Spojené státy v posledních měsících pomáhají Kyjevu provádět útoky na ruská energetická zařízení a strategické cíle. Podle deníku Financial Times jde o koordinovanou snahu s cílem oslabit ekonomiku Vladimira Putina a donutit ho k jednání o konci války na Ukrajině.
Podle zjištění Aktuálně.cz se potichu uzavřela kariéra tříhvězdičkového generála, který roky sloužil jako první zástupce náčelníka tuzemské armády. Svého času bylo jeho jméno ve hře právě o kandidáta na prvního muže generálního štábu. Naposledy byl vojenským představitelem na českém velvyslanectví v Číně, odkud se na přelomu roku vrátil. A poté definitivně odložil uniformu.
Už více než tři týdny se vesmírem pohybuje nová česká družice Saturnin-1. V úterý 14. ledna ji na oběžnou dráhu vynesla raketa Falcon 9 patřící společnosti SpaceX kontroverzního miliardáře Elona Muska. Vyvrcholil tím projekt, do něhož ministerstvo obrany nalilo celkově sto milionů korun. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak se Praze podařilo svůj satelit do Muskovy rakety dostat.
Ve středu se začne rozhodovat o obsazení míst klíčových pro řízení a kontrolu Vojenské zdravotní pojišťovny. Pojišťovna úzce spolupracuje s ministerstvem obrany a armádou. O pozice se hlásí i někteří z nejvyšších vojenských představitelů země, jsou mezi nimi dva poslední šéfové armádní tajné služby. Vojenská zdravotní pojišťovna je pátou největší v Česku.
Česko usiluje o pořízení vlastního satelitu, využívalo by ho pro účely vojenského zpravodajství a armády a také například při přírodních katastrofách, prohlásil ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Česko má podle něj špičkové odborníky na satelitní průzkum, pro které je potřeba zabezpečit spolehlivý zdroj dat.
Národní centrála proti organizovanému zločinu píše, že Rusové používají metody podobné radikalizační taktice islamistů. Vojenské zpravodajství konstatuje, že budoucnost války i míru patří umělé inteligenci. "Brave new world," řečeno s autorem sci-fi Aldousem Huxleym.
Střety a opakovaná konfrontace se stávají součástí zahraniční politiky. Na rozdíl od existence bipolárního světa se dnes stírá rozdíl mezi studenou a horkou válkou. Umělá inteligence zažívá nejintenzivnější rozvoj v historii. Takové jsou hlavní trendy podle čerstvé výroční zprávy Vojenského zpravodajství, jedné ze tří tuzemských tajných služeb, za rok 2023, kterou Aktuálně.cz prostudovalo.
Petr Bartovský se stane ředitelem Vojenského zpravodajství od letošního 1. července. V úřadu nahradí Jana Berouna, který ve funkci skončí ke 30. červnu. Předání funkce se uskuteční u příležitosti oslav Dne ozbrojených sil. V úterý o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovského jmenování do funkce schválila vláda v dubnu, předtím jeho nominaci projednal sněmovní výbor pro obranu.
Budoucí ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský je držitelem více než desítky vyznamenání za službu v oblasti obrany. Na řídicích pozicích vojenské tajné služby se pohybuje posledních šestnáct let. Součástí jeho vzdělání je i kurz na vysoké škole Cevro Institut. Uvedl to v životopisu, jenž byl jedním z materiálů pro rozhodnutí vlády o jeho jmenování a který Aktuálně.cz získalo.
Poprvé v historii se podle zjištění Aktuálně.cz u příležitosti návštěvy českého premiéra v Bílém domě vypravili do Spojených států také ředitelé všech tří tuzemských tajných služeb. Budou tam jednat se svými americkými protějšky z partnerských organizací. Za daných okolností se jejich přítomnost na půdě největší spojenecké země Česka považuje za výraz velmi dobrých vztahů.
Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) neuspěl s dovoláním proti odsouzení za křivou výpověď ve prospěch své ženy Jany v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. O výsledku řízení před Nejvyšším soudem informovala média v únoru, dosud ale nebyly známé důvody tohoto rozhodnutí. Aktuálně.cz má nyní odůvodnění verdiktu Nejvyššího soudu k dispozici. Podle něj bylo Nečasovo podání zjevně neopodstatněné.
Vojenské zpravodajství poprvé aktivně zasáhlo v kybernetickém prostoru. Odstavilo ruské hackery napojené na vojenskou rozvědku GRU od zařízení, přes které vedli především špionážní kampaň proti českým vládním cílům. Akce vojenské tajné služby byla součástí globálního úderu koordinovaného americkou FBI. Aktuálně.cz mluvilo s klíčovými muži operace v Česku.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu významně ovlivnil směřování evropské bezpečnosti. V největším konfliktu na kontinentu od druhé světové války se prosazují kybernetické útoky a bezpilotní letouny. Válka zapadá do trendu, kdy západní společenství čelí výzvě Číny a zemí globálního Jihu. Uvádí to čerstvě vydaná zpráva Vojenského zpravodajství, kterou Aktuálně.cz prostudovalo.
V případu zneužití Vojenského zpravodajství prominul prezident Miloš Zeman manželce někdejšího premiéra Janě Nečasové zbytek zkušební doby, která zbývala od rozsudku z roku 2019. Žádost o milost byla prezidentovi předána v den, kdy se sešel s dosavadními českými premiéry a jejich manželkami.
Padl první rozsudek, jenž se zabýval vypnutím osmi dezinformačních webů bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vynesl ho Nejvyšší správní soud. Podnět zablokovat zmíněné stránky vyšel od vlády Petra Fialy. Podle nejvyšší soudní autority vykládající správní právo nelze vnímat doporučení kabinetu jako nezákonný akt státní moci.
Kybernetický rozměr ruské invaze na Ukrajinu popisuje příslušník Vojenského zpravodajství. Mluví o tom, jak se válka v kyberprostoru dotýká Česka či jakým způsobem ruští hackeři útočí. Rozhovor pro Aktuálně.cz poskytl jeden z nejvyšších důstojníků vojenské tajné služby, která má obranu českého kybernetického prostoru na starosti. Vzhledem ke svému zařazení trvá na zachování anonymity.
Třetí přímé prezidentské volby v historii České republiky jsou první, v nichž oba finalisté mají komunistickou minulost. Andrej Babiš a Petr Pavel byli členy komunistické strany. Předseda hnutí ANO navíc spolupracoval se Státní bezpečností jako agent. Petr Pavel byl zase příslušníkem vojenské rozvědky. Aktuálně.cz popisuje, jaké bylo propojení obou mužů s komunistickým režimem před rokem 1989.
Prezident Miloš Zeman prominul zbytek zkušební doby manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), informovalo ministerstvo spravedlnosti. Podle České televize se rozhodnutí týká případu zneužití Vojenského zpravodajství. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.
Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) u soudu popřel obvinění z toho, že křivě vypovídal ve prospěch své ženy Jany Nečasové (dříve Nagyové) v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Řekl, že se cítí nevinný a že obžalobu pokládá za nejasnou a nekonkrétní. Trvá na své verzi, že měl obavy ze sledování sebe i své rodiny, a že proto požádal Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc od zpravodajců.
Ústavní soud potvrdil bývalé šéfce kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželce Janě Nečasové a třem bývalým zpravodajcům v kauze zneužití Vojenského zpravodajství podmíněné tresty a zákazy činnosti. Mimořádný opravný prostředek využila Nečasová, stejně jako někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Soud jejich stížnosti zamítl.
Tvrdil o sobě, že je brazilský vědec a měl ta nejlepší doporučení, na univerzitě v norském Tromsø se věnoval hybridním hrozbám a odváděl skvělé výsledky. Pak ale tajnůstkářského třicátníka s legračním přízvukem zatkla policie, která je přesvědčená, že ve skutečnosti špehoval pro Kreml. Muž je už osmý odhalený ruský agent v této skandinávské zemi za poslední týdny.
Rusko je čistě kriminální stát ohrožující Česko, které je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na pondělní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.
Vojenské zpravodajství prověřovalo, za jakých okolností se dostala na veřejnost jména dvou jeho příslušníků a zda se podíleli na doporučení ve prospěch dnes už bývalého ředitele rozvědky Petra Mlejnka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že od nich získal na Mlejnka reference. Podle zjištění Aktuálně.cz se zmínění zpravodajci ničeho nedopustili. Mlejnek na svou funkci nakonec rezignoval.
Někdejší vláda Andreje Babiše (ANO) se ke konci funkčního období snažila sestavit tým, který by kontroloval činnost tajných služeb. Byla připravená do něj jmenovat šéfa legislativy Zemanovy prezidentské kanceláře Václava Pelikána či tehdejšího Babišova poradce Cyrila Svobodu. Po veřejné kritice nominací svůj plán stáhla. A stávající kabinet Petra Fialy (ODS) dosud nová jména nenašel.
Tvrzení, že celá kauza Mlejnek je jen zlá hra opozice, neuspěje. Mnohem spíš to vypadá na diletantismus v bezpečnostní oblasti.
Ředitel rozvědky Petr Mlejnek zatím přečkal úterní jednání premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o své pozici. Média v minulých týdnech upozornila na jeho podezřelé kontakty. Rakušan se za šéfa rozvědky postavil a argumentoval, že je z hlediska bezpečnostních rizik prověřený. Podle zjištění Aktuálně.cz však Mlejnek aktuální šetření ze strany tajných služeb nepodstoupil.
