Tvrdil o sobě, že je brazilský vědec a měl ta nejlepší doporučení, na univerzitě v norském Tromsø se věnoval hybridním hrozbám a odváděl skvělé výsledky. Pak ale tajnůstkářského třicátníka s legračním přízvukem zatkla policie, která je přesvědčená, že ve skutečnosti špehoval pro Kreml. Muž je už osmý odhalený ruský agent v této skandinávské zemi za poslední týdny.
Rusko je čistě kriminální stát ohrožující Česko, které je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na pondělní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.
Vojenské zpravodajství prověřovalo, za jakých okolností se dostala na veřejnost jména dvou jeho příslušníků a zda se podíleli na doporučení ve prospěch dnes už bývalého ředitele rozvědky Petra Mlejnka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že od nich získal na Mlejnka reference. Podle zjištění Aktuálně.cz se zmínění zpravodajci ničeho nedopustili. Mlejnek na svou funkci nakonec rezignoval.
Někdejší vláda Andreje Babiše (ANO) se ke konci funkčního období snažila sestavit tým, který by kontroloval činnost tajných služeb. Byla připravená do něj jmenovat šéfa legislativy Zemanovy prezidentské kanceláře Václava Pelikána či tehdejšího Babišova poradce Cyrila Svobodu. Po veřejné kritice nominací svůj plán stáhla. A stávající kabinet Petra Fialy (ODS) dosud nová jména nenašel.
Tvrzení, že celá kauza Mlejnek je jen zlá hra opozice, neuspěje. Mnohem spíš to vypadá na diletantismus v bezpečnostní oblasti.
Ředitel rozvědky Petr Mlejnek zatím přečkal úterní jednání premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o své pozici. Média v minulých týdnech upozornila na jeho podezřelé kontakty. Rakušan se za šéfa rozvědky postavil a argumentoval, že je z hlediska bezpečnostních rizik prověřený. Podle zjištění Aktuálně.cz však Mlejnek aktuální šetření ze strany tajných služeb nepodstoupil.
Neexistuje právo na informace z konkrétní internetové stránky, stejně tak nelze doporučení vlády vnímat jako zásah veřejné moci. Plyne to z prvního rozsudku, jenž padl v kauze zablokování proruských dezinformačních webů kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Soud žalobu zamítl. Verdikt má Aktuálně.cz k dispozici. Weby šířící propagandu putinovského režimu byly znepřístupněné čtvrt roku.
V čele rozvědky se schyluje ke změně na nejvyšším postu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vážně uvažuje o tom, že stávajícího ředitele služby Marka Šimandla odvolá. V bezpečnostní komunitě se jako o jeho možném nástupci nejvíce mluví o bývalém vojenském zpravodajci Petru Mlejnkovi. Podle zjištění Aktuálně.cz přitom působil ve firmě, jejíž manažeři byli odsouzeni za korupci.
Americké tajné služby Kyjevu poskytují klíčové informace o pohybech na bojišti, které jim pomáhají při obraně proti okupantům. Ukrajinci díky zpravodajským datům z USA dokázali lokalizovat a zabít několik ruských generálů, zjistil deník The New York Times.
Soudkyně Helena Králová odchází z funkce, už několik měsíců nedostává na stůl nové případy. Talár kvůli zákonnému věkovému omezení musí odložit do konce letošního roku. Králová měla jako první soudkyně na starosti dvě větve kauzy Nagyová. Proslula tím, že v jednom případě opakovaně odmítala uznat obžalované vinnými. Kvůli tomu v důsledku dostala kárný trest. Soudila více než čtyřicet let.
Čtveřice odsouzená v kauze zneužití Vojenského zpravodajství podala ústavní stížnosti. Mimořádný opravný prostředek využila bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová, stejně jako někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Zatím o podnětech není rozhodnuto.
Pravomoce zpravodajských služeb se v jednotlivých zemích po světě liší. Kupříkladu izraelští agenti mohou vykonávat takzvané černé operace, při kterých mají za cíl i zabití agenta znepřáteleného státu. Jaké pole působnosti ale mají čeští špioni? Jsou české zpravodajské služby něčím výjimečné? A kolik jich v tuzemsku vůbec funguje? Sledujte druhý díl série o českých tajných službách Stíny.
Psychická odolnost, schopnost improvizace, flexibilita nebo sebedisciplína. Pracovníci tajných služeb potřebují víc, než jen tyto vlastnosti. Kdo jsou vlastně čeští špioni? Jak náročným výběrovým řízením musí uchazeči o práci ve zpravodajských službách projít? A musí přísné prověrky podstoupit i jejich nejbližší rodina? Sledujte první díl série o českých tajných službách Stíny.
Když policie v roce 2013 zasáhla (zbytečně divadelně), mysleli jsme si, že se to už nemůže opakovat, že stát takto nebude možné znovu zneužít. Omyl.
Použití odposlechů v kauze zneužití Vojenského zpravodajství bylo v pořádku. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud, který odmítl dovolání někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nečasové i ostatních obžalovaných. Uvedl také, že soudy hodnotily důkazy logicky a přesvědčivě a že srozumitelně vysvětlily, proč obhajobě obžalovaných neuvěřily.
České bezpečnostní složky pracují na efektivnějším způsobu, jak odhalit původce kybernetického útoku. Určení pachatele je klíčové pro předcházení takovým incidentům a pro patřičnou reakci vůči útočníkovi. Hlavní roli v tomto procesu zastávají Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Vojenské zpravodajství. Záměr vychází z několika strategických dokumentů.
V srpnu nastupuje Jiří Rom na Hrad. V tu dobu už BIS zřejmě měla informace o vztahu mezi výbuchem ve Vrběticích a akcí ruské GRU. V polovině listopadu je premiérovi odevzdán materiál, jehož cílem je sestřelit Michala Koudelku.
Za jakých okolností se místopředseda vlády Jan Hamáček chystal na cestu do Ruska poté, co se dozvěděl o útoku ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích? Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun poslancům sdělil, že Hamáček cestu opravdu plánoval. Nepotvrdil ale informace serveru Seznam Zprávy, že mělo jít o výměnný obchod za vakcínu Sputnik. Hamáček tvrdí, že cesta měla být krycí manévr.
