Kampaň s heslem Konec levné práce, kterou v polovině letošního roku představila Českomoravská konfederace odborových svazů, požadovala růst výdělků v tuzemských firmách od roku 2016 alespoň o tři až pět procent po odečtení inflace. Dílčí bilance je povzbudivější, než byla čísla o růstu mezd v letošním roce. Prudký růst české ekonomiky přináší konečně viditelnější změny i pro zaměstnance.
Reálná hrubá mzda v roce 2016 stoupne o tři až pět procent, shodují se ekonomové. Průměrná mzda před zdaněním by se mohla pohybovat kolem 27 tisíc korun. Na vyšší výdělek se mohou těšit hlavně lidé ve strojírenství a informačních technologiích.
Ke konci listopadu bylo v tuzemsku celkem 894 000 aktivních živnostníků, kteří celkem zaměstnávali 264 000 lidí. Společně tvoří téměř 22 procent všech ekonomicky aktivních obyvatel České republiky. Vyplývá to z analýzy portálu informaceofirmach.cz.
Nejbohatší procento lidí v Česku platí na daních méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. Důležitou příčinou této situace je velmi nízké zdanění podnikatelů oproti zaměstnancům. Ekonomové z think-tanku IDEA navrhují jednoduchou změnu, která by zdanění lidí s nejvyššími příjmy narovnala a celý daňový systém zprůhlednila.
Zákonodárci chtěli zvýhodnit firmy se zdravotně postiženými, aby snadněji získávali práci. Jenže zákon sepsali tak nešťastně, že zvýhodňují hlavně překupníky, kteří na tom vydělávají. A to tak, že například jedna konkrétní malá chráněná dílna se 43 zaměstnanci získává víc zakázek než obří firmy s tisícovkami zaměstnanců.
Prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé 105 049 volných pracovních míst – to je sice o 2275 méně než letos v říjnu, ale o 45 652 více než před rokem. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na říjnové úrovni 5,9 procenta, před rokem dosahoval 7,1 procenta.
Microsoft, Cisco Systems a IBM - to jsou tři firmy v Česku, v nichž si zaměstnanci vydělají nejvíc. Vyplývá to z porovnání mezd ve 200 nejvýznamnějších tuzemských firmách, které uskutečnil týdeník Ekonom. Naopak nejméně si vydělají lidé zaměstnaní v maloobchodních řetězcích a potravinářském průmyslu.
Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.
Opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Ministryně Michaela Marksová ale nyní uznala, že se tento plán nepodaří prosadit. Proti jsou totiž koaliční partneři - ti odkazují na slib, podle něhož musí s touto změnou souhlasit zaměstnavatelé. Většina firem se přitom obává zvýšených nákladů.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Řidiči linkových autobusů v regionech hrozí stávkou. Krajští politici se totiž ve veřejných zakázkách rozhodují jen podle ceny, dopravci pak kvůli tomu nemají dost peněz na výplaty. Politici to ale vidí jinak. Podle nich jsou to právě dopravci, kdo se tlačí pod doporučenou cenu. Nespokojení řidiči při svých protestech ale nezapomínají zdůraznit jednu věc. Je jich dlouhodobě čím dál větší nedostatek, noví zájemci se do této profese nehrnou.
Stávkovou pohotovost vyhlásil Odborový svaz dopravy. Nelíbí se jim nízké platy a vysoký počet přesčasů. Krajské zakázky na provoz autobusových linek prý vyhrávají firmy, které cenu přepravy snižují na úkor mezd řidičů. Odbory se snaží prosadit vytvoření pracovní skupiny ve spolupráci s kraji a vládou, která by vypracovala jednotnou metodiku pro krajské soutěže. Jde jim zejména o dodržování minimální mzdy pro řidiče.
Průlomový rozsudek, který řekl, že realitní kancelář nemůže na přání vlastníka nepronajmout byt Romovi, může podle advokátů ovlivnit i to, jak se budou přes personální agentury vybírat noví zaměstnanci. Agentury budou muset diskriminační pokyny zaměstnavatelů odmítat. Ti se již dnes snaží poměrně často výběr pracovníků omezovat. Pokud však v budoucnu takovým přáním vyhoví, musí podle expertů na pracovní právo počítat s pokutami nebo žalobami ze strany těch, kteří při žádosti o zaměstnání neuspěli.
Proč mzdy v Česku nerostou výrazněji? Jedním z důvodů je nižší růst produktivity práce oproti ostatním zemím střední Evropy, tvrdí odboráři. Češi kvůli tomu tráví v práci stále více času. Tuzemská produktivita v roce 2013 dosahovala 67,3 procenta průměru Evropské unie. Problém není v malém nasazení zaměstnanců, ale v nízké ceně výrobků. Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu.
Poradenská skupina Aon Hewitt porovnala podmínky ve 49 firmách, které se přihlásily do letošního ročníku soutěže Best Employers. Ve skupině malých a středních podniků uspěly společnosti Amgen, Grundfos Sales Czechia and Slovakia a Hilti ČR. Mezi velkými společnostmi pak GMC Software Technology, Marriott a NetSuite Czech Republic.
Ke konci října evidovaly úřady práce 430 432 uchazečů o zaměstnání. To je o 89 tisíc méně než před rokem. Nezaměstnanost v Česku je nejnižší od února 2009, podíl nezaměstnaných klesl na 5,9 procenta. Prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé 107 324 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době přesně čtyři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo devět.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání má nyní 5,06 milionu lidí, což je o 65,4 tisíce více než před rokem. Celková zaměstnanost v Česku je nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Podle jednotné metodiky si zároveň držíme druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Hlas odborářů v Česku je čím dál tím slabší. To je podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji. Statistiky potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v EU. Jen za posledních deset let klesl počet členů zhruba o polovinu.
Každý den volna navíc připraví ekonomiku o 0,1 až 0,4 procenta HDP, odhadují ekonomové. Zásadní problém v tom nevidí. Zatímco výrobní podniky mohou mít problémy, naopak poskytovatelé některých služeb mají vyšší tržby - lidé totiž více utrácejí. A například počasí má na výrobu mnohem větší vliv než počet státních svátků, říká ekonom Jiří Polanský z České spořitelny.
Vyšší plat dostanou například úředníci, knihovníci, pracovníci v sociálních službách, policisté, hasiči nebo učitelé. Od ledna pak o pět procent porostou platy ve zdravotnictví. Návrh ministerstva práce schválila vláda cestou vlakem do Ústí nad Labem, kde má dnes výjezdní zasedání.
