Někteří si v zahradách pěstují houby, které krmí vlastními výkaly. Jiní zas dokážou v případě ohrožení vybuchnout a některé útočníky tak i zabít. Čeští i zahraniční vědci zkoumali látku, která to termitům umožňuje. "Termit se na počátku snaží s protivníkem vypořádat kusadly, ale když nic nepomůže, obětuje se pro dobro kolonie," říká biolog Jan Šobotník, který se na výzkumu podílel.
Sedmdesáté výročí slaví významná organizace, díky které leží v Evropě největší urychlovač částic na světě. CERN na hranicích Švýcarska a Francie stál hned za několika vědeckými objevy, které přinesly Nobelovu cenu i technologie, bez nichž si současný život lze jen těžko představit.
Jen pár kilometrů severně od Prahy stojí na břehu Vltavy jaderný reaktor. Poprvé ho spustili v noci na 25. září 1957. Československo bylo teprve devátou zemí na světě, která provedla řízenou řetězovou štěpnou reakci uranu. Zařízení nevyrábí elektřinu, ale slouží výzkumu léčiv i působení záření. Podívejte se do historie Ústavu jaderného výzkumu, v době otevření označovaného jako Atomové městečko.
Po pěti letech se českým vědcům podařilo objevit model léku, který má v laboratorních podmínkách slibné výsledky léčby genetického onemocnění zvaného Angelmanův syndrom. Aktuálně je s nemocí diagnostikováno 80 lidí v Česku a celosvětově jím trpí 500 tisíc osob. Asociace genové terapie (Asgent) vyhlásila veřejnou sbírku, která má shromáždit peníze na dokončení výzkumu.
Alzheimerova choroba a obezita se mohou zdát jako dva zcela odlišné zdravotní problémy. Mají toho ale překvapivě hodně společného. A právě na této nečekané spojitosti je založený objev českých vědců. Ti vyvinuli látku, která potlačuje chuť k jídlu a zároveň před chorobou chrání mozek. "Nemalou část pacientů s alzheimerem tvoří lidé s cukrovkou," vysvětluje vedoucí projektu Lenka Maletínská.
Za padesát let přibylo v řekách a potocích druhů hmyzu a dalších bezobratlých, kteří jsou dobrými bioindikátory. Toky se postupně zotavují z dopadů průmyslového znečištění a dalších lidských zásahů. Podle nového výzkumu většině původních druhů zatím neškodí ani klimatická změna. Vědci ale přinášejí také špatné zprávy.
Více než polovina lidí je spokojena s tím, jak v Česku funguje demokracie, a věří, že tento způsob vlády je lepší než jakýkoliv jiný. Od roku 2021 se pohled Čechů na demokracii zlepšil, zatímco podíl lidí, kteří by uvítali návrat komunistického režimu, se nezměnil. Přála by si ho sedmina veřejnosti. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Podvyživenost a rozdrobenost české veřejné správy ohrožuje čerpání fondů Evropské unie i plnění dalších záměrů českých i unijních politiků.
Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity, který prováděl v ugandských lesích doslova detektivní práci.
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který dnes její zástupci představili poslancům z branného výboru
Hledání života ve vesmíru je skvělý byznys. Zabývají se tím dvě největší kosmické agentury, americká NASA a evropská ESA, živí tak tisíce vědců a techniků a vynakládají na to miliardy dolarů či eur. Do evropských projektů jsou zapojeny i české "kosmické" firmy, především do konstrukce vesmírného teleskopu Plato. V tomto případě jde o zakázky za stovky milionů korun.
Od 90. let prudce přibylo Britů ve věku 25 až 50 let, kteří onemocněli rakovinou. Počet takových případů mezi mladšími lidmi roste dvakrát rychleji než u starších osob, vyplývá z britské studie, o níž informoval list The Times. Tento znepokojivý celosvětový trend patrně souvisí se škodlivými střevními bakteriemi a chronickým zánětem způsobeným změnou stravovacích návyků.
Učitelům brání v ambicích stát se řediteli zahlcení administrativou, představy o platu i pochybnosti o férovém výběru mezi kandidáty. Nový výzkum ukazuje, proč čeští učitelé neusilují o ředitelské pozice. Zájem o to vést školu má jen šestina z nich.
Vědci hovoří o potenciálně průlomovém objevu ve výzkumu léčby rakoviny prsu, píše deník The Guardian. Výzkum financovaný britskou charitou Prevent Breast Cancer našel způsob, jak uchovat lidskou prsní tkáň ve zvláštním gelu po dobu nejméně týdne, což vědcům pomůže lépe pochopit účinnost různých léků i vyvíjet nové bez nutnosti testování na zvířatech.
Mladí lidé musí v současném světě čelit mnoha výzvám. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se proto rozhodli na tuto skupinu a její duševní zdraví zaměřit v ojedinělém výzkumu, který trval přes deset let. Výsledky nejsou zrovna povzbudivé. Duševní zdraví mladých lidí se podle nového českého výzkumu zhoršuje.
Nově dešifrované pasáže svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů to píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.
Budoucí ministr pro vědu Pavel Tuleja při svém prvním vystoupení nešetřil úsměvy, moc toho ale zatím neřekl. Přesto vedení TOP 09 věří, že je tím správným nástupcem Heleny Langšádlové, která končí kvůli slabé prezentaci své práce. Prezident jmenuje nového ministra v pondělí 6. května.
Ministryni pro vědu a výzkum Helenu Langšádlovou čekají poslední dny ve funkci. "Všechno jsem vyklidila, stůl mám prázdný. Odcházím s čistým svědomím, že jsem se snažila dělat maximum," říká pro Aktuálně.cz. Dodává, že svému nástupci napsala dopis. Podle informací Aktuálně.cz ji nahradí bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Prezident ho má jmenovat v pondělí 6. května.
"Často přemýšlím nad tím, jakým způsobem by se lišily naše znalosti v medicíně, kdyby muži menstruovali," říká v rozhovoru pro Spotlight Generace americká vědkyně Bethany Samuelson Bannow, jejíž tým stojí za průlomovým výzkumem. V roce 2023 jako první v historii otestoval menstruační pomůcky se skutečnou krví místo obvyklého fyziologického roztoku.
Kolébkou biologické rozmanitosti hmyzožravců v Africe je podle výzkumu vedeného českými vědci Etiopská vysočina. Potvrdili to na příkladu drobných bělozubek. Zároveň osvětlili, jak se horské bělozubky dostaly navzdory poušti do celé Afriky. Na snímky z expedice českých vědců do Afriky se můžete podívat v galerii.
