"Ukrajinci se teď obávají, aby se nejednalo o nich bez nich, aby zájmy Ukrajiny nebyly obětovány zájmům velmocí," shrnuje, o co jde samotným Ukrajincům, rusista a historik Marek Příhoda. "Rusko je u nás zjednodušováno pouze na Kreml a jeho politiku. Kdežto v minulosti česká společnost tradičně rozlišovala mezi ruským státem a ruskou společností," říká o vztahu Čechů k Rusku.
Diplomacie v souvislosti s napětím na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou pracuje na plné obrátky. Český ministr zahraničí Jan Lipavský je se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska v pondělí na Ukrajině, francouzský prezident Emmanuel Macron letí do Moskvy a v Bílém domě se sejde německý kancléř Olaf Scholz s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Říká se jim Wagnerovci. Tato soukromá armáda operuje všude, kam oficiálně nemohou ruští vojáci. Působí mimo jiné v africkém Mali, kde mají své jednotky na oficiálních misích i evropské země - včetně Česka. Teď Evropa řeší, co dál. Panují totiž obavy, že žoldnéři, ovládaní oligarchou blízkým ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, rozpoutají chaos v zemi, kde operují i islamističtí teroristé.
Joe Biden, který se dosud jevil jako slabý prezident, v pravý čas překvapil v dobrém. Cena, kterou by Putin zaplatil za útok na Ukrajinu, by byla přičiněním současné hlavy Spojených států o dost vyšší, než s jakou ruský prezident původně kalkuloval. Svého amerického protivníka podcenil.
Politici některých západních zemí včetně Česka nepřijedou na páteční slavnostní zahájení zimních olympijských her v Pekingu. Bojkotují je kvůli porušování lidských práv v Číně. Ruský prezident Vladimir Putin ale na ceremoniálu na stadionu zvaném Ptačí hnízdo chybět nebude.
Velká Británie a USA připravily ještě před válkou seznam Rusů, které zasáhnou ekonomické sankce, pokud ruský prezident Vladimir Putin vydá rozkaz k invazi na Ukrajinu. Rozkaz vydal, takže Západ sankce schválil. V následujícím přehledu najdete jména lidí z Putinova okolí, kterých se dotknou nebo už dotýkají.
Prezident Joe Biden už dříve vyloučil přímou účast Američanů v případném ozbrojeném konfliktu Ukrajiny s Ruskem. Vojenská pomoc USA pro Kyjev spočívá v dodávkách zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin teď ale musí ze strany Washingtonu počítat s tvrdými sankcemi. Nejen proti ruským bankám a vybraným ekonomickým odvětvím, ale i proti nejužšímu okruhu lidí z Kremlu.
Americký prezident hodlá splnit svůj slib, že do nejdůležitějšího tribunálu USA uvede historicky první černošku. Demokraté mluví o kroku na cestě ke spravedlnosti. Republikáni vidí protiústavní upřednostňování barvy kůže před kvalifikací. A v pasti tohoto nezdravého politického rozštěpení uvízlo i samo právo.
Západ i Rusko doprovázejí vzájemné spory ohledně Ukrajiny válkou slov o hospodářských sankcích. Spojené státy a EU varovaly Moskvu, že když ruští vojáci překročí ukrajinskou hranici, Kreml za to tvrdě zaplatí a účet bude vysoký. Ruské vedení zase kontruje, že Evropa se může ocitnout bez ruského plynu. Nabízíme přehled, jaké ekonomické páky na sebe obě strany mají.
Pokud se Rusko rozhodne pro eskalaci, samozřejmě to udělá v oblastech, kde jsou lidé, kteří mají historické nebo rodinné vazby na Rusko. Takovým místem může být Charkov, uvedl nedávno pro deník Washington Post ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jak na hrozbu invaze pohlížejí samotní obyvatelé města ležícího asi 40 kilometrů od ruských hranic? Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
Těsně před Vánoci pronesl ruský ministr obrany Sergej Šojgu projev k důstojníkům za přítomnosti prezidenta Vladimira Putina. Tvrdil, že speciální tým amerických vojáků chystá na Ukrajině provokaci s chemickými zbraněmi a z jejich použití pak může obvinit Rusko.
Severoatlantická aliance může Kyjevu nabídnout bezpečnostní garance. Ty politické a hospodářské by mu ale měla poskytnout unie. Zatím toho bohužel není schopna.
Evropa a svět jsou z minulosti zvyklé na dělení Ukrajiny na dvě části. Kyjev a oblasti na západ byly více orientovány na Evropu, lidé tam často mluvili ukrajinsky. Východ byl zase ruskojazyčný a dobré vztahy s Ruskem tam lidé považovali za důležitější než na západě. Nyní, během rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, je otázkou, nakolik toto rozdělení platí. A jak je na tom velké město Charkov.
Z osobností světové politiky důvěřují Češi nejvíce slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, věří jí 64 procent lidí. Následuje francouzský prezident Emmanuel Macron se 41 procenty. Naopak nejvyšší nedůvěru má ruský prezident Vladimir Putin, nedůvěřuje mu 70 procent dotázaných. Za ním skončili severokorejský vůdce Kim Čong-un a bývalý americký prezident Donald Trump.
Ve čtvrtek uplyne rok od nástupu demokrata Joea Bidena do Bílého domu. Zatím si však vede výrazně hůře, než si on sám předsevzal a než od něj očekávali američtí voliči, kteří mu dali přednost před republikánem Donaldem Trumpem. Ukazují to průzkumy mezi Američany a naznačují to i analytici.
Ruská invaze na Ukrajinu je podle amerických zdrojů nejpravděpodobnější za posledních sedm let - od obsazení Krymu a války na Donbase. Moskva zkouší tvrdší verzi staré známé "heavymetalové" diplomacie.
Více než sto tisíc ruských vojáků a armádní techniky čeká okolo ukrajinské hranice, další jednotky Moskva povolává z Dálného východu. Na Ukrajině se formují a připravují oddíly domobrany, které mají pomoci armádě bránit se v případě invaze.
Čím dál víc je vidět, jak obrovskou cenu má naše členství v NATO a EU. Teprve tváří v tvář ohrožení si to uvědomujeme. A uvědomuje si to i Putin.
V Ženevě, Bruselu a Vídni se konalo tento týden hned několik schůzek. Diplomaté Ruska, Spojených států, NATO a evropských zemí jednali o ruských bezpečnostních požadavcích. Rusové však dávají najevo, že jsou naprosto nespokojeni, a rozhovory podle nich skončily krachem.
Chce-li Joe Biden "vrátit diplomacii do centra americké zahraniční politiky", mohl by začít třeba tím, že urychleně obsadí velvyslanecké posty na amerických ambasádách. V Praze ale zatím neznáme ani jméno kandidáta, který by mohl dorazit.
