Nová izraelská vláda premiéra Naftaliho Bennetta se na začátku týdne oficiálně fotila s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Kabinet má 27 členů, mezi nimiž je devět žen. Snímek nové vlády sdílel i zpravodajský web B'Hadrei Haredim. Obličeje všech žen rozmazal, protože někteří ultraortodoxní věřící odmítají ženy ve veřejných funkcích.
Izrael a hnutí Hamás po sobě přestaly pálit raketami, a mohou pokračovat v náhradním boji. Totiž slovním sporu o to, kdo vlastně vyhrál. Nejpřesnější by asi bylo říci, že obě strany utrpěly vítězství.
Mya Guarnieriová Jaradatová je americko-izraelská novinářka. V Izraeli žila přes sedm let, odstěhovala se v roce 2014, protože se zamilovala do palestinského novináře a v zemi pro ně podle jejích slov nebylo místo. "Když jsme spolu začínali chodit, musel prolézat dírou v plotě, aby mě mohl vidět," vzpomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Současná vlna násilí v řadě měst ji prý děsí.
Už týden na izraelská města létají rakety z Pásma Gazy. Armáda židovského státu reaguje odvetným bombardováním cílů spojených s radikálním hnutím Hamás. Útoky už si vyžádaly desítky obětí, mezi nimi i děti. Násilí se objevuje i v ulicích měst mezi arabskou a židovskou komunitou. Nevyznáte se v nejnovějším sporu mezi Palestinci a Izraelem? Nabízíme odpovědi na deset nejdůležitějších otázek.
Kauza Leopolda Hilsnera, odsouzeného za dvojnásobnou vraždu, se otvírat nebude. Rozhodlo tak Nejvyšší státní zastupitelství, úřad Pavla Zemana potvrdil závěry dvou nižších žalobních instancí. Hilsner dostal trest smrti v listopadu 1900. Soudní proces provázely silné antisemitské nálady. Verdikt se později změnil na doživotí, Hilsner nakonec po milosti opustil vězení roku 1918.
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.
Filmů o holokaustu není nikdy dost vzhledem k tomu, co se ve společnosti děje. Film Zpráva je příběh dvou slovenských Židů, které stát prodal na smrt do Osvětimi. Z pekla utekli a napsali o tom svědectví, říká režisér Peter Bebjak. Aby se stalo něco podobného, stačí, aby se událostem nechal volný průběh a do hlavy lidí se dostaly antisystémové a extrémní názory, dodává.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se omluvila za nedělní vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru. Řekla, že výrok byl neadekvátní a omlouvá se, pokud se někoho dotkl. Vyjádření vzbudilo kritiku politiků či novinářů, kteří jí vyčítali neúctu k obětem války a utrpení milionů dalších.
U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu tuto středu vychází anglicky v New Yorku a Londýně nová kniha oceňovaného česko-amerického výtvarníka a spisovatele Petra Síse. Jmenuje se Nicky & Vera a vypráví o zachránci stovek českých dětí Nicholasi Wintonovi.
Historici i představitelé církví považují srovnávání diskriminace lidí, kteří odmítají očkování proti koronaviru covid-19 a Židů v protektorátu za urážku utrpení obětí holokaustu. Tragické příběhy, zachycené organizací Post Bellum, připomínají, že hvězda byla za druhé světové války předzvěstí úplné likvidace občanů židovské národnosti nejen v Československu.
Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.
Izraelec Gad Šimron cestoval na falešné pasy mnohokrát. Ale až když v roce 1981 sestupoval ze schůdků letadla na přistávací plochu chartúmského letiště, pořádně si uvědomil, do jak nebezpečné akce se pustil. Pokud ho chytí, reálně mu hrozí veřejná poprava v hlavním městě afrického Súdánu.
Prestižní nakladatelství Oxford University Press v lednu vydá knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu za druhé světové války.
Několik desítek lidí ve čtvrtek přišlo k pražskému nádraží Bubny na zahájení osmidenního židovského svátku chanuka - svátku světel. Po modlitbě vrchního zemského rabína Karola Sidona zapálil pražský rabín David Peter na osmicípém svícnu první chanukovou svíci.
Zhruba osmdesát kostelů, synagog a dalších převážně náboženských staveb zalila v noci 25. listopadu červená barva. Rudé nasvícení má symbolizovat projevení vzpomínku a úctu lidem pronásledovaným pro svou víru. Večer navíc prošlo centrem Prahy asi třicet lidí se svíčkami v rukou, cílem byly dva kostely a synagoga. Mezinárodní akci v Česku organizuje Česká biskupská konference a další organizace.
Doučování může být pro vnímavou studentku zdrojem přivýdělku, ale také poznání. Třeba když navštěvuje rodinu ortodoxních židů, tak jako belgická spisovatelka Margot Vanderstraetenová.
Pětasedmdesát let po skončení druhé světové války Nizozemská protestantská církev (PKN) uznala svoji spoluvinu na pronásledování Židů. Předseda PKN René de Reuven v neděli, den před výročím pogromu v Německu, známého jako Křišťálová noc, poprosil židovskou obec o odpuštění.
Letos v říjnu uplynulo 120 let, kdy začal druhý a klíčový proces s Leopoldem Hilsnerem. Tehdy čtyřiadvacetiletý mladík židovského původu dostal trest smrti za rituální vraždu Anežky Hrůzové. Událost rozpoutala silné antisemitské nálady ve společnosti. Deník Aktuálně.cz navštívil město Polná na Vysočině, kde se zločin odehrál.
Častým motivem jejích knih bývají malé každodenní katastrofy. V románu Hodinky od Ašera vylíčila, jaký stres a tlak se vyvalí na snílky, kteří se v Česku pustí do podnikání. V novince Soběstačný zase popisuje, jak se dospívající kluk vyrovná s rozvodem rodičů a později i se smrtí matky. "Ty problémy tady jsou a neměli bychom před nimi zavírat oči," říká spisovatelka Zuzana Dostálová v rozhovoru.
Židé prožili většinu své historie jako psanci. Pak se cosi přihodilo a z Židů se stala nejúspěšnější skupina moderního světa. A jak tvrdí americko-ruský historik Yuri Slezkine, i ze všech ostatních se tak trochu stali Židé.
