Když pustil studentům Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU) film Obchod na korze, propalestinští studenti opustili sál. Oskarový československý film z roku 1965 pojednává o pronásledování Židů ve Slovenském štátě a režisér Marek Bouda na něm chtěl studentům demonstrovat nebezpečí antisemitismu. Pro Aktuálně.cz popsal hutnou atmosféru na akademické půdě.
Spor na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění neutuchá. Kvůli palestinským vlajkám na budově školy v den výročí teroristického útoku Hamásu se ozvali senátoři i tváře české umělecké scény. Vody rozvířil režisér Jan Hřebejk, který tvrdil, že děkan FAMU David Čeněk požádal o policejní ochranu, a zmínil i „ulítlé mam*dy“. Škola nařčení odmítla, Hřebejk pak zveřejnil částečnou omluvu.
Studenti na některých vysokých školách po Česku začátkem týdne vyvěsili palestinské vlajky. Objevily se například na budově Českého vysokého učení technického (ČVUT), Akademie výtvarných umění (AVU) nebo Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM). Studenti tím podle vyjádření na Instagramu volali po ukončení akademické spolupráce s Izraelem a zároveň vyjádřili solidaritu s obyvateli Palestiny.
Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy ve spolupráci s Karlovarským krajem připravuje vznik regionálního ústavu, který by měl rozšířit dostupnost vysokoškolského vzdělávání v oboru pohybu, sportu a souvisejících moderních směrů. Cílem je vytvořit unikátní bakalářský studijní program, který bude vycházet z existující akreditace, ale bude doplněn o regionálně specifické prvky.
Doby, kdy byla univerzitní kolej synonymem pro spartánské podmínky a strohé pokoje, jsou minulostí. V Olomouci roste nový projekt, který redefinuje představy o studentském bydlení v Česku. Progresivní kolejní komplex 17square v sobě spojuje pohodlí domova, městský životní styl i krásy přírody.
Třiadvacetiletý Matěj Gregor patří k nejmladším politikům v Česku. Se specializací na reformu vzdělávání se rychle dostal mezi přední členy Motoristů sobě. Zatímco jeho spolustraníci mu za jeho návrhy aplaudují, mimo partaj má celou řadu kritiků. Mnohé z nich zatím naposledy popudil o víkendu svou představou, že by si někteří "zbyteční studenti" měli platit vysokoškolské studium sami.
Mezi prvními pěti sty nejlepšími vysokými školami na světě se letos, stejně jako loni, umístily tři české školy. Nejlépe si v žebříčku, který sestavuje britská poradenská společnost Quacquarelli Symonds (QS), vedla z českých zástupců Univerzita Karlova. Oproti loňskému roku si pohoršila, z 246. příčky klesla na 265. místo.
Rozjet vlastní startup během jednoho studijního semestru? O tom, že je to možné, se letos přesvědčily desítky vysokoškoláků v soutěžním programu JA StartUp. Pod hlavičkou mezinárodní vzdělávací organizace Junior Achievement je v něm aktuálně zapojeno 14 českých univerzit.
Představte si dvě země - jednu, kde středoškoláci dosahují lepších výsledků než vysokoškoláci z mnoha jiných států, a druhou, kde ani špičkové znalosti často neznamenají výrazně vyšší příjem. Tento kontrast odhaluje hluboké systémové rozdíly, které formují nejen vzdělanost, ale i ekonomickou výkonnost a kvalitu života. První zemí je Finsko, druhou Česko.
Vysokoškolské studium může znamenat výhodu v kariéře či prostor pro navázání kontaktů. Může naučit kritickému myšlení i překonávání překážek. V Česku přesto končí téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program nezdarem. Experti i akademici v anketě odpovídají, zda má v dnešní době stále smysl studovat.
Být v kontaktu s mladou generací a zapojovat studenty do dění ve firmě je podle Evy Vodenkové, personální ředitelky IT firmy OKsystem, v dnešní době nezbytnost. Jedině tak může firma zůstat lídrem v inovacích a nové technologie efektivně využívat.
Oldřich Hájek kandiduje do Senátu za ANO. Na jím vedené škole získali v poslední době titul nejméně čtyři poslanci tohoto hnutí. Podle Hájka vystudovali řádně a neměli žádné výhody. Zároveň tvrdí, že na provozu školy už vydělal desítky milionů. Pochybnosti o kvalitě studia odmítá. Ministerstvo školství ji však ověřit nemůže, jde o pobočku vysoké školy sídlící v Polsku.
Vysokoškolští studenti zažívají často stres, ať už ve spojení se zkouškami, nebo nedostatkem volného času. Vysoké školy si proto začínají všímat vhodného nastavení rovnováhy mezi studijním, soukromým či pracovním životem studentů. Vysoká škola ekonomie a managementu třeba dává volnost v individuálním nastavení zkoušek a průběhu studia.
Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Univerzita Karlova podle zjištění Aktuálně.cz podnikla krok, jejž předtím ve své historii učinila pouze dvakrát. Bývalé studentce právnické fakulty sebrala kvůli opisování titul. Její diplomová práce byla plagiátem, což v následném soudním sporu potvrdila justice. Žena kvůli tomu přišla také o místo u Krajského soudu v Praze, kde pracovala jako asistentka. V právnickém oboru už nemůže působit.
Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.
Poprvé vzal štětec do ruky ve dvaceti během jedné bezesné noci. Od té doby maloval každý den, postupně "sekl" s profesí elektrikáře a pod přezdívkou Filart se na sociálních sítích v Česku stal jedním z nejsledovanějších účtů o výtvarném umění. Nyní to pětadvacetiletý malíř samouk Filip Šícha dopracoval až do ateliéru malby na Fakultu umění a designu Ladislava Sutnara v Plzni.
Bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach připravuje pro Univerzitu Karlovu už druhým rokem strategii pro zabezpečení budov před fyzickými útoky. Pro Aktuálně.cz popisuje, která nová opatření jsou v plánu. Měla by zamezit podobným tragédiím, jakou byla v závěru loňského roku střelba na filozofické fakultě. Při ní útočník zabil 14 lidí a další zranil.
Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák vydal rozhodnutí o odvolání děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka. Rozhodnutí bude pravomocné až po jeho doručení. Dvořák ho chtěl Ševčíkovi dát ve středu dopoledne, ten ho ale odmítl převzít. Podle něj je rozhodnutí nezákonné a jednoznačně politické. Řekl, že se proti němu bude bránit soudní cestou.
Dnes jednatřicetiletá Tereza je vystudovaná porodní asistentka. Její cesta k bakalářskému titulu však nebyla snadná. Nejprve se netrefila s výběrem oboru, a proto si následující roky musela šetřit na školné. Na porodní asistenci navíc plnila povinné praxe, které jsou neplacené. Ke studiu a praxi v nemocnici tak přibyla ještě brigáda. Dlouhodobý stres zřejmě přispěl k rozvoji chronické nemoci.
Jednadvacetiletá Ester studuje na vysoké škole, které se posměšně přezdívá fakulta smažených sýrů. Humanitní obory jsou však z její zkušenosti neprávem znevažované. Sama se přes semestr skoro nezastaví a ve volnu místo bujarých večírků pracuje v kavárně nebo pomáhá v dětském domově. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje svůj náročný time management a přiznává, že po bakaláři bude potřebovat pauzu.
Nejlepší vysokou školou na světě je podle nového vydání žebříčku Centre for World University Rankings americká Harvardova univerzita. V první pětce se kromě ní umístily ještě MIT a Stanfordova univerzita a dvě britské instituce - univerzity v Cambridge a Oxfordu. Z českých vysokých škol je nejvýše Univerzita Karlova na 238. místě, oproti loňskému roku si o čtyři příčky pohoršila.
Poslední dubnový den se uzavře podávání přihlášek ke studiu na vysokých školách, které to neudělaly koncem února. Na pěti desítkách fakult běží už od prosince jednotné přijímací testy od společnosti Scio. Zájemce vyjdou až na několik tisíc korun. "Platila jsem asi deset tisíc," uvedla Veronika Vávrová, která se loni hlásila na práva Univerzity Karlovy.
