Kam s oxidem uhličitým? To je otázka, která už zaměstnává nejen ekology, ale také politiky, bankéře a byznysmeny. Skleníkového plynu, který vzniká při spalování fosilních paliv, v dopravě, průmyslu a energetice, je totiž v atmosféře příliš. Planeta se otepluje, oceány jsou kyselejší a klimatická krize se prohlubuje. Řešením by mohlo být ukládání uhlíku v půdě. Má to ale háček, varují experti.
Každoroční výhled na probíhající žně mají obyvatelé moderního sídliště v polském městě Lublin. Video tamního farmáře, který na poli uprostřed něj sklízí úrodu v kombajnu, se stalo virálem na sociálních sítích.
Velké agrární holdingy budou moci nadále čerpat milionové dotace z evropského rozpočtu. Vyplývá to z kompromisu, na kterém se na konci června dohodly členské státy s Evropským parlamentem. Ten se původně snažil prosadit povinné zastropování dotací, ministři zemědělství zemí EU však byli proti.
Na loukách závodí "useknuté" traktory s řídítky a kluci na pionýrech, o kus dál létají letadla z první světové války a bouchají granáty. A nakonec zpívá Standa Hložek a Wohnouti. Vítejte v padesátihlavé obci Ctiboř na Vysočině, kde probíhá už dvanáctý ročník původně recesistických závodů zemědělských strojů. Akce ovšem přerostla v tradici, kterou ale místní dělají stále zdarma a pro svou radost.
Firmy z holdingu Agrofert získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab.
Asi tři metry široká a 65 metrů hluboká díra překvapila zemědělce v oblasti Karapinar v turecké provincii Konya. Ohromná propadlina uprostřed jetelového pole vypadá jako ze sci-fi filmu.
Andrej Babiš je ten nejvrchnější kapitalista, který zároveň parazituje na socialistickém systému, ve kterém žijeme, říká Marek Skočdopole, jeden ze členů skupiny Ztohoven. Na poli koncernu Agrofert nedaleko hory Říp vysekali do řepky symbol známé počítačové hry. Aktivistické umění bývá destruktivní, hlavně vůči těm, kteří nejvíc škodí. Problém není řepka, problémem jsou biopaliva, dodává.
Povinné kvóty na potraviny v Česku nebudou. Zavrhli je senátoři a nakonec i poslanci. "Všiml jsem si značného zjednodušování," říká k odmítnutí Jiří Milek, místopředseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. "Je tak samozřejmě otázka, jestli tomu přesně porozuměli," dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kvóty měly podle něj sloužit jako pobídka pro ty, co chtějí rozjet agrobyznys.
Ptáků v české přírodě ubývá. Podle aktuálních údajů ministerstva životního prostředí se za posledních bezmála čtyřicet let v Česku snížil počet polních ptáků téměř o polovinu. A pokles dále pokračuje - vymizení akutně hrozí například u sýčka obecného nebo u raroha. A příčinu je třeba hledat u člověka, upozorňuje ornitolog Zdeněk Vermouzek.
Výsadba listnatých stromů v Česku zesiluje. Vůbec poprvé v historii lesníci vysázeli více listnáčů než jehličnanů, vyplývá z informací uvedených v nejnovější Zprávě o životním prostředí 2019. Na troskách stromů zničených suchem, vichřicí a kůrovcovou kalamitou tak mohou vzniknout rozmanitější a silnější lesy méně náchylné vůči hrozbám změny klimatu, shodují se lesníci.
Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
Onemocnění zvané varroóza znamená pro včely vážný problém, shodují se odborníci. Na čem se už ale neshodnou, je způsob, jak tuto nákazu dostat pod kontrolu. Zatímco úřady nařizují každoroční povinné testování včelstev pod hrozbou pokut, podle některých včelařů a akademiků jde o metodu, která je zbytečná, nepřesná a každoročně stojí přes 1,5 milionu korun ze státního rozpočtu.
Policie obvinila bývalého generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z podvodu v souvislosti se státním podnikem. Podle kriminalistů Szórád způsobil škodu zhruba 1,8 miliardy korun, hrozí mu dva až osm let vězení. Szórád své stíhání potvrdil České televizi a Českému rozhlasu Radiožurnálu.
Petr Mráz byl dítě z paneláku, vyučoval i na škole a při zahraničních cestách spával v pětihvězdičkových hotelech. "V pětatřiceti jsem se za sebou ohlédl a zjistil jsem, že tam nic není. Jen prázdnota," říká sympatický rodák z Jičína, který změnil směr a u kopce Zebín začal chovat pár několik kusů salerského skotu. Dnes má farmář stádo jalovic, ovcí a zjara by chtěl založit vinohrad.
Němci si české jogurty a máslo také nekoupí a nikdo se nebouří. Tak proč by se měli bouřit Češi? Chci, aby občané dostali kvalitní stravu a zaplatili za ni adekvátní peníze, hájí poslankyně ANO Margita Balaštíková kvóty na prodej českých potravin. Každá země by měla být schopná uživit své občany, některé ale zneužívají společnou zemědělskou politiku ve svůj prospěch, říká.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové.
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie v tiskové zprávě oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla.
Spotřeba potravin včetně ztrát a odpadů byla loni v Česku rekordní, činila 796,5 kilogramu na obyvatele. Proti roku 1993 se zvýšila o 65,5 kilogramu. Meziročně vzrostla o 6,9 kilogramu, více se jedlo například maso. Na tiskové konferenci to v úterý řekla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Renata Vodičková.
Česká zemědělská univerzita vytváří poblíž Lán na Rakovnicku na zhruba pětisethektarovém území tzv. chytrou krajinu, která zvládne změny klimatu a její půda odolá suchu i povodním. Pilotní projekt by měl být vzorem i pro jiná místa v Česku a Evropě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz principy jeho fungování vysvětluje rektor univerzity Petr Sklenička.
V živočišné výrobě aktuálně chybí zhruba šestina pracovníků kvůli karanténám nebo ošetřování dětí, které nemohly jít do škol. Lidé ze zahraničí pak nedorazili na pěstování zeleniny. Ve čtvrtek to uvedli zástupci Agrární komory ČR. Chovatelé zvířat apelují na vládu, aby prominula sociální pojištění alespoň po dobu trvání nouzového stavu pro prvních 50 zaměstnanců v podniku.
