Ústeckým historikům se podařilo získat dosud neznámé dokumenty o válečné minulosti komika Felixe Holzmanna. Sloužil jako voják u nacistického námořnictva, narukovat musel jako příslušník německé národnosti.
V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 80 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo ohrožuje a ničí Charkov. Výročí bitvy připomene Československá obec legionářská 8. března akcí a výstavou na náměstí Míru v Praze (více na konci textu).
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
Během Pražského povstání v květnu 1945 se obrněné vlaky významným způsobem zapojily do zuřivých bojů o Prahu. Byly velmi účinnou zbraní povstalců, odrážely útoky tanků, dokázaly vyřadit pěchotu i obsluhu německých děl. Od 5. května jich v hlavním městě sloužilo 14, dva esesáci zcela rozstříleli. Povstalci také používali rozjeté lokomotivy jako beranidla, která vysílali proti nepříteli.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.
Odborná studie došla k závěru, že zakladatel berlínského filmového festivalu "nikoliv nevýznamnou" měrou přispěl nacistické kinematografii a po válce svou roli bagatelizoval. Píše to agentura AP s odvoláním na pořadatele akce.
Konec dubna 1945. Dolní Sasko, jihozápadně od města Bergen. Osvobozený koncentrační tábor. Jarní vánek roznáší vůni pryskyřice z borových lesů, která se mísí s puchem rozkládajícího se masa tisíců mrtvých.
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Bývalý americký velvyslanec v Praze Norman Eisen ve své knize Poslední palác popsal na příběhu Petschkovy vily i klíčové události historie Československa.
V Rusku se okolo výročí konce druhé světové války objevují plakáty, které mají oslavovat sovětské vojáky. Jenže už několik let po sobě jsou plné kuriózních chyb. Grafici na nich - společně se slogany o sovětských hrdinech - využívají známé fotografie Američanů nebo rovnou německých nacistů, tedy někdejších úhlavních nepřátel SSSR.
Byl to rys celé jedné generace. O tom, co za války zažili, nedokázali mluvit, říká německý spisovatel Ralf Rothmann, autor románu Zemřít na jaře o náctiletých chlapcích naverbovaných na konci druhé světové války do wehrmachtu. Říká, že román napsal, aby pochopil mlčení svého otce. Do války podle Rothmanna odešel jako nevinný chlapec, který sám sebe vnímal jako oběť. Když se vrátil, označili ho za viníka. Mladiství rekruti se prý nemohli nijak bránit. Dezerce znamenala rozsudek smrti. Říká, že se setkal s mužem, kterého nadřízení donutili zastřelit za útěk z boje nejlepšího kamaráda.
Dobrá zpráva pro fanoušky puristické architektury Adolfa Loose: na plzeňské Klatovské třídě se v rámci Evropského dne židovské kultury 17. června otevře jinak nepřístupný interiér v popisném čísle 19. Prohlídka bude spojená s výstavou dětských kreseb Helgy Weissové - Hoškové, která byla za druhé světové války vězněná v Terezíně.
Při plošných kontrolách byly v kasárnách německé armády bundeswehr nalezeny čtyři desítky vzpomínkových předmětů na nacistickou armádu. Ke kontrolám dala pokyn ministryně obrany Ursula von der Leyenová kvůli kauze dvojice vojáků, kteří v zemi plánovali teroristický útok.
Co ještě právem patří do armádních tradic a co do temné nacistické minulosti? Skandál se stal součástí německého předvolebního boje.
V neděli ve věku 93 let zemřel a ve čtvrtek má pohřeb Karel Šerák. Válečný veterán, velitel jednoho ze tří tanků, který při osvobozování Prahy v roce 1945 dojel až na Hradčanské náměstí. Šerák se narodil na ukrajinské Volyni v roce 1923 a Československo znal jen z vyprávění. Prahu viděl poprvé právě při osvobození.
Jo Nesbø se v románu Půlnoční slunce opět vrací do Norska sedmdesátých let minulého století a opět vzdává hold klasikům drsné školy – nebo aspoň její špinavější odnože, kde už dávno nejde o čistého detektiva ve zkaženém světě, ale o lidi chycené v pasti vlastních – a co hůř, cizích – rozhodnutí. Po čím dál překombinovanějších dobrodružstvích (slovo případy už se ani nezdá vhodné) Harryho Holea podobný přístup Nesbømu vyloženě prospěl.
Čínský výrobce hraček a válečných figurek přišel na trh s nacistickým vojákem jménem Bastian. Ten se až nápadně podobá německému fotbalistovi Bastianu Schweinsteigerovi, který nyní zvažuje právní kroky proti distributorovi.
Ruský parlament chce vyčíslit škody, jež v SSSR během 2. světové války způsobil nacistický wehrmacht.
Cihelna se uskuteční 17. srpna na předváděcí ploše u Vojenského muzea Králíky.
Šlo o jedno z rozhodujících střetnutí německých a sovětských vojsk během druhé světové války. Bitva u Stalingradu trvala mnoho měsíců a skončila před 79 lety, 2. února 1943, kapitulací posledních vojáků pod vedením generála Karla Streckera. Výsledek bitvy, kterou vyhrála Rudá armáda, znamenal zásadní obrat nejen na východní frontě, ale i v celém válečném konfliktu.
Chátrající komplex hledá investora, na místě má vzniknout mimo jiné muzeum
Generál wehrmachtu pobýval ve vězení v letech 1949-53 v rámci doživotního trestu
Proti vzpomínkové akci protestují Rusko i židovské organizace
Josef Scheungraber tvrdil, že v roce 1944 oběti předal vojenské policii a netušil, co se s nimi stalo.
