Žid | Aktuálně.cz

Izraelský nejvyšší soud zrušil výjimku z vojny pro ortodoxní židy. Byla to diskriminace, zdůvodnil

Izraelský nejvyšší soud zrušil zákon z roku 2015, který ultraortodoxním židům umožňoval vyhnout se vojenské službě. Zdůvodnil to tím, že opatření je diskriminační vůči ostatním izraelským občanům. Podle agentury AP nyní hrozí, že znovu vypukne napětí mezi izraelskou politicky silnou ultraortodoxní komunitou a světskou židovskou většinou. Vojna je povinná pro většinu židovských mužů a žen. Krajně konzervativní komunita si ale vymohla výjimku. Její představitelé tvrdí, že slouží státu náboženským studiem a modlitbami. Ostatní Izraelci si ale stěžují, že takový systém je nespravedlivý.

Jak skutečně zemřel zachránce Židů Wallenberg? Rodina se dožaduje pravdy od ruské tajné policie

Rodina švédského diplomata Raoula Wallenberga chce od ruské tajné služby FSB znát jasnou odpověď na to, za jakých okolností a kdy přesně jejich příbuzný zemřel. Wallenberga, který za druhé světové války zachránil v Maďarsku před deportací do nacistických táborů nejméně 20 tisíc Židů, odvlekla v roce 1945 Rudá armáda. Rusko tvrdí, že později v roce 1947 zemřel v moskevském vězení Lubjanka. Některé vězeňské záznamy z té doby ale úřady odmítají ukázat. Wallenbergovo úmrtí je přitom velkou záhadou desítky let.

Teror v Barceloně: nutkání masově sdílet záběry masakru? Nejlevnější PR pro teroristy

Zdá se to naivní, ale po vraždění v Barceloně část lidí na Twitteru místo hrůz sdílela fotografie zvířat. Aby nešířili nenávist.

Židé, sprchujte se a nechoďte stále do ledničky. Malý alpský hotel vyvolal pobouření cedulemi

Malý hotel ve švýcarské Arose vyvolal ostré protesty poté, co vyvěsil dvě cedule určené židovským hostům. "Našim židovských hostům, ženám, mužům i dětem: Prosím, vysprchujte se, než půjdete do bazénu a také po koupání v něm," zněla jedna z nich, druhá vymezovala konkrétní hodiny, kdy je hotelová lednička přístupná židovským klientům. Za projev rasismu a antisemitismu označila zmíněné pokyny izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová, od jednání hotelu se distancoval i švýcarský úřad pro turistiku. Středisko Simona Wiesenthala vyzvalo k uzavření či bojkotu hotelu.

Obžalovaný Bartoš se hájí svobodou projevu. Žádá soudkyni, aby se nebála rozhodnout v jeho prospěch

Obvodní soud pro Prahu 1 dnes projednával případ Adama Bartoše, který podle obžaloby rozněcoval nenávist, hanobil národ a ospravedlňoval nacistické zločiny. Bartoš se bránil tím, že každý má právo svobody slova a nemůže být obviněn jen proto, že napsal knihu. Podpořit ho přišel také prezidentský kandidát Petr Hannig. Soud případ odročil na 12. říjen 2017. Dle Bartoše se soudní spor potáhne hodně dlouho.

Útočníci v Jeruzalémě zabili dva izraelské policisty

Tři útočníci v pátek v Jeruzalémě poblíž svatých míst muslimů a židů začali střílet a zranili tři izraelské policisty. Dva z nich zraněním v nemocnici podlehli. Ozbrojenci se pokusili o útěk, ale jiní policisté je dostihli a zabili. Incident se stal u Chrámové hory, kterou muslimové nazývají Vznešená svatyně. Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu a podle sunnitských muslimů je třetím nejposvátnějším místem islámu.

Jeruzalémská synagoga se otevřela veřejnosti

Foto: Jeruzalémská synagoga letos oslaví 111 let od otevření. Snoubí v sobě maurský sloh a secesi

Jeruzalémská synagoga v Jeruzalémské ulici je zajímavým příkladem secesní stylizace maurského slohu. Projekt vypracoval roku 1903 vídeňský architekt Wilhelm Stiassny, otevřena byla pak o tři roky později. Na komentované prohlídce se otevřela veřejnosti. Podívejte se, co skrývá uvnitř.

Vyhlásili válku liberální Evropě, mají kontakty v Rusku. Příběh Švédů, kteří spáchali bombové útoky

Tři členové krajně pravicové organizace Nordické hnutí odporu stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů. Ty cílily mimo jiné na uprchlické tábory. Dva z extremistů krátce před útoky absolvovali výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na švédskou krajní pravici to považují za spíše výjimečné. Připouštějí ale, že ruský vliv je ve skandinávské zemi znát. "To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství," říká šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.

Dopravní zácpa, kolona, cestování, auto, silnice, dálnice, ilustrační foto

Popeleční středa: Začíná 40 dní půstu. Od auta, od mobilu i od strachu z uprchlíků

Žijeme zapasovaní ve svých návycích; když jedeme autem do obchoďáku vzdáleného dvě stanice tramvají, nikomu tím nechceme ublížit.

Do Dachau se vrátila ukradená brána s nápisem Arbeit macht frei.

Do Dachau se vrátila brána s nápisem Arbeit macht frei. Před dvěma lety ji někdo ukradl

Před více než dvěma lety neznámí zloději ukradli v Dachau vstupní bránu s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje). Nyní se brána vrátila, koncem loňského roku ji totiž našli v Norsku. Mřížové dveře z areálu nejstaršího nacistického koncentračního tábora jsou asi metr široké a dva metry vysoké. Brána bude nově vystavena ve stálé expozici, kde ji návštěvníci poprvé mohou spatřit 29. dubna na 72. výročí osvobození koncentračního tábora. U vstupu do bývalého tábora bude nadále její kopie, kterou nechali zhotovit po odcizení originálu.

Byla to největší odbojová síť v Evropě. Poláci si připomínají vznik Zemské armády

Poláci si tento týden připomněli kulaté narozeniny jedné z nejdůležitějších organizací v novodobých polských dějinách - Zemské armády (Armija krajowa, AK). Vznikla před 75 lety - 14. února 1942. Během druhé světové války měla skoro 300 000 členů a byla nejsilnější organizovanou vojenskou složkou v okupované Evropě. Stála za drtivou většinou polských odbojových akcí a výrazně ovlivnila i dějiny holocaustu. Její příslušník, diplomat Jan Karski, jako první dostal na Západ zprávu o systematickém vraždění polských Židů nacisty. Spojenci ale na jeho report nereagovali.

Osvětim - Mezinárodní den památky obětí holocaustu

Mění holocaust mozky potomků těch, kteří ho přežili? Vědci z Brna přišli s unikátním výzkumem

Brněnští vědci v unikátním výzkumu zkoumají dopad traumatizujících zážitků přeživších holocaustu na generace jejich potomků. Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) jako jediní na světě zahrnuli i vnuky a vnučky systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů. Vědci už zjistili, že potomci přeživších mohou trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres. Brněnští neurologové proto hledají biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor říká, že tento problém je aktuální – výsledky bádání se budou moct aplikovat například na oběti války v Sýrii a jejich potomky.

Británie chce bojovat s nenávistnými projevy vůči Židům. Přijme novou definici antisemitismu

Velká Británie přijme jednotnou mezinárodní definici antisemitismu. Slibuje si od toho účinnější boj s nenávistnými projevy vůči Židům. V Británii žije pátá největší židovská komunita na světě. Počet protižidovských incidentů vzrostl v první polovině letošního roku o 11 procent. Uvádí to organizace Community Security Trust, která se zabývá bezpečností britské židovské komunity.

Zemřel poslední padělatel Ďáblovy dílny Burger. Pomáhal Židům, pak musel falšovat miliony liber

Ve věku 99 let zemřel Adolf Burger, poslední žijící pamětník padělatelské dílny v nacistickém táboře Sachsenhausen. Aby si zachránil život, musel se podílet na největší padělatelské akci v dějinách. V rámci nacistické operace Bernhard spolu se svými spoluvězni padělal více než sto milionů liber. O svých vzpomínkách napsal knihu „Číslo 64401“, která byla zfilmována, snímek v roce 2008 získal Oscara.

"Účetní z Osvětimi" Gröning neuspěl s odvoláním, má jít na čtyři roky do vězení

Dozorce z Osvětimi Oskar Gröning má jít na čtyři roky do vězení. Pravomocně o tom rozhodl soud v Karlsruhe. Gröning, kterému se v médiích přezdívá "osvětimský účetní", byl shledán spoluvinným na vraždách statisíců lidí. Kvůli vysokému věku 95 let ale možná nakonec do vězení nenastoupí.

Izrael chce omezit použití tlampačů pro svolávání muslimů k modlitbě. Kvůli rušení nočního klidu

Poslanci ze stran Židovský dům a Izrael, náš domov, kteří zákon navrhli, tvrdí, že není zaměřen proti žádnému konkrétnímu náboženství. Podle deníku The New York Times se v něm ale píše, že "stovky a tisíce občanů trpí denně hlasitými a přehnanými zvuky způsobenými voláním muezzinů z mešit". O tzv. "zákonu o muezzinech" – tedy služebnících mešit, kteří svolávají muslimy k modlitbám – bude brzy hlasovat i parlament.

Na Terezín vzpomínám s nostalgií, peklo přišlo až v koncentrácích, říká česká Anna Franková

Ve dvanácti letech deportovali Helgu Weissovou s rodiči do terezínského ghetta. Zde tatínek Otto napsal příběh o tom, jak se šel Bůh podívat do Terezína. Helga knihu ilustrovala. Později byl otec zařazen do transportu do Osvětimi, kde byl zřejmě hned poslán do plynu. Za tři dny sem dorazily také Helga s matkou. Měly "štěstí", po deseti dnech pekla se ocitly v pracovním táboře ve Freibergu. Konec války prožily v Mauthausenu, osvobození se dočkaly, když už se loučily se životem. Helga si během války vedla deník, podobně jako Anna Franková. Má však šťastný konec – Češka přežila, dnes je uznávanou malířkou. Deník vyšel před čtyřmi lety, nyní vyšla i kniha, jež přečkala válku zazděná v Terezíně.

Česká dívka v deníku popsala, jak přežila ghetto i koncentráky. Z knihy se stala světová senzace

Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva. Sešit přečkal válku zazděný v jedné z terezínských budov spolu s knihou I viděl Bůh, že je to špatné, kterou dívka ilustrovala a jíž napsal její otec Otto Weiss. Jedná se o výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, byť jde o satiru, má svůj historický význam.

Uctění památek holokaustu na Strossmayerově náměstí pořádáné Terezínskou štafetou za účasti Jiřího Brady

Tady se nejedná o mě, ale o demokracii. Choďte k volbám, vyzýval Brady na setkání se studenty

Uctít památku terezínských kluků a vzdát hold osobě Jiřího Bradyho si v úterý večer přišlo na Strossmayerovo náměstí v Praze připomenout několik stovek lidí. Událost Jirko děkujeme. Nemlčíme, kterou pořádali studenti středních a vysokých škol zapojených do projektu Terezínská štafeta navštívil i Jiří Brady. Akce se nesla v duchu vzpomínání na terezínské oběti a zazněl na ní sborový zpěv písní, které skládali „terezínští kluci“ a zároveň Bradyho přátelé z Terezína. Brady studenty při setkání vyzval, aby chodili k volbám a využívali tak možnosti ovlivňovat svět kolem sebe.

Z bývalé Schindlerovy továrny v Brněnci uděláme památník holocaustu, přeje si nadace

Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera chce přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor v Brněnci na památník obětem holocaustu. V podniku za druhé světové války Němec Schindler zaměstnával židovské pracovníky převezené z Polska, zachránil tak před smrtí více než 1000 lidí. Fond má příslib získání části areálu od současného majitele, spolupráci je nakloněna i samospráva. Revitalizace zchátralého objektu má kromě kulturně-historického významu i velký ekonomický potenciál, řekl předseda správní rady fondu Jaroslav Novák.