlo. Materiálově vychází z původního domu, dominuje mu dřevo, kámen a omítka.
Apartmány a hotely pro tři tisícovky lidí by mohly v příštích letech vyrůst u Lipna na poloostrově Radslav. Zcela tak obklopí klidnou chatovou oblast. Jejím obyvatelům se záměr nelíbí. "K chatařům 20. století přibudou chataři 21. století," hájí záměr starostka Černé v Pošumaví. "My si sem jezdíme odpočinout, oni vyblbnout," namítají místní. Přehradou tak otřásá další spor o výstavbu.
František Šperl a jeho otec v roce 2000 hledali historickou stavbu, kterou by zachránili před spadnutím. Oba byli stavaři se slabostí pro historické konstrukce. Chtěli starý dům nebo mlýn, místo toho ale v Pošumaví sehnali ruiny zámku. "Manželka byla trochu překvapená," utrousí František při prohlídce areálu Mlázovy a jeho žena Jitka na to reaguje: "Ano, protože jsem byla doma s dvěma dětma."
Elektrokola jsou fenomén. Díky zabudovanému motorku je snadnější vyrazit na celodenní cyklovýlet i v náročném terénu, třeba v horách. Jenže zatímco spoustě lidí se tím otevřely nové možnosti poznávání krajiny, ona samotná trpí. Do odlehlých oblastí se dostává mnohem více turistů než dříve a příroda nemá šanci si odpočinout. A to pro ni může mít nezvratné následky, upozorňují ochranáři.
"V zakázaným území dělej si, co chceš," zpívala Zuzana Michnová ze skupiny Marsyas. Zhruba do stejné doby, kdy píseň vznikla, tedy vrcholné normalizace, avšak do ještě zakázanějšího území bere čtenáře ve své nové krimi próze Petra Klabouchová.
V dobách komunistického režimu bývala Šumava ostře střeženým místem, kde byl každý člověk s batohem podezřelý. Časy se ale změnily a dnes se zde neprohání vojáci, ale davy turistů. To se podepsalo na životě v obcích, jako je třeba Modrava. I tak je zde pořád možné najít místa, kterým se pozornost masového turismu vyhýbá. Aktuálně.cz přináší ve spolupráci s NP Šumava výběr těch nejzajímavějších.
Přezdívá se jí české moře. Nádrž Lipno je největší vodní plochou v Česku. Její stavba trvala šest let, před 65 lety byla uvedena do zkušebního provozu první turbína vodní elektrárny. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na snímky ze stavby tohoto vodního díla.
Nejlépe hodnocenou zmrzlinárnu v Česku lidé najdou až na hranici s Německem, v šumavské obci, která je jinak známá jen nevábnou tržnicí a kasinem. Gelaterii Strážný si otevřel bývalý stavební projektant Stanislav Žák a největší úspěch slaví s příchutí povidloň připomínající typický jihočeský zákusek. Na vrchol blaha pak zákazníky dostane Crema Edmundo s řeckým jogurtem a karamelizovanými mandlemi.
Kůrovcová kalamita je za námi. S takovým hodnocením přišli v posledních měsících čeští lesníci. Skončilo tak podle nich období, které proměnilo obraz českých lesů jako dosud žádné. To potvrzují letecké snímky i data, ukazuje grafika Aktuálně.cz. "České lesy ale stále nejsou zcela zdravé. Jen se přesunuly z jednotky intenzivní péče na běžný nemocniční pokoj," upozorňuje ekolog Radim Hédl.
Zlato za desítky miliard, které se skrývá v krajině pod šumavským hradem Kašperk, zůstane pod zemí. Ministerstvo životního prostředí zamítlo žádosti tří společností o stanovení průzkumných území. Těžba by byla v rozporu se zásadami ochrany životního prostředí i veřejným zájmem, uvedli úředníci. "Rozhodnutí vítáme. Bojíme se ale, že není definitivní," říká starosta Kašperských Hor Jan Voldřich.
Šumava je poklad české přírody. A to víc doslova, než se na první pohled zdá. Pod jejími vrcholky se skrývá jedno z největších nalezišť zlata v Česku. Jeho cena podle odhadů přesahuje sto miliard. Vykutat jej v posledních desetiletích chtěli komunisté i těžaři z Kanady, nyní ministerstvo životního prostředí posuzuje další žádosti o průzkum. Místní to ale odmítají. Naše příroda je cennější, říkají.
Rada šumavského národního parku ve čtvrtek schválila novou podobu klidových území. Z 19 procent klesne jeho rozloha na 17,6 procenta. Turisté se tak dostanou v parku na řadu dosud nepřístupných míst. Klidové území bude ještě schvalovat ministerstvo životního prostředí. Informoval o tom mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Čtvrtek 19. května 1949. Dva estébáci přišli do kancelářské budovy ve Vodičkově ulici v Praze zadržet bývalého strážmistra Sboru národní bezpečnosti Jaroslava Maršíka, který spolu se svými kolegy ze služebny na šumavské Kvildě pomáhal po komunistickém puči v roce 1948 převádět lidi prchající z totalitního Československa do Bavorska.
"Česká kuchyně je všechno možné, nejen guláš a svíčková. Je velmi bohatá a atraktivní," míní publicistka a blogerka Petra Tajovský Pospěchová. Nedávno vydala encyklopedii chutí celého Česka. Kromě průvodce po tradičních jídlech v sobě snoubí také nevšední turistický bedekr.
Národnímu parku Šumava dochází trpělivost s neukázněnými turisty. V posledních letech museli strážci řešit třeba desítky případů, kdy si šli lidé zaběhat do klidové zóny v Luzenském údolí, kam je nasměrovala sportovní aplikace. Mohli přitom zásadně narušit životní cyklus kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Správa parku tak výrazně zpřísňuje ostrahu oblasti a plánuje rozšíření klidových zón.
Hamerský potok na Šumavě líně meandruje pod osadou Horská Kvilda, kde jsou na rozlehlých loukách rozsáhlé pozůstatky po rýžování zlata. Tato lokalita patří k nejfotografovanějším místům Šumavy. O kousek dál se drobný potůček dravě zařezává do údolí mezi vrchy Antýgl a Lišák a proměňuje se v divokou horskou bystřinu - největší přítok známé řeky Vydry. Celou dobu tok "pronásleduje" turistická cesta.
V kempu u pošumavské Úbislavi kdysi stával jen skromný kiosek s utopenci či nakládaným hermelínem. Před osmi lety se ale stánku ujali Jitka Sauvage a její někdejší manžel – kuchař původem z Francie. Když hosté nové majitele poznali, žadonili o šneky nebo žabí stehýnka. Zvěsti o Divokým bistru se rozšířily po celém Česku, dnes už se tam člověk nají jen s rezervací.
Nejprve místním v šumavských lesích bránili v pohybu vojáci, ostnaté dráty a přísný režim u hranic. Dnes se lesům vyhýbají kvůli davům turistů. Třicet let od pádu železné opony se šumavské obce změnily v turistická centra, kde v létě není téměř k hnutí. Místní z toho mají peníze, přišli však o klid a soukromí. "Bývalo to lepší, doba se ale změnila," prohlašují s větším či menším nádechem hořkosti.
