Reklama
Reklama

Wehrmacht


Obrazem: První čs. polní prapor vznikl před 81 lety, byl základem Svobodovy armády
Obrazem: První čs. polní prapor vznikl před 81 lety, byl základem Svobodovy armády
Obrazem: První čs. polní prapor vznikl před 81 lety, byl základem Svobodovy armády

Krvavá bitva o Sokolovo. Před 80 lety bránili ukrajinský Charkov i Čechoslováci

V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 80 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo ohrožuje a ničí Charkov. Výročí bitvy připomene Československá obec legionářská 8. března akcí a výstavou na náměstí Míru v Praze (více na konci textu).

Jednorázové užití / Fotogalerie / České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Před 80 lety začala jejich cesta peklem
Jednorázové užití / Fotogalerie / České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Před 80 lety začala jejich cesta peklem
Jednorázové užití / Fotogalerie / České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Před 80 lety začala jejich cesta peklem

České "pouštní krysy" zažily u Tobruku písečné inferno. Bojovali tu i nedospělí kluci

V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.

Reklama
Pražské povstání obrněné vlaky
Pražské povstání obrněné vlaky
Pražské povstání obrněné vlaky

Obrněné vlaky povstalců bojovaly s obrovskou přesilou. Esesácké tanky jeden rozdrtily

Během Pražského povstání v květnu 1945 se obrněné vlaky významným způsobem zapojily do zuřivých bojů o Prahu. Byly velmi účinnou zbraní povstalců, odrážely útoky tanků, dokázaly vyřadit pěchotu i obsluhu německých děl. Od 5. května jich v hlavním městě sloužilo 14, dva esesáci zcela rozstříleli. Povstalci také používali rozjeté lokomotivy jako beranidla, která vysílali proti nepříteli.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Před 97 lety si armáda zabrala Brdy, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.

Renia Spiegel: Reniin deník – Život dospívající dívky ve stínu holokaustu
Renia Spiegel: Reniin deník – Život dospívající dívky ve stínu holokaustu
Renia Spiegel: Reniin deník – Život dospívající dívky ve stínu holokaustu

Zamilovala se, už plánovala manželství. Deník končí, když ji zabili nacisté

Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.

Reklama
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.

Reklama
Nemohli se bránit. Potkal jsem muže, který za dezerci zastřelil nejlepšího kamaráda, říká Rothmann
Nemohli se bránit. Potkal jsem muže, který za dezerci zastřelil nejlepšího kamaráda, říká Rothmann
Nemohli se bránit. Potkal jsem muže, který za dezerci zastřelil nejlepšího kamaráda, říká Rothmann

Nemohli se bránit. Potkal jsem muže, který za dezerci zastřelil nejlepšího kamaráda, říká Rothmann

Byl to rys celé jedné generace. O tom, co za války zažili, nedokázali mluvit, říká německý spisovatel Ralf Rothmann, autor románu Zemřít na jaře o náctiletých chlapcích naverbovaných na konci druhé světové války do wehrmachtu. Říká, že román napsal, aby pochopil mlčení svého otce. Do války podle Rothmanna odešel jako nevinný chlapec, který sám sebe vnímal jako oběť. Když se vrátil, označili ho za viníka. Mladiství rekruti se prý nemohli nijak bránit. Dezerce znamenala rozsudek smrti. Říká, že se setkal s mužem, kterého nadřízení donutili zastřelit za útěk z boje nejlepšího kamaráda.

Reklama
Jo Nesbo
Jo Nesbo
Jo Nesbo

Recenze: Nesbø se vrací k hrdinům, kteří krvácí na sněhu. Bez Harryho Holea mu to svědčí

Jo Nesbø se v románu Půlnoční slunce opět vrací do Norska sedmdesátých let minulého století a opět vzdává hold klasikům drsné školy – nebo aspoň její špinavější odnože, kde už dávno nejde o čistého detektiva ve zkaženém světě, ale o lidi chycené v pasti vlastních – a co hůř, cizích – rozhodnutí. Po čím dál překombinovanějších dobrodružstvích (slovo případy už se ani nezdá vhodné) Harryho Holea podobný přístup Nesbømu vyloženě prospěl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama