Přijímací zkoušky na vysoké školy se asi budou moci uskutečnit nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy by je mohly s ohledem na epidemii koronaviru uskutečnit prezenčně i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Počítá s tím zákon, který ve středu doporučil Senátu schválit beze změn jeho školský výbor. Horní komora o návrhu rozhodne na schůzi, která začíná ve čtvrtek.
Vysokoškolským studentům, kteří na konci zimního semestru úspěšně absolvovali státnice a teď je jim líto, že se kvůli uzavření škol nemohou zúčastnit promocí, svitla naděje. Na jedné tokijské univerzitě s pomocí robotů vynalezli způsob, jak se čerství držitelé titulů mohou slavnosti zúčastnit i na dálku.
Řada kolegů má pocit, že vysoké školy pro všechny jsou katastrofa. Nejsme tu ale od toho, abychom lidem říkali, co mají chtít, míní oceňovaný fyzikální chemik Petr Slavíček. Tituly degradují, vzdělání ne. Nemám u svých studentů pocit, že jsou horší než já, spíše naopak, říká vědec, který vystudoval také teologii. Fakulta je přes ulici a chtěl jsem zkusit něco nového, v Boha nevěřím, vysvětluje.
Informační války, sportovní technologie nebo globální sucha. Univerzity reagují na současné problémy a požadavky a otevřely letos několik nových studijních programů. Rozvoji oborů přispěl také nový systém institucionálních akreditací. Národní akreditační úřad zatím udělil povolení třinácti vysokým školám, které si tak mohou samy vytvářet a schvalovat své studijní programy.
Americké univerzity dostaly od Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) nezvyklé školení. Zaměstnanci škol i pedagogové se například dozvěděli, jak bránit krádežím výzkumných materiálů. Ty by se podle FBI mohla pokusit zcizit zejména Čína, respektive čínští studenti.
Masarykova univerzita se odhodlala ke zpětnému přezkoumání závěrečných prací, na jehož konci může být odebrání titulu. Škola může takové řízení zahájit pouze do tří let od obhajoby, tedy v současné době u prací od roku 2016 dále. U textů z let 2000-2015, které vykazovaly shodu alespoň 30 procent s jiným dokumentem, škola podrobněji zkoumala náhodně vybrané práce. U těch z období 2016-2018 prošly následnou kontrolou všechny s touto mírou shody. Našlo se jich 326 z celkem 21 605 odevzdaných prací, a to včetně těch neobhájených, což představuje zhruba 1,5 procenta.
České univerzity jsou nadprůměrné v mezinárodní spolupráci, problémem je ale přenos znalostí do praxe, který je vidět hlavně na malém počtu patentů, které školy získaly. Zaostávají také v zapojení soukromého sektoru do financování výzkumu nebo v malém počtu studentů, kteří dokončí bakalářské studium. Ukázalo to srovnání vysokých škol z celého světa U-Multirank.
Na vysokých školách probíhají v těchto dnech přijímací zkoušky. K oborům, na které se hlásí nejvíce lidí, patří tradičně medicína. Studenti mají tento rok o něco větší šanci na úspěch. Ministerstvo zdravotnictví chce řešit nedostatek lékařů navýšením počtu studentů na medicíně. Každá lékařská fakulta má přijmout o 15 procent více studentů než dosud, což je ve výsledku o několik stovek uchazečů více. "Dáváme velký důraz i na to, jaký má uchazeč prospěch v matematice," říká v rozhovoru děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo.
Konkurenční boj není příčinou potíží Lékařské fakulty Ostravské univerzity, které hrozí omezení akreditace pro všeobecné lékařství. V tiskovém prohlášení to v pátek oznámila Asociace děkanů lékařských fakult ČR. Reagovala tak na dřívější výrok ostravského primátora Tomáše Macury (ANO), že za hrozbou ztráty akreditace může stát konkurence ostravské fakulty. Podobně se vyjádřil i rektor OU Jan Lata.
Rektor Ostravské univerzity Jan Lata navrhne Akademickému senátu univerzity v příštích dnech odvolání děkana lékařské fakulty Arnošta Martínka. Ve středu to řekl mluvčí univerzity Adam Soustružník. Důvodem jsou podle mluvčího pochybení při přijímání studentů na lékařskou fakultu. Té teď kvůli tomu hrozí omezení akreditace pro obor Všeobecné lékařství, na který by fakulta nemohla přijímat nové studenty.
Policie podle ministra vnitra Jana Hamáčka dopadla člověka, který na sociálních sítích vyhrožoval střelbou na neurčených českých školách. Ministr na Twitteru uvedl, že pachatel tvrdí, že šlo o žert. Policie informovala, že autorem hrozby je šestnáctiletý mladík.
Škole přijde skandální, že by si studentky měly vydělat řekněme oboustranně výhodnou výměnou statků. Mně asi přijde skandálnější, že existují země, ve kterých se člověk musí zadlužit na několik let dopředu jenom proto, že chce mít vysokoškolské vzdělání.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) by podle sněmovního školského výboru neměl dostat právo prověřovat i veřejné vysoké školy. Z vládní novely rozšiřující pravomoci úřadu je doporučili na návrh Karla Raise (ANO) vyškrtnout. Předlohy ohledně pravomocí NKÚ projednávají v dolní komoře i další výbory.
K vrcholovému sportu patří hodiny tvrdé dřiny. Najdou se však i tací sportovci, kteří se kromě cenných kovů z olympiád, mistrovství světa a jiných meetingů mohou pochlubit také vysokoškolským titulem. Kdo z českých atletů nosí před jménem titul inženýr či magistr? A čemu se věnovali ve svých závěrečných pracích? Podívejte se na zajímavý přehled.
Kvůli podezření z plagiátorství závěrečných prací v poslední době v Evropě odstoupila řada významných politiků. Mezi nejznámější patří maďarský prezident Pál Schmitt nebo někdejší německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. V posledních dnech čelí podezření, že opisovala v diplomových pracích, ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO). Rezignovat odmítá.
O ženách a počítačích koluje řada dehonestujících vtipů. Z nich vyplývá, že neovládají ani základní funkce počítače a jsou v podstatě rády, když najdou tlačítko, jímž se zapíná. A když je jejich notebook napaden virem, nesou ho k doktorovi. Výsledkem je pak pouhých dvacet procent studentek na fakultách informatiky a deset procent žen zaměstnaných v IT.
Na zhruba 300 školách po celé zemi ve čtvrtek tisíce studentů povstaly a vyšly ven na protestní stávku. Za co? Zeptali jsme se přímo jich.
Velká část vysokých škol se připravuje na nový systém institucionálních akreditací, jehož zavedení určila předloňská novela vysokoškolského zákona na rok 2019. Na jejím základě si univerzity budou moci obory samostatně upravovat a rozhodovat o jejich vzniku a zrušení.
Univerzita Karlova letos zaplatí zhruba 1,7 miliardy korun z rozpočtu a další zhruba dvě miliardy z evropských dotací za přestavbu menzy či dvě stavby v Troji. Masarykova univerzita plánuje stavbu cvičné nemocnice i rozšíření Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. A Česká zemědělská univerzita hodlá vystavět výukové centrum, jehož součástí bude mikropivovar či pekárna.
Kam se ztrácejí ženy ve vědě, na to se ptají autorky knih Hledání dynamické rovnováhy a Dynamická rovnováha na dosah? Blanka Nyklová a Hana Víznerová. Jejich dotazy směřují na vědce a vědkyně z VŠCHT v Praze. Kvůli dlouhé mateřské ženy ztrácí rozhodující roky bádání a své mužské kolegy už nemohou dohonit.
