Židé
Zelenskyj Izraelce nepotěšil, a oni jeho také ne
Ukrajinský prezident si vytvořil mocnou zbraň - pomocí telemostu oslovuje jeden světový parlament za druhým a snaží se otřást svědomím národů. Teprve v neděli večer se něco zadrhlo, a to během jeho proslovu k izraelskému Knesetu.
Skryté poklady architektury: Stavby židovských architektů v Holešovicích-Bubnech
Pražské Bubny jsou bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. Od té doby byla tato lokalita systematicky zastavována bloky činžovních nebo družstevních domů. Autory staveb byli především architekti židovského původu, kteří zde žili.
Vydělej si na svém Židovi
Nacistická symbolika nepřestává táhnout. Jedněm nese peníze, druhým pomáhá ohýbat realitu.
Šli parkem, jeli tramvají, zatkli je. Pak zmizeli. Mapa zachycuje pronásledování Židů
Unikátní aplikace MemoGIS ukazuje, kde v Praze během druhé světové války bydleli pražští Židé, než byli deportováni a zavražděni nacisty. Ukazuje místa, kde byli lidé židovského původu šikanováni za malichernosti a trestáni za porušení protižidovských nařízení. Koupání v řece, jízda v tramvaji, nakupování ve špatné provozní době, vycházka v parku, návštěva restaurace... Vše bylo zakázané.
Holokaust byl konflikt mezi bělochy, nešlo o rasismus, řekla herečka Goldbergová
Americká herečka Whoopi Goldbergová, kterou proslavila mimo jiné role v komedii Sestra v akci, vzbudila kontroverzi svým výrokem o tom, že v holokaustu nešlo o nenávist vůči rase. V talk show The View prohlásila, že masové vraždění Židů nacisty bylo konfliktem mezi dvěma skupinami bělochů. Za svůj komentář se nakonec omluvila.
Škola vyškrtla z povinné četby komiks Maus o holokaustu. Vadily jí vulgarita a nahota
Škola v americkém Tennessee se rozhodla z povinné četby pro žáky osmé třídy vyškrtnout knihu Maus od Arta Spiegelmana. Držitel Pullitzerovy ceny ve svém černobílém komiksu popsal zkušenosti přeživších holokaustu. Školní rada ho však označila za nevhodný kvůli vulgární mluvě a zobrazování nahoty.
Masakr na Červené hoře. Partyzáni kvůli zlatu vraždili ukryté Židy, trestu unikli
Pátrání historiků po osudech nevinných Čechoslováků uvězněných v sovětském gulagu přináší i zcela nečekané objevy. Třeba rozporuplný životní příběh Michala Krecula, který se v roce 1944 jako partyzán účastnil napadení skupiny ukrývajících se židovských odbojářů. Historik Adam Hradilek předkládá důkazy o jeho zapojení do dlouho neobjasněné vraždy deseti neozbrojených civilistů včetně čtyř žen.
Židé, Řekové, Arméni. Turecký seriál na Netflixu vyvolal debatu, ukazuje i pogrom
Istanbul, 50. léta minulého století. Ve čtvrti tehdy zvané Pera žijí židovské, arménské a řecké rodiny. Začíná však sílit odpor vůči všem, kdo nejsou muslimové. A tak se v ohrožení ocitají i sefardské židovky Matilda a její dcera Rasel, hrdinky tureckého seriálu Klub Instanbul. Jeho druhá část je nově k vidění na Netflixu.
Utajovaný příběh z koncentráku. Syn vypátral tragický příběh své matky v Terezíně
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Tichý hrdina holokaustu. Petr Sís pokřtil knihu o Wintonovi a zachráněné židovce
Mezinárodně uznávaný spisovatel a ilustrátor Petr Sís tento pátek ve vyprodaném sále pražského Centra současného umění Dox pokřtil české vydání své knihy Nicky & Věra.
Zpráva z pekla. Slovenský film vypráví o útěku židovských vězňů z Osvětimi
V dubnu 1944 dva slovenští Židé uprchli z koncentračního tábora v Osvětimi, aby svědčili o holokaustu a existenci plynových komor. Filmové drama Zpráva připomíná, že po útěku museli vynaložit téměř stejně vyčerpávající úsilí, aby o pravdivosti svých slov přesvědčili svět.
Výstava Diasových fotografií připomíná 80. výročí zahájení transportů
Výstava fotografií nedávno zesnulého Pavla Diase v pražském Domě U Černé Matky Boží připomíná 80. výročí zahájení židovských transportů z českých zemí. Jmenuje se Torzo - Vzpomínky pro budoucnost a potrvá do 28. listopadu.
Foto: První konvoje smrti. Před 80 lety spustili nacisté deportace Židů z tuzemska
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Může být první českou rabínkou: Bude trvat, než se společnost z antisemitismu vyléčí
Kdo nemá zpracovanou minulost, nemá budoucnost. A český judaismus na svou minulost zapomněl. Nejsem kritik židovské komunity, jen se snažím pochopit, proč je tak uzavřená, říká Lena Arava Novotný, studentka rabínského semináře. Cesta k tomu stát se rabínkou není úplně jednoduchá. Nepotřebujete jen erudici, ale i komunitu. A já zatím žádnou nemám, dodává.
Co kdyby Bibli napsala žena. V románu tím Šalomoun pověří jednu ze svých 700 manželek
Možná to nebude kniha roku, její chuť ale čtenáři dlouho zůstane a pravděpodobně mu změní pohled na Bibli. Román spisovatele Moacyra Scliara Žena, která napsala Bibli má takovou sílu. Vyznívá jako meditace o zvláštním propojení mezi mocí, tělesnou touhou a schopností vytvářet příběhy.
Udala Alžběta Doležalová Židovku Mikešovou gestapu? Verdikt historiků: Nelze ji vinit
Alžbětu Doležalovou, která přežila vyvraždění Lidic, nelze vinit z udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové. Shodli se na tom experti renomovaných historických ústavů, univerzit či muzejních a památkových institucí. Opačného názoru je pouze brněnská Univerzita obrany. Závěry předních tuzemských i zahraničních historiků zveřejňuje nyní na svém webu Památník Lidice.
Kdyby teď civilizace zanikla, zůstanou po nás masové hroby, řekl Snyder v Brně
Přestože na světě existuje mnoho muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. V pondělí to řekl uznávaný americký historik Timothy Snyder při přednášce v Brně.
"Ženy nechceme." Ultraortodoxní tisk rozmazal tváře nových izraelských ministryň
Nová izraelská vláda premiéra Naftaliho Bennetta se na začátku týdne oficiálně fotila s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Kabinet má 27 členů, mezi nimiž je devět žen. Snímek nové vlády sdílel i zpravodajský web B'Hadrei Haredim. Obličeje všech žen rozmazal, protože někteří ultraortodoxní věřící odmítají ženy ve veřejných funkcích.