Až dvě třetiny doktorandů své studium nedokončí. Česko tak přichází o mladé vědce a vědkyně, kteří často odcházejí kvůli nízkým stipendiím nebo nekvalitnímu vedení školitelů. Přestože se studium doktorátu bere jako plný úvazek, kvůli nedostatku peněz od školy si studenti přivydělávají na brigádách. Ministerstvo slibuje, že situaci zlepší.
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard, sdělil předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit.
Ještě před pár lety bývali vysokoškoláci za každou odpadlou přednášku rádi. Jenomže všeho moc škodí, a tak si nyní alespoň ve Velké Británii řada studentů stěžuje, že se během covidu nic nenaučila. Někteří dokonce po školách požadují, aby jim za neplnohodnotnou online výuku vyplatily odškodné.
Profesionální pilot, informatika či kybernetika a robotika. Až na výjimky nesmí studenti z Ruska a Běloruska pokračovat v Česku ve studiu těchto vysokoškolských oborů. Spadají na ně sankce Evropské unie, která zakázala poskytování technické pomoci těmto dvěma zemím, což se týká i vysokoškolského vzdělání. Univerzity tak nyní musí vytipovat kritické obory na svých fakultách.
Studentů technických oborů na vysokých školách uplynulé desetiletí setrvale ubývalo, loni je poprvé v historii studovalo méně lidí než zdravotnické obory. Před 20 lety byl přitom počet studentů technických oborů proti studentům zdravotnických oborů téměř trojnásobný. Ve čtvrtek to sdělil Český statistický úřad. Na vysokou školu loni chodilo více než čtvrt milionu studentů.
„Studenti podnikají v týmu 15 až 20 lidí. Je to reálná firma, reální zákazníci i reálné peníze. Učí se zodpovědnosti za svá rozhodnutí a také tomu, jak nést jejich následky,” popisuje Václav Švec, garant studijního programu Inovativní podnikání na České zemědělské univerzitě v Praze, který funguje po vzoru finské Tiimiakatemie.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
Index prosperity zkoumá na základě mnoha dostupných mezinárodních dat kvalitu života v Česku a porovnává je s ostatními státy EU. Zatímco v prvním díle, který Aktuálně.cz přineslo v únoru, se analytici zaměřili na stav ekonomiky, nyní svou pozornost obrátili na vědu a výzkum. A výsledky tentokrát moc pozitivní nejsou.
Evropská komise představila v polovině ledna očekávaný dokument o budoucnosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Takzvaná Evropská strategie pro univerzity má především posílit nadnárodní spolupráci mezi školami a usnadnit studijní mobilitu vysokoškoláků. Co nový dokument přinese? A jak zahraniční pobyty ovlivnila pandemie? Nejen o tom v podcastu hovořil Jakub Tesař z Domu zahraniční spolupráce.
Evropská kosmická agentura chce každý rok najmout sto nových lidí, šanci mají i Češi. Na Vysokém učení technickém v Brně proto letos otevřou obor, kde budou vychovávat kosmické inženýry. Studenti se tam mají naučit například sestavit vlastní satelit a stanou se specialisty na systémy vyskytující se v satelitech či kosmických plavidlech. Podívají se také do špičkových center vesmírného výzkumu.
Pandemie koronaviru přivedla více vysokoškolských studentů do psychologických poraden. Důvodem nejsou jen deprese a úzkosti, ale také problémy se studiem, často plynoucí z poruch učení. Diagnostikovaných dyslektiků podle statistik ministerstva školství na českých univerzitách dlouhodobě přibývá. Na Mendelově univerzitě v Brně je nyní přetlak zájemců o psychologické služby.
Mezi Melanií Salazarovou a Renem Neirou je věkový rozdíl pětašedesáti let. Přesto třiadvacetiletá vnučka a její osmaosmdesátiletý dědeček na konci loňského prosince společně odpromovali na Texaské univerzitě v San Antoniu. Každý sice docházel na jiné přednášky, ale během studia se potkávali ve školní kantýně i knihovně.
Vlna epidemie koronaviru v Česku neustupuje. Jsme nepoučitelní? Česko-americký imunolog Zdeněk Hel v DVTV. Očkovací paradox u vysokoškolsky vzdělaných odhalili čeští sociologové. Jaký? Odpoví vedoucí výzkumného týmu Martin Kreidl. O norském remaku legendární české pohádky Tři oříšky pro Popelku promluví Češka žijící v Norsku. A na závěr vzpomínka na cestovatele Miroslava Zikmunda.
