Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Praha nesmí Kyjev opustit. Zároveň ale musíme začít bojovat i na domácí frontě - proti dezinformacím dělá stát stále málo. To se musí zásadně změnit.
Ruský prezident Vladimir Putin ponížil na pondělním zasedání bezpečnostní rady šéfa civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina. Ten kvůli Putinovým jízlivým poznámkám jen koktal a nebyl ze sebe schopný dostat souvislou větu. Záznam se rozšířil po sociálních sítích, kde rozpoutal diskusi. Uživatelé označují jejich rozpravu za "směšnou".
Koho by někdy napadlo, že poletí do Kyjeva jako do válkou ohrožené metropole. A na Ukrajinu coby země, na jejíchž hranicích čeká už skoro dvousettisícová armáda, která může dostat rozkaz k útoku.
Ruská společnost je zastrašená a není možné říct, kolik lidí skutečně podporuje agresivní politiku Vladimira Putina a možnou invazi na Ukrajinu. "Rusové nechtějí válku a bojí se jí," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Galina Timčenková, ředitelka ruskojazyčného serveru Meduza.io, který byl ruskými úřady zařazen na seznam "zahraničních nepřátelských agentů".
Fanoušci Simpsonových už jsou zvyklí, že scény z jejich oblíbeného animovaného seriálu ožívají. Do hry teď ale vstupuje i rodinka Griffinových. Zdá se, že strategii Vladimira Putina předpověděla už před více než deseti lety.
Západní služby změnily taktiku a byly dosud nebývalým způsobem otevřené. Zřejmě šlo o záměr, americké tajné služby dost možná vyrazily Putinovi karty z rukou, když jemu i světu daly veřejně na vědomí, že vědí, co chystá.
Obviňovat americká média, že nekriticky přebírají informace Bílého domu, je neznalost nebo záměrná lež. Kontrola moci ze strany novinářů ve Spojených státech není dokonalá, ale v Rusku není žádná.
Stále reálná hrozba ruské invaze na Ukrajinu aktivizuje nejen tamní bezpečnostní složky. I běžní občané se připravují na to, že se ocitnou v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu. V Kyjevě místní aktivisté například radí lidem, jak se chovat, když dojde k bombardování. Vznikají i improvizované bunkry se zásobami vody či benzinu a agregátory. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
Drama kolem ruského obklíčení Ukrajiny nebere konce. Americké zpravodajské zdroje explicitně opakují, že invaze může nastat "kdykoli", a Kyjev zuří. Cení si klíčové podpory USA, cítí se ale jako fackovací panák v nepřehledné velmocenské hře, která nebere ohled na skutečné životy Ukrajinců.
„Na Ukrajině by to byla dlouhá válka a guerillový boj. Doufám, že Putin v sobě má pořád toho rozvědčíka KGB, který uvažuje do té míry chladnokrevně, aby takovou blbost neudělal,” říká bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo podle západních odhadů více než 150 tisíc vojáků. Západ se obává, že ruský vojenský výpad na Ukrajinu může přijít kdykoliv.
Pokud Rusko na Ukrajinu nezaútočí, bude dál vyvíjet maximální tlak, bude dál hrozit, protože na nic jiného dnes nemá. Neumí si silnou mezinárodní pozici vydobýt jinak než vyhrožováním.
Středa 16. února byla dnem, na který podle zjištění amerických zpravodajských služeb mohl připadnout ruský vpád na Ukrajinu. Jejich varování obdrželi v pátek všichni američtí spojenci v NATO. Obsahovalo informace o možné ruské provokaci, která by mohla posloužit jako záminka pro invazi.
Evropští a američtí spojenci podle diplomatických zdrojů dokončili přípravu sankcí, které by pocítilo Rusko v případě útoku na Ukrajinu. Jsou mezi nimi zákazy obchodování pro celé sektory, stejně jako zákaz vstupu na území EU a USA pro několik Rusů. Plynovod Nord Stream 2 naopak v sankčním balíčku není.
Napětí způsobené hromaděním ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou se stupňuje a sleduje ho celý svět. Krize se začala rovněž významně promítat do dezinformací, které se objevují na českém internetu. Soustředí se masivně na podporu Ruska v konfliktu a v posledním měsíci převažují i nad hoaxy o covidu-19. Na velký nárůst proruských dezinformací ukazují ve své zprávě Čeští elfové.
Olaf Scholz neměl jednoduchý úkol. Když se loni v prosinci stal německým kancléřem, přebíral klíčový úřad po 16 letech vlády Angely Merkelové. Dva měsíce poté čelí kritice na mezinárodní i domácí úrovni: odmítá prý zaujmout jasný postoj, vyhýbá se otázkám a konfrontacím, není dobrý lídr. Teď Scholz vyrazil na Ukrajinu a v úterý ho čeká i jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Když v pondělí přicestoval francouzský prezident Emmanuel Macron do Kremlu, odmítl se testovat ruským PCR testem na covid-19. Dva zdroje z Macronova okolí agentuře Reuters potvrdili, že se Francouzi báli, aby tím Rusové nezískali Macronovu DNA. Macron si proto musel povídat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o krizi kolem Ukrajiny u obřího stolu.
Letošní výběr kongresmanů a guvernérů otestuje, kam se ubírá Republikánská strana. Pokud se potvrdí, že ji stále ovládá Donald Trump, můžeme od Spojených států do budoucna očekávat, že se budou starat stále více hlavně samy o sebe. V přetlačování Evropy s Ruskem by Washington programově zůstal mimo hru.
Bezprostředně po návratu Emmanuela Macrona z Moskvy se v evropských médiích rozhořel spor o to, zda byla cesta francouzského prezidenta za jeho ruským protějškem úspěšná, nebo ne. Zatímco jedni komentátoři ho chválí, druzí tvrdí, že se nechal Vladimirem Putinem "rozcupovat".
