Pracovní elektronická komunikace v době volna vede ke zvyšování stresu, vyčerpání či rodinným problémům. Francouzská vláda v novém zákoníku práce chce, aby firmy odesílání e-mailů po pracovní době omezily. Sankce a pokuty ale zatím nikomu nehrozí.
V Česku stále chybí okolo 140 tisíc pracovníků. Díky tomu zaměstnancům začaly rychleji růst platy. Během letošního roku porostou mzdy podle analytiků ještě rychleji. Kromě přetahované o lidi tomu pomůže i očekávaná vyšší inflace.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová brání změny v zákoníku práce upravující home office. Všechny hlavní zásady podle ní už platí, jde hlavně o výslovné shrnutí dosavadních pravidel. Zaručila se, že inspektoři práce nebudou chodit do domácností a kontrolovat, zda lidé nemají příliš kluzkou podlahu.
Nejspokojenější zaměstnanci jsou v Dánsku, ukázal průzkum společnosti Universum mezi 57 zeměmi světa. Na druhém a třetím místě skončily Norsko a Kostarika, zatímco Česká republika je desátá. Předstihla tak například i USA, ty obsadily až 36. pozici. Podle zprávy vede ke spokojenosti zaměstnanců hlavně rovnováha mezi prací a soukromým životem.
Podle historických údajů neměl nástup automatizace vliv na zaměstnanost. Je potřeba změnit způsob přípravy mladých lidí na školách. Firmy chtějí hlavně komunikativní a aktivní lidi.
Takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce, nazývaná též Průmysl 4.0 nebo Práce 4.0, výrazně změní pracovní trh. Podle Carla Freye z britské Oxford Martin School v budoucnu přijdou o práci lidé, jejichž činnost je nahraditelná roboty a automatizovanými systémy. Půjde především o manuální a levné pracovní pozice ve výrobě. Vzniknou však tisíce nových pracovních míst ve výzkumu a vývoji, sdílené ekonomice nebo ve službách.
Dlouhodobá nemocenská by se měla zvýšit. Shodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Z jednání tripartity vzešly dva návrhy, které teď projedná vládní koalice. Navýšení chce premiér prosadit ještě do konce jejich funkčního období.
Německo zvýší kvůli rostoucímu teroristickému nebezpečí a migrační krizi počet zaměstnanců policie a dalších úřadů, které se starají o bezpečnost. Rozpočtový výbor Spolkového sněmu údajně schválil dodatečné výdaje na bezpečnost ve výši 876 milionů eur (23,7 miliardy Kč), informoval deník Die Welt. O 3250 žen a mužů se do roku 2020 rozšíří například Spolková policie. Nové pracovníky nabere taktéž Spolkový kriminální úřad (BKA) a úřad pro technickou pomoc THW. Nově vznikne také Centrální pracoviště pro informační techniku v bezpečnostní oblasti (Zitis), kde budou počítačoví experti luštit zašifrovanou komunikaci na síti. Celkem se bezpečnostní složky rozrostou o 4300 míst.
Odboráři už nevěří, že se dohodnou přímo s vedením firmy. Zkusí ještě požádat ministerstvo práce o určení zprostředkovatele. Zvýšený tlak odborářů na šéfy Aholdu už našel i politickou odezvu. Firma ale tvrdí, že zaměstnanci berou více, než uvádějí.
Povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách obchodních společností zrušil nový zákon, který nahradil dřívější obchodní zákoník. Poslanci dnes tuto povinnost obnovili, ale jen pro firmy s více než 500 zaměstnanci. V menších firmách bude záležet na dohodě.
Výzkumy ukazují, že mechanizace amerických továren hraje při ztrátě pracovních míst mnohem závažnější roli než zahraniční obchod. Téměř 90 procent ztracených míst bylo nahrazeno roboty nebo souvisí s jinými domácími faktory, které snižují potřebu lidské pracovní síly. Donald Trump by tak spíše než Mexiko a Čínu měl kritizovat postupující robotizaci, která má přitom ještě výrazně zesílit.
Březnové zvýšení mzdy a další benefity jsou podle odborářů nedostatečné, velká část zaměstnanců sítě Albert kvůli malým výdělkům zůstává chudých. Podle zástupců řetězce ale nemají odboráři správné údaje, firma se brání, že mzdy už letos zvýšila vícekrát.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání má více než pět milionů Čechů. Podíl zaměstnaných v Česku vzrostl v září na 72 procent, a je tedy nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Česko má také nejnižší nezaměstnanost v EU.
V průměru by si podle návrhu státního rozpočtu na příští rok státní zaměstnanci měli na svých platech proti letošku přilepšit o 1876 korun, a jejich průměrný měsíční plat by tak měl vzrůst na 28 855 korun.
Německá automobilka Volkswagen bude muset v příštích letech kvůli většímu zaměření na vozy s elektrickým pohonem zrušit desetitisíce pracovních míst. Uvedl to podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung personální ředitel Volkswagenu Karlheinz Blessing. "Nejde o zrušení pár stovek pracovních míst," řekl listu Blessing. "Celosvětově to bude pětimístné číslo," dodal. K rozhodnutí Volkswagenu začít se více soustřeďovat na elektrický pohon přispěl skandál kolem falšování testů emisí naftových vozů. Automobily s elektrickým pohonem se podle listu skládají z méně součástek. "Pro výrobu tak v dlouhodobém horizontu budeme potřebovat méně pracovníků," upozornil Blessing.
Pracovníci australské pobočky společnosti Apple čelí obvinění, že mezi sebou sdíleli fotografie zákaznic a na stupnici od jedné do deseti hodnotili jejich postavy. Fotografie měli bez vědomí žen, někdy je dokonce ukradli přímo z jejich mobilních zařízení. Některé z takto pořízených fotografií zachycovaly i intimní partie žen. Společnost několik zaměstnanců propustila a nadále provádí interní šetření.
Zvýšení minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se od 1. ledna 2017 opět zvyšuje.
Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou. Zrušila také nižší sazbu pro zdravotně postižené, částky se tak sjednotí s běžnými zaměstnanci.
Ani při nedostatku zaměstnanců nedokáže řada firem nabídnout částečné úvazky, které jsou mezi zájemci velmi žádané. Podle personalistů jsou nepružné, podle zástupců firem k tomu mají objektivní důvody.
Tuzemským průmyslovým firmám chybí 140 000 zaměstnanců kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Lidé registrovaní na úřadech práce už podle šéfa Svazu průmyslu buď pracovat nechtějí, nebo nemohou. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka.
