Skoro žádný evropský novinář se na noční tiskovou konferenci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedostal. Vlastně o nic nepřišli, protože nemohli pokládat otázky. Tak popisuje jednání o konci války na Ukrajině reportér Eduard Freisler, který je přímo na Aljašce a jako zvláštní zpravodaj serveru Seznam Zprávy pozoroval dění okolo summitu Trump-Putin.
Nic se nedohodlo, setkání skončilo dřív, než se čekalo, a Donald Trump i Vladimír Putin odletěli domů bez plánovaného dalšího jednání obou delegací druhý den. Body si ale přiváží spíš Putin. Sekundární sankce na export ruské ropy jsou zatím u ledu a příměří, které by zastavilo současný ruský postup na frontě, také. A v sobotu zveřejnil Trump sdělení, z něhož Ukrajinci nebudou mít radost.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
Samotné páteční jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa proběhne na Aljašce mezi osmi očima - přítomni budou jen oba prezidenti a jejich tlumočníci. V sobotu však dojde na domlouvání detailů, které mohou být rozhodující. Kdo bude v obou delegacích a co složení jejich členů naznačuje?
V pátek se v Anchorage sejdou Donald Trump a Vladimir Putin, aby rozhodli o dalším vývoji války na Ukrajině. Ve hře je mír, příměří i riziko nové eskalace. Evropské státy ladí strategii jen na dálku, doma čelí jejich lídři propadům popularity. Vojáci na frontě mezitím čekají, zda jim diplomacie přinese úlevu, nebo další těžké měsíce bojů. Svět zadržuje dech před možným historickým okamžikem.
"Pane prezidente, upřímně nevím, co přesně vám hlásí, ale informuji vás: na linii Pokrovsk-Kostiantynivka panuje - bez nadsázky - naprostý chaos." Tak začíná vzkaz podplukovníka Bohdana Krotevyče. Respektovaný někdejší náčelník štábu brigády AZOV si ohledně situace ukrajinských vojsk u Pokrovsku nebere servítky.
Ukrajina je v rámci mírových jednání ochotná přijmout ústupky a postoupit Rusku území, které již okupuje. Výměnou za to ale požaduje jasné bezpečnostní záruky, včetně cesty do NATO a dodávek zbraní. Informaci přinesl deník Telegraph. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň odmítá předat Moskvě další území, která má Kyjev stále pod kontrolou.
Americký viceprezident J. D. Vance v neděli uvedl, že Spojené státy pracují na přípravách setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Vance to řekl v rozhovoru pro stanici Fox News v době příprav na páteční setkání Putina s Donaldem Trumpem na Aljašce.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že "proti Zelenskému nic nemá" a osobní setkání s ním nevylučuje. Podle něj ale "musí být splněny určité podmínky". Slova zazněla jen několik hodin poté, co Zelenskyj veřejně vyzval k přímému jednání o ukončení války.
Dobrovolně se stáhnout z vlastního území a vydat nepříteli svá opevnění - to až příliš připomíná Mnichov 1938. Jenže přesně takový je ruský návrh, se kterým přijíždí v pátek na Aljašku Vladimir Putin. A Donald Trump naznačil, že je to plán, o kterém je ochoten jednat. Zelenskyj už varoval, že něco takového nikdy neakceptuje.
Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že místo setkání Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa už bylo dohodnuto. Oznámeno ale bude později. Podle Ušakova by k němu mělo dojít "v nadcházejících dnech". Podaří se Putinovi na poslední chvíli vyklouznout z hrozby dalších sankcí, které Donald Trump oznámil na zítra, tedy 8. srpna?
Vladimir Putin má na rozdíl od Ukrajiny čas – vytahuje do války lidi z východu země, které posílá na smrt, naznačuje europoslanec za Starosty a nezávislé Jan Farský. Poměr padlých vojáků je i podle amerického prezidenta za letošní rok nesrovnatelně vyšší na straně útočníka. "Ztráty na straně Ruska jsou prý desetinásobné, přesto jim nedochází lidé," konstatuje host Zuzany Tvarůžkové.
Důvěra ukrajinské veřejnosti vůči prezidentovi Volodymyru Zelenskému klesla na nejnižší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. Píše o tom agentura Reuters, podle které to souvisí s nedávnými protesty proti snaze ukrajinského vedení omezit nezávislost protikorupčních úřadů, které se konaly navzdory tomu, že země je kvůli ruské invazi ve válečném stavu.
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci.
Americký prezident Donald Trump podle všeho ztrácí trpělivost se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Nejnověji totiž oznámil, že zkracuje 50denní lhůtu, ve které chce uzavřít příměří ve válce na Ukrajině, a dává Putinovi čas do pátku 8. srpna. Pokud na to ruský lídr nekývne, zavede proti největší zemi světa další ekonomické sankce. Do Ruska už opět také míří Trumpův zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinští novináři naznačují závažná obvinění, podle nichž se prezident Volodymyr Zelenskyj může pokoušet ochromit nezávislé protikorupční instituce v zemi, protože se až příliš zajímají o jeho nejbližší spolupracovníky. On sám tvrdí, že chce bránit pronikání ruského vlivu do těchto agentur.
V úterních a středečních protestech na Ukrajině se mezi různými hesly ozývaly i výkřiky "Jermak pryč" či "Do p*dele s Jermakem". Údajně je to totiž právě Zelenského pravá ruka, kdo chce dostat protikorupční orgány v zemi pod kontrolu prezidentské administrativy. Popisujeme, kde se vzal "hlavní našeptávač" Andrij Jermak i jaký je jeho vliv na ukrajinského prezidenta.
Je nutné odlišovat podporu vládě a prezidentu Volodymyru Zelenskému od podpory samotné Ukrajiny, zdůrazňuje český zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro východní partnerství David Stulík. A rozhodnutí prezidenta podřídit dva klíčové protikorupční úřady generálnímu prokurátorovi je ohrožením strategické priority Ukrajiny, vysvětluje v rozhovoru s Matyášem Zrnem.
