První tři prosincové týdny budou patřit druhému ročníku nezávislé výstavy Salon české fotografie, která se představí veřejnosti v prostorách Topičova salonu. Událost je koncipována jako dialog fotografů na společné téma "lidé a život".
Pro malíře Michaela Rittsteina přišla sametová revoluce v pravý čas. V roce 1989 mu bylo čtyřicet a už desetiletí nesměl samostatně vystavovat. „Namalované obrazy dával do sklepa. Těžce to nesl, kdyby nepřišel převrat, už by to možná psychicky nezvládl,“ říká kurátor Petr Mach.
Zrcadlovým bludištěm vstupují návštěvníci do nové stálé expozice umění 19. století, kterou v brněnském Místodržitelském paláci připravila Moravská galerie. Jedná se o první výsledek její širší obnovy stálých expozic starého umění.
Dílo představitele meziválečné avantgardy Karla Teigeho přibližuje nová výstava Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, která dále nabízí práce výtvarníků Toyen, Jindřicha Štýrského, Aloise Wachsmana či Josefa Šímy.
Ruka v pleteném svetru nabízející dva karafiáty policistům za plastovými štíty a desítky dalších slavných fotografií, které patří k nejčastějším obrazům dnes jubilejně připomínané sametové revoluce, nechybí na výstavě nazvané 1989 v pražském Veletržním paláci.
V Londýně budou od pondělí vystaveny dosud neznámé fotografie ze skromných začátků skupiny Rolling Stones. Autor Gus Coral je více než 50 let schovával pod postelí.
V pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) začíná 12. listopadu výstava jednoho z nejvýraznějších a nejrespektovanějších představitelů současné krajinářské fotografie Edwarda Burtynského s názvem Anthropocene.
O tom, že tahle výstava bude trochu punk, svědčí mobilní plastové toalety zastrčené v průchodu novoklasicistního Desfourského paláce v centru Prahy. Osmý ročník přehlídky studentského umění Pokoje si za téma vybral slovo "svéráz". Studenti z více než 30 ateliérů vysokých uměleckých škol na deset dní proměnili vybydlenou historickou budovu v atraktivní bludiště.
Dílo Bedřicha Dlouhého, spoluzakladatele umělecké skupiny Šmidrové a podobně jako Theodora Pištěka představitele takzvané iluzivní malby, představuje nová retrospektivní výstava v pražské Městské knihovně. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy, potrvá do 16. února příštího roku a dílo letos sedmaosmdesátiletého výtvarníka mapuje od roku 1956 do současnosti.
Útlá loutka tanečnice v bílém kloboučku sedí na lavičce s nožkou přes nožku. Za ní jsou vidět samuraj, kanibal, Hamletův šašek a další dřevěné postavy, které Jiří Trnka vyrobil, když mu bylo sotva 12 let.
„Chodila jsem do Růžové ulice kupovat odpad z oceláren,“ vzpomíná Květa Pacovská na dobu před půlstoletím, kdy tvořila experimentální grafiky. O této kapitole tvorby mezinárodně uznávané ilustrátorky, kterou teprve pražská retrospektiva v roce 2015 docenila i jako malířku a autorku soch či objektů, se dosud téměř nevědělo. Mění to až současná výstava v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci.
Díla italského malíře Caravaggia a sochaře Berniniho, kteří oba významně ovlivnili baroko a obecně umění 17. století, od minulého týdne vystavuje Uměleckohistorické muzeum ve Vídni.
V přepočtu 10 miliard korun stálo rozšíření slavného newyorského Muzea moderního umění, které je od tohoto týdne znovu otevřeno pro veřejnost. Jak píše agentura AFP, díky změnám mohou kurátoři každý rok vystavit stovky děl navíc. Deník New York Times míní, že archetypální newyorská instituce 20. století se proměnila do podoby adekvátní 21. století.
Stárnoucí muž v baloňáku, s rádiovkou na hlavě a cigaretou zapíchlou v zamračených ústech kráčí podél vysoké zdi.
K letošnímu 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho pařížské muzeum Louvre připravilo mimořádnou retrospektivní výstavu. Jejím cílem je co nejuceleněji představit dílo italského renesančního mistra a muže všestranného talentu, malíře, kreslíře, sochaře, architekta, inženýra, přírodovědce a vynálezce z toskánského města Vinci.
V roce 1985 začala Československá televize vysílat Videostop, každý větší podnik propagoval své výrobky kalendářem s nahými ženami a trafiky nabízely časopis Slavnostní oděvy. O deset let později vycházely tiskoviny v pestré škále od pokleslé erotiky přes ambiciózní magazín Reflex po graficky unikátní Raut, který měl rozměr menšího okna. A už rok fungovala dravá a komerční televize Nova.
Nová výstava v brněnské Fait Gallery představuje dosud málo známé práce světoznámého výtvarníka Karla Malicha. Od čtvrtka mohou návštěvníci vidět komplexní utopické architektonické projekty, kterými se zabývá od 60. let minulého století. Malich se tento pátek dožívá 95 let, přehlídka potrvá do 11. ledna.
„Chcete si zapnout robota?“ ptá se dívka v oranžových šatech u jednoho z mnoha stánků Superstudia letošního ročníku přehlídky Designblok.
V pražském Veletržním paláci běží až do začátku prosince velká retrospektiva slavného sochaře a malíře Alberta Giacomettiho. Takto ji zaznamenali fotografové Rostislav Kubánek a Tomáš Helísek ze skupiny Street Report.
