Říká se jim "modré zóny". Jde o pět oblastí světa, kde se lidé dožívají výrazně vyššího věku než na zbytku naší planety. A nejen to, dožívají se ho ve zdraví. Svůj název získaly díky belgickému demografovi Michelu Poulainovi a italskému lékaři Giannimu Pesovi, kteří v roce 2000 v oblasti Barbaglia na ostrově Sardinie objevili populaci s takovými rysy a vyznačili toto území modrým inkoustem.
V pražském obchodním domě Kotva otevřelo Retro muzeum Praha. Ukazuje, jak vypadalo vybavení běžné domácnosti i kam se cestovalo v době socialismu. Stálá expozice nabízí přes 12 tisíc dobových předmětů včetně céček, kabelových telefonů nebo výrobků Tesla.
Žijeme v rychlé době, kterou stále více lidí odmítá. Do svých životů zavádí prvky pomalého jídla, módy i technologií. Kvůli fenoménu slow living není potřeba zásadně měnit celý život, vydělávat miliony, dávat výpověď v práci a stěhovat se na venkov, tvrdí koučka Diana Lechner.
Starší pár z Velké Británie promluvil o tom, jaké je to žít bez oblečení. John i jeho partnerka Helen se považují za naturisty. Stoupenci tohoto hnutí se pohybují na vyhrazených veřejných místech a v soukromí nazí, žijí v komunitě a získávají zkušenosti poznáváním přírody.
Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.
Co mají společného rostlinná strava a mořské plody? Jsou spojené s výrazně nižším rizikem vážného průběhu nemoci covid-19. Vyplývá to z nejnovější studie, kterou zveřejnil britský medicínský týdeník British Medical Journal (BMJ).
V době koronavirové pandemie spojené s omezením kontaktů, společenských akcí i zavřením restaurací lidé pijí alkohol hlavně doma ve společnosti partnera, člena rodiny nebo se spolubydlícím. Dříve bylo nejčastějším důvodem setkání s přáteli a blízkými. Zdvojnásobil se také podíl těch, kteří pijí doma sami. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nielsen Admosphere.
Kantar je jednou z největších světových výzkumných agentur. Během pandemie přináší "covid-19 barometr", který ukazuje, jak virus ovlivňuje chování a očekávání lidí. Své šetření uskutečnil mezi 150 tisíci respondenty z více než šedesáti zemí včetně Česka. Zdejší pobočka pak pro vzdělávací konferenci PREF provedla v listopadu výzkum, jak rodiny zvládají výuku na dálku. Aktuálně.cz shrnuje výsledky.
Mluvit o jídle a zároveň se dotýkat zásadních společenských témat umí málokdo. Historikovi konzumu Martinu Francovi se to daří. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tak nemluví jen o původu kapra s bramborovým salátem, ale i o tom, proč bylo pro komunisty klíčové zajistit dostatek potravin aspoň o Vánocích a proč se v době klimatické krize už nelze vrátit k časům, kdy chudší vrstvy jedly maso jednou týdně.
Z hlediska všech opatření, která člověk může udělat, je určitě důležitá zdravá životospráva, a to nejen kvůli viru SARS-CoV-2. Lidé by se hlavně měli snažit žít stejně jako před příchodem covidu-19 a nepodléhat strachu. Ten je to nejhorší, co nám může nyní uškodit, tvrdí imunolog a alergolog Vojtěch Thon z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Hlavní cenu Světová pivní pečeť 2020 získal na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích Vinohradský pivovar z Prahy. Do degustací se přihlásilo přes 240 pivovarů, porota vybírala z rekordních 1440 vzorků. Nejúspěšnějšími co do počtu cen se staly Pivovar Náchod, přerovský pivovar Zubr a Tradiční pivovar v Rakovníku.
Majitelé psů jsou méně náchylní k obezitě, více cvičí, lépe se stravují a také více vydělávají. Zjistila to studie americké neziskové organizace Klinika Mayo ve spolupráci s italskými výzkumníky.
Za červenou knihovnu pro holky s červeným diplomem označuje spisovatelka Pavla Horáková (44) svůj loňský román Teorie podivnosti. Líčí všední i paranormální jevy z pohledu humanitní vědkyně Ady, pomalu vstupující do krize středního věku.
Evropští výrobci lihovin budou uvádět na etiketách ke svým nápojům také údaje o kaloriích a přísadách. Vyzvala je k tomu EU, podle svých slov však chtějí sami "podpořili snahy o zdravější životní styl." V EU je povinné uvádět tyto informace u potravin a nápojů, alkoholické nápoje však mají výjimku a tyto údaje zveřejňovat nemusejí. Informovala o tom agentura Reuters.
Naše tělo se nepotřebuje detoxikovat šťávou z celeru nebo kokosovou vodou, přirozeně se detoxikuje 24 hodin denně, upozorňuje Miloslav Šindelář z Institutu moderní výživy. Záplavu tipů, jak na jaře osvěžit tělo, považuje za problém a riziko. Existují případy, kdy si lidé detoxy uškodili a skončili v nemocnici, říká a kritizuje influencery, kteří na sociálních sítích doporučení šíří. Za příspěvek dostávají desetitisíce korun, často se vyjadřují k výživě bez odpovídajícího vzdělání, dodává Šindelář.
Lidé, kteří si ráno odpírají snídani, mohou podle nově publikované studie čelit většímu riziku kardiovaskulárních chorob. Na překvapivé spojení přišli výzkumníci z USA, kteří pracovali se vzorkem více než šesti tisíc dospělých Američanů.
Lidé často jedí méně, než by měli, sní kvantum energie, ale kvalita pokulhává, nedávají tělu to, co by mělo mít, upozorňuje Karolína Hlavatá, odborná garantka iniciativy Vím, co jím. Diety, které nás úplně zbavují masa, obilovin nebo mléčných výrobků, jsou špatně, veganství je nezdravé, tvrdí. Lidé podle ní ignorují řadu rizikových složek stravování. Sůl jim uniká, vůbec ji nepočítají jako něco, co by mělo stát za pozornost, slazené nápoje jsou zase nálož cukru, je to peklo, dodává.
Udržitelný životní styl je v posledních letech jedno z nejdiskutovanějších témat. Řeší se správné třídění a likvidace odpadu, plýtvání vodou a jídlem nebo šetření energiemi. Vědci a výzkumníci z celého světa však občas zveřejní i poněkud úsměvné rady a tipy, jak žít ekologicky. Podívejte se na zajímavé nápady na záchranu planety i bizarní tipy na to, jak žít ekologičtěji.
Vasilij Ozerov cestuje po Rusku 40 let s traktorem a mobilním domem, který si sám vyrobil. “Jsem pravděpodobně nejšťastnější člověk na Zemi," říká.
Jsme přehlcení dokonalostí, která je nereálná, dívky může ten tlak ovlivnit na celý život, upozorňuje autorka projektu Za normální holky Kristýna Dolejšová. Zprávy, které dostává, nejsou jen pozitivní, odmítá ale, že by podporovala nezdravý životní styl. V rámci projektu organizuji i sportovní akce, dovolí si na ně přijít i dívky, které se bojí do fitness centra, říká. Dnes se klade důraz jen na vzhled a zapomíná se na to, jací lidé jsou, i holka s nadváhou má jako člověk hodnotu, dodává.
