Expertiza Ústavu dějin umění Akademie věd potvrdila, že Česko má první vydání dřevořezu Nosorožec od německého malíře a grafika Albrechta Dürera (1471 až 1528). Knihovna akademie ho získala v 50. letech minulého století. První vydání nyní představila na zahájení festivalu Týden Akademie věd.
Máte doma bezdrátová sluchátka, plastové hračky nebo sportovní podložky? Mezinárodní test, do kterého se zapojily organizace dTest a Arnika, přinesl závažná zjištění: polovina sluchátek na českém trhu obsahuje toxické látky, které se hromadí v lidském těle. Odborníci varují před kumulací chemikálií, které mohou vést k reprodukčním poruchám a rakovině.
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.
Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír. Skalnatý svět "GJ 251 c" leží v ideální vzdálenosti od své hvězdy – tam, kde by mohla existovat voda, a s ní i život. Astronomové proto věří, že právě tato "superzemě" je dosud nejlepším kandidátem na nalezení života mimo naši planetu.
Mohou dobré známky ve škole předpovídat, jak dlouho budete žít? Zní to jako přehnané tvrzení, ale věda naznačuje, že na tom může být kus pravdy. Nový průlomový výzkum z Edinburské univerzity poprvé přinesl přímý biologický důvod, proč tomu tak je. Vědci analyzovali geny statisíců lidí a zjistili, že inteligence je geneticky propojena s odolností.
Svět randění se mění rychleji než kdy dřív. Co platilo před pár lety, už dnes zdaleka nefunguje. Muži, kteří se snaží udělat dobrý dojem, často tápou: co vlastně ženy chtějí? Společenský status? Atraktivní vzhled? Úspěšnou kariéru? Podle nové studie to není ani jedno z toho.
Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Vědec Kevin Hall, který v minulosti pracoval pro americký Národní institut zdraví, se proslavil studií, jež zásadně změnila pohled na to, co jíme. V roce 2019 zjistil, že lidé, kteří konzumují ultrazpracované potraviny, snědí denně v průměru o 500 kalorií více než ti, kteří se stravují přirozeně. A to i přesto, že obě skupiny měly stejný obsah živin – stejné množství tuku, soli, cukru i vlákniny.
Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
Čeští vědci zkoumají bílkovinu zodpovědnou za nežádoucí účinky některých léčiv. Poznatky, získané díky látce vyzařující světlo a speciálnímu mikroskopu, mohou přispět k výrobě bezpečnějších a účinnějších léků. O práci skupiny Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v pátek fakulta informovala v tiskové zprávě.
Když se narodila, ženy teprve začínaly bojovat o své místo ve vědě. Ona se do ní dostala všemu a všem navzdory – bez titulu, zato s notýskem, dalekohledem a neúnavnou trpělivostí. Doktorka Jane Goodallová, která včera zemřela ve věku 91 let, změnila náš pohled na zvířata i na nás samotné. Dokázala, že věda může být lidská a že empatie není slabost. A nakonec si získala i samotného Homera Simpsona.
Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
Vědci udělali revoluční krok v oblasti reprodukční medicíny – podařilo se jim vytvořit lidská vajíčka z kožních buněk. Tento objev by mohl jednou umožnit, aby děti mohly být počaty i bez ženských vajíček.
Přirozené dorůstání třetí sady zubů? Zanedlouho možná realita. Japonský vědecký tým totiž oznámil zahájení první fáze klinického testování nového léku, jehož cílem je stimulovat růst nových zubů. Tento krok představuje významný milník v oblasti regenerativní stomatologie. Zubní protézy či případně velmi řídký chrup tak možná budou minulostí.
Nový výzkum skandinávských vědců ukazuje, že každodenní užívání nízké dávky aspirinu dokáže u části pacientů výrazně omezit riziko, že se nádor tlustého střeva vrátí. U nositelů specifických genetických změn klesá podle výsledků studie pravděpodobnost návratu nemoci až o polovinu.
Část římské osady ze druhého století, nálezy z přelomu letopočtu i z laténské doby, tedy období asi 500 až 350 let před naším letopočtem, našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Informaci sdělil vedoucí výzkumu Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometrů, přes které obchvat povede.
Romy před diskriminací a předsudky podle výzkumu organizace RomanoNet nechrání ani vyšší vzdělání či ekonomický status. Poprvé se s podobnými projevy setkávají už jako děti ve školkách, později v MHD či obchodech, při hledání práce, bydlení nebo na úřadech.
Hudební vkus se s přibývajícím věkem individualizuje a zároveň má posluchač stále méně oblíbených písní. Ukázala to mezinárodní studie na základě sledování poslechových návyků více než 40 000 hudebních fanoušků po dobu 15 let. Výsledky studie na svém webu zveřejnila mezinárodní Asociace výpočetní techniky (ACM).
Rychlé objekty, postavy bez výrazu. Možná jsou jen o krok před námi, možná už jsou dávno mezi námi, možná je jen nezajímáme. "Nechceme věřit, chceme vědět," říká Vladimír Šiška, který se UFO, jevy kolem nich a mimozemšťany zabývá přes třicet let. V rámci Projektu Záře sesbíral tisíce výpovědí - proto klíč k úspěchu vidí v logice. Co když ale logika někdy nestačí? A co čekat od cizích civilizací?
