Už znovu prchají před válkou. Jako děti utíkali se svými rodiči před postupujícími nacistickými vojsky, nyní ukrajinští přeživší holokaustu hledají bezpečí v Německu, které se zavázalo jim pomoci. "Nemohu uvěřit, že se děje to samé, co jsem zažila jako malá," říká 82letá Lilija Vaksmanová, kterou evakuovali z města Dnipro na východě Ukrajiny.
Istanbul, 50. léta minulého století. Ve čtvrti tehdy zvané Pera žijí židovské, arménské a řecké rodiny. Začíná však sílit odpor vůči všem, kdo nejsou muslimové. A tak se v ohrožení ocitají i sefardské židovky Matilda a její dcera Rasel, hrdinky tureckého seriálu Klub Instanbul. Jeho druhá část je nově k vidění na Netflixu.
Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval list The Guardian.
Židovství mě oslovuje, protože je velmi praktické. V Jeruzalémě studuju od rána do večera, být židem tady je nesmírně jednoduché, na rozdíl od Česka. Česká společnost o židovství nemá žádnou představu, lidi nechápou, co vlastně dělám, říká studentka rabínského semináře Kamila Kopřivová, která na Twitteru vystupuje jako Rabínka v zácviku.
Židovská populace v EU se postupně zmenšuje, její členové byli navíc častým terčem nenávisti během pandemie covidu-19. Evropská unie nyní přichází s novou strategií, která má Židům pomoci a podpořit jejich život na starém kontinentě.
Fedor Gál a Pavel Rychetský nás burcují, nejen abychom nezapomínali, ale abychom chápali, že nacionalismus neskončil, nenávist neskončila, lhostejnost trvá a máme se jí bránit.
Komiksy už v Česku vydávají i ti, od nichž by to nikdo nečekal. Těsně před prázdninami nakladatelství filozofické literatury OIKOYMENH v překladu filozofky Terezy Matějčkové zveřejnilo americký titul Tři útěky Hanny Arendtové. Zjevně už ani intelektuálové nepodceňují schopnost devátého umění, jak se komiksu přezdívá, přiblížit komplikovaná témata širší veřejnosti.
Čeští Židé neměli před 80 lety moc na vybranou: buď zůstanou v nacisty okupovaném protektorátu Čechy a Morava, odkud je nacisté časem pošlou do plynových komor, anebo využijí možná poslední šance. Zaplatí cestu pryč a v budoucnu se zapojí do protinacistického odboje. Těsně před dosažením tohoto cíle zahynulo 25. listopadu 1940, přesně před 80 lety, v přístavu Haifa 267 českých Židů.
Před 80 lety otřásla lodí Patria SS v Haifě detonace. Na palubě byly stovky československých Židů, kteří se chtěli na Středním východě přidat do protinacistického odboje. Mnoho lidí skočilo z paluby z výšky dvanácti metrů do moře a plavali ke břehu. Jiní uvízli v kajutách a marně se snažili prodrat ven malými kulatými okénky. Zahynulo 267 Čechoslováků.
Baruch vyrostl v židovské ortodoxní komunitě, ale rozhodl se z ní odejít a žít si po svém. Jeho osudy a pocity dokumentovala vynikající britská fotografka Laura Pannacková v rámci grantu Lumix Stories for Change. Ukázky z její práce si můžete díky prestižnímu časopisu British Journal of Photography prohlédnout v galerii u tohoto článku.
Ani konec druhé světové války neukončil utrpení Židů. Při poválečných pogromech umírali v létě 1945 v Polsku a v září i v Československu. Nejznámější protižidovský pogrom se odehrál přesně před 75 lety ve slovenských Topoľčanech.
Mikuláš Bröder přežil holokaust, tvrdé boje partyzánů ve slovenských horách a se štěstím i poválečný pogrom na Židy ve slovenských Topoľčanech. Nakonec emigroval do Izraele a po deseti letech se vrátil do Prahy. Trauma z pogromu a nenávisti k Židům v něm ale zůstávalo. Podívejte se na snímky z jeho života.
Rakousko zpřísňuje bezpečnostní opatření kolem budov a objektů, které se týkají židovské komunity. Oznámil to ministr vnitra Karl Nehammer po událostech minulého týdne v Grazu, které zemí otřásly.
Případem židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu devatenáctileté Anežky Hrůzové k trestu smrti, se bude zabývat pražské vrchní státní zastupitelství. Obrátil se na něj advokát Lubomír Müller, který nesouhlasí s rozhodnutím žalobce v Českých Budějovicích 120 let starou kauzu už neotvírat.
Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera. Českobudějovické státní zastupitelství neshledalo důvod k podání návrhu na obnovení řízení. Podnět k přezkumu podal advokát Lubomír Müller. Hilsner byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti.
Českobudějovické státní zastupitelství přijalo podnět na přezkum soudu v případu vraždy Anežky Hrůzové. Ta se stala před více než 120 lety, vzbudila velký zájem veřejnosti a vlnu antisemitismu. V soudním procesu byl následně za vraždu odsouzen žid Leopold Hilsner. Podnět k revizi procesu podal v červenci advokát Lubomír Müller, osobně se podle něj dotýká ještě dnes žijících lidí.
Experti na historii mají nezávisle posoudit případ údajného udání v Lidicích několik dní před vyhlazením obce v roce 1942. Iniciátorem práce odborníků je ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Podle něj postupně ryze odborná argumentace přerostla v mediální a politickou kauzu.
Federace židovských obcí zaznamenala v loňském roce zhruba 700 případů antisemitismu, dvojnásobně víc než o rok dříve. Asi 95 procent tvořily protižidovské projevy na internetu - články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky. Nárůst incidentů však nemusí znamenat, že se v Česku zhoršily protižidovské nálady, zlepšily se totiž metody sběru i hodnocení dat.
V Británii chtějí postavit sochu Trevoru Chadwickovi, který v roce 1939 pomáhal Nicholasovi Wintonovi při záchraně židovských dětí z Československa. Pomník by měl stát v jihoanglickém městě Swanage, odkud Chadwick pocházel, informoval zpravodajský web BBC. Hotová by socha měla být již za dva roky.
