Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.
Francouzská agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) přišla začátkem léta s překvapivým zjištěním: nápoje ve skleněných lahvích obsahují výrazně více mikroplastů než ty v plastových či kovových obalech. V některých případech jde o markantní rozdíly. A nejhůř dopadlo pivo.
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Hubnoucí mánie, která pobláznila svět lidí, míří i do říše chlupatých miláčků. Vědci ve Spojených státech testují převratnou novinku inspirovanou Ozempicem, která může způsobit revoluci v léčbě obezity u domácích mazlíčků.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Vynechání masa je dnes běžnější než kdy dříve – a to z důvodů zdravotních, etických i environmentálních. Ať už jde o pár týdnů, měsíc, nebo dlouhodobou změnu, dopady na tělo (a dokonce i psychiku) mohou být překvapivé. Výzkumy ukazují, že krátkodobá bezmasá období přinášejí viditelné fyziologické změny, ale zároveň vyžadují pečlivé plánování.
Venku je tma už odpoledne a vy se cítíte bez energie, i když spíte dost? Možná za to nemůže jen sychravé počasí, ale načasování vaší večeře. Naše biologické hodiny v zimě tikají v těsném závěsu za sluncem. Odborníci upozorňují, že posun posledního jídla, byť jen o hodinu dříve, může v tomto období zásadně ovlivnit to, jak spalujete tuky, i to, jak ráno vstanete z postele.
Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem. Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.
Nemusíte ujít desítky kilometrů. Stačí pár tisíc kroků denně – a podle nových vědeckých poznatků to může znamenat rozdíl mezi zdravým stářím a předčasnou ztrátou paměti. Z několika aktuálních studií vyplývá, že i obyčejná chůze může oddálit projevy Alzheimerovy choroby a zároveň snížit riziko úmrtí, a to i u lidí s vysokým krevním tlakem.
Ještě před 15 lety by šlo pomalu o sci-fi. Dnes má mobil většina seniorů. Starší generace objevila kouzlo chytrých zařízení – surfují na internetu, komunikují přes WhatsApp a nakupují online. Technologie jim otevírají dveře do světa, ze kterého byli dříve vyloučeni. Jenže s pohodlím a radostí z propojení přichází i nebezpečí: digitální závislost už není jen problém teenagerů.
Evropská unie letos zaznamenala rekordní počet přihlášek od amerických vědců. Za „odliv mozků” může do velké míry Trumpova válka proti americkým univerzitám. Mnoho akademiků tak hledá nové útočiště za oceánem. Počet amerických žádostí o evropské granty se v některých případech zvýšil až o 400 procent.
Pizza s uzeným masem a sklenice koly – pro mnoho lidí neodolatelná kombinace, pro mozek ale doslova dvojitý úder. Nový výzkum z americké univerzity Virginia Tech ukázal, že ultrazpracované masné výrobky a slazené nápoje nejvíce poškozují mozkové funkce a zvyšují riziko demence. Dobrá zpráva? Omezit je může být snazší, než se zdá.
Expertiza Ústavu dějin umění Akademie věd potvrdila, že Česko má první vydání dřevořezu Nosorožec od německého malíře a grafika Albrechta Dürera (1471 až 1528). Knihovna akademie ho získala v 50. letech minulého století. První vydání nyní představila na zahájení festivalu Týden Akademie věd.
Máte doma bezdrátová sluchátka, plastové hračky nebo sportovní podložky? Mezinárodní test, do kterého se zapojily organizace dTest a Arnika, přinesl závažná zjištění: polovina sluchátek na českém trhu obsahuje toxické látky, které se hromadí v lidském těle. Odborníci varují před kumulací chemikálií, které mohou vést k reprodukčním poruchám a rakovině.
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.
Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír. Skalnatý svět "GJ 251 c" leží v ideální vzdálenosti od své hvězdy – tam, kde by mohla existovat voda, a s ní i život. Astronomové proto věří, že právě tato "superzemě" je dosud nejlepším kandidátem na nalezení života mimo naši planetu.
Mohou dobré známky ve škole předpovídat, jak dlouho budete žít? Zní to jako přehnané tvrzení, ale věda naznačuje, že na tom může být kus pravdy. Nový průlomový výzkum z Edinburské univerzity poprvé přinesl přímý biologický důvod, proč tomu tak je. Vědci analyzovali geny statisíců lidí a zjistili, že inteligence je geneticky propojena s odolností.
Svět randění se mění rychleji než kdy dřív. Co platilo před pár lety, už dnes zdaleka nefunguje. Muži, kteří se snaží udělat dobrý dojem, často tápou: co vlastně ženy chtějí? Společenský status? Atraktivní vzhled? Úspěšnou kariéru? Podle nové studie to není ani jedno z toho.
Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Vědec Kevin Hall, který v minulosti pracoval pro americký Národní institut zdraví, se proslavil studií, jež zásadně změnila pohled na to, co jíme. V roce 2019 zjistil, že lidé, kteří konzumují ultrazpracované potraviny, snědí denně v průměru o 500 kalorií více než ti, kteří se stravují přirozeně. A to i přesto, že obě skupiny měly stejný obsah živin – stejné množství tuku, soli, cukru i vlákniny.
Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
Čeští vědci zkoumají bílkovinu zodpovědnou za nežádoucí účinky některých léčiv. Poznatky, získané díky látce vyzařující světlo a speciálnímu mikroskopu, mohou přispět k výrobě bezpečnějších a účinnějších léků. O práci skupiny Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v pátek fakulta informovala v tiskové zprávě.
Když se narodila, ženy teprve začínaly bojovat o své místo ve vědě. Ona se do ní dostala všemu a všem navzdory – bez titulu, zato s notýskem, dalekohledem a neúnavnou trpělivostí. Doktorka Jane Goodallová, která včera zemřela ve věku 91 let, změnila náš pohled na zvířata i na nás samotné. Dokázala, že věda může být lidská a že empatie není slabost. A nakonec si získala i samotného Homera Simpsona.
Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
Vědci udělali revoluční krok v oblasti reprodukční medicíny – podařilo se jim vytvořit lidská vajíčka z kožních buněk. Tento objev by mohl jednou umožnit, aby děti mohly být počaty i bez ženských vajíček.
