O víkendu se koná výstava Automobilové klenoty 2019. V sobotu 22. června se do areálu golfového hřiště v Praze-Hostivaři sjedou výjimečné historické automobily a motocykly. Letos výstava nese podtéma "Auta z filmů", budou zde k vidění vozy, které se objevily ve filmech, jako jsou například Vrchní, prchni, Dívka na koštěti, Saturnin, Šakalí léta, Bylo nás pět, Dáma na kolejích a další.
Akční snímky a neobvyklé portréty mnoha špičkových sportovců, které pořídil český fotograf Dan Vojtěch, budí pozornost po celém světě. Nyní bude možné je vidět na výstavě v prostorách pražského Czech Photo Centre. Budou mezi nimi i dosud nepublikované fotografie zachycující svět závodů formule 1.
Promyšlená výstava Moravské galerie v Brně uvádí prorockého dlouhána Vladimíra Boudníka do společnosti současných konceptuálních umělců.
I díky vlídnému počasí včera Pražská muzejní noc přilákala velké množství lidí. Před některými objekty se stály i fronty. U Národního muzea, které bylo do akce kvůli rekonstrukci zapojeno po osmi letech, se lidé začali scházet více než hodinu před otevřením.
Nejlepší novinářské snímky světa se po dvouleté odmlce opět vracejí do České republiky. V rámci výstavy World Press Photo 2019 je možné setkat se i s nejlepším fotožurnalistou světa Johnem Moorem. Fotografie budou na Staroměstské radnici vystaveny od čtvrtka 6. června do konce měsíce.
Třicet let tvorby přední české ilustrátorky Renáty Fučíkové shrnuje výstava v pražské galerii Villa Pellé nazvaná Příběhy. „Příběh je nejdůležitější, i kdyby to byla třeba historie poštovní známky nebo buňky,“ říká Fučíková, mimořádná vypravěčka, která obrazem doprovodila již 60 především historických knih.
Na červeném koberci v pražské galerii MeetFactory defilují čtyři monstra. Blyští se a lesknou jako hvězdy showbyznysu, ale původ mají u plotny.
Nově vytvořené tisky grafik z dochovaných a restaurovaných zinkových desek, jež byly nalezeny v pozůstalosti Františka Drtikola, nově vystavuje Tibet Open House v pražské Školské ulici.
Když se před třiceti lety delegace portugalských studentů chystala přijet do Prahy a podpořit české kolegy, kteří při sametové revoluci organizovali demonstrace a stávky, jako symbol solidarity přivezli padesát tisíc růží. Květiny rozdali lidem na Národní třídě.
Když se dohodne na spolupráci světově uznávaný reklamní fotograf a dům hrůzy, nemůže to dopadnout jinak: zrodí se fotky, které dýchají hororovou atmosférou. Snímky Gorana Tačevského jsou nyní k vidění na výstavě v centru Prahy.
Zednářské lóže jsou diskrétní, politika je tam zakázaná, osoba musí projít náročným přijímacím rituálem, prokázat morální kvality. Nejsme tajní, jsme spíš tajemní. Na ulici zednáře nepoznáte, zednářské prsteny koupíte už i na internetu, fámy o zednářích se těžko vyvracejí, říká Libor Adamec, mistr zednářské Lóže Národ, který uspořádal ke stům letům od založení lóže výstavu v pražském Klementinu. Zednář se na sobě snaží pracovat, učíme se vzájemné toleranci a naslouchání, dodává.
Více než dvě stovky předních českých fotografů věnovaly svůj snímek Zlatému fondu Národního muzea fotografie. Výběr z těchto snímků je k vidění až do neděle 12. května v galerii Czech Photo Centre v pražských Nových Butovicích.
Nedaleko od řeckého ostrova Mýkonos, který je vyhlášený nočním životem, v Egejském moři leží ještě ostrůvek Délos. Právě na tomto místě, významném archeologickém nalezišti, teď svých 29 soch vystavuje současný britský umělec sir Antony Gormley.
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.
Muzeum hlavního města Prahy otevřelo etnografickou výstavu, která ukazuje, jak se v Praze historicky žilo chudině. Druhou přehlídku pro stejnou instituci připravil autor graffiti Epos 257, který s dnešními bezdomovci na pražském Třebešíně chvíli žil. Stopy jejich existence zachycuje, jako by šlo o prehistorické pozůstatky.
Když v roce 1930 malíř Josef Šíma otevíral svou pařížskou výstavu nazvanou Záhada tváře, o úvodní slovo požádal básníka Rogera Gilberta-Lecomteho.
Antický ideál lidského těla, ztělesňující nejvyšší principy lidství, už současné sochaře nezajímá.
Budoucímu pražskému právníkovi, sběrateli a antikváři Vilému Trmalovi nebylo ani dvacet, když se v šedesátých letech minulého století začal zajímat o zapomenutého malíře a autora vlastnoručně tištěných knih Josefa Váchala.
Klíčový český poválečný malíř Zdeněk Sýkora s láskou opakovaně vysklíval rám, ve kterém malba organizuje přírodu dle pragmatických lidských potřeb. Ve zkratce lze říci, že abstrahující demiurg, jenž žil v letech 1920 až 2011, se rozvedl s impresionisticky vnímanou přírodou, aby jejího vlastního výtvarného génia vedl k plodnosti a svobodě.
