Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden poprvé od začátku nynější války na Ukrajině navštívil ruské vojáky zraněné při "speciální operaci", jak Moskva invazi do sousední země označuje. Video z návštěvy je v přímém kontrastu se záběry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který raněné už navštívil za přítomnosti kamer opakovaně.
Garry Kasparov o nutné porážce jeho země: „Měl by to být šok pro občany, kteří si musí uvědomit krach Putinova modelu státnosti a zhroucení celého konceptu postaveného na imperiálním základě.“
Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. "Téměř nikdo není spokojen," tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin "v dohledné budoucnosti" odejde - a vybírají nástupce.
Téměř před dvaceti lety John Spencer seskočil padákem v Iráku, aby zde vedl do boje četu americké pěchoty. Během dvou nasazení v Bagdádu zažil drsné bitvy muže proti muži, zkušenosti z nich zúročil na akademické půdě a postupně se vypracoval ve světového experta na válčení ve městech. Spencer nyní pro Aktuálně.cz vysvětluje, co se děje v myslích ruských vojáků a proč invaze na Ukrajinu selhává.
Moskevský městský soud v úterý zamítl odvolání kritika Kremlu, opozičního politika Alexeje Navalného proti jeho březnovému odsouzení na devět let do vězení za podvod a pohrdání soudem, oznámily tiskové agentury. Navalnyj vinu odmítá a své uvěznění přičítá režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který u soudu označil za nepřítele, zrádce a vrahy ruského lidu.
V západních médiích se spekuluje o možných zdravotních potížích ruského prezidenta Vladimira Putina. V případě, že by kvůli tomu nebyl schopný vykonávat úřad, jeho pravomoci by měly dočasně přejít na předsedu vlády. Alespoň tak to praví tamní ústava. „Nicméně tady je potřeba říci, že v Rusku se na právní procedury moc nehraje. A určitě je zde velký prostor pro kreativitu," míní politolog Jan Šír.
Ruská propaganda stojí na přesvědčení o vlastní velikosti, pracuje ale také s pocitem obklíčené pevnosti a strachem ze Západu. V Evropě nás nemají rádi, mají nás za barbary, to jsem slyšel mnohokrát, líčí historik a rusista Marek Příhoda. „V Rusku jsem měl dva nepříjemné dojmy. První byl u řady lidí pocit ublíženosti a naštvanosti na Západ. Druhý byl komplex méněcennosti,“ říká v rozhovoru.
Ruská armáda na Ukrajině je pod politickým tlakem, aby rychle dosáhla nějakých jasných úspěchů a zisků. Analytici a zkušení důstojníci ve výslužbě na tento fakt poukazovali už dříve jako na jeden z důvodů ruských neúspěchů na bojišti. Podle nedávných zpráv médií do taktiky jednotek zasahuje dokonce prezident Vladimir Putin. Podobné případy v historii nejsou neobvyklé.
Ruské vojenské neúspěchy na Ukrajině už začínají pronikat i do ruských oficiálních médií, které jinak čelí cenzuře a zákazu informovat o válce tak, aby to vyznívalo pro režim Vladimira Putina a ruskou armádu negativně. Jedním z těchto případů je televizní výstup analytika Michaila Chodarjonoka.
Michael Dodman je nově nejvyšší představitel USA v Česku. Ujal se funkce chargé d'affaires a ambasádu v Praze povede, dokud Američané nenajdou vhodného velvyslance. Do Česka se vrátil po 14 letech. Tehdy se účastnil vyjednávání o americkém radaru v Brdech. Teď bude dohlížet na uzavření obranného paktu, který usnadní další debaty o přítomnosti amerických vojsk na území Česka.
Nepřestaňme myslet na Ukrajinu, nesmiřme se s tím, jaké peklo jí Rusko přichystalo. Nenechme zvítězit únavu a otupění.
Polemiky na sociálních sítích vyvolal snímek torza domácího spotřebiče v troskách ruského vrtulníku sestřeleného na Ukrajině. Někteří uživatelé se divili výskytu pračky na palubě bitevní helikoptéry, cožpak nejsou v Rusku k dostání? Anebo snad přepínání pracích programů slouží ke změně otáček a nastavení rotoru? A co "máchání a ždímání" asi udělá s helikoptérou?
Vladimir Putin na počátku tisíciletí převzal odkaz postsovětského Ruska a po dvacet let ho úspěšně posiloval. Teď během dvou měsíců vše ztratil.
Michael Kocáb začátkem května uvedl do kin film Symphony Bizarre, který zachycuje dosud největší koncert Pražského výběru. Po premiéře se ale myšlenkami vrátil k válce na Ukrajině, která mu nedá spát a kvůli níž odložil rozhodování o kandidatuře na prezidenta. V rozhovoru upozorňuje, že protitotalitní texty jeho kapely sedí i na současnost a že se bývalým komunistům v době ruské invaze nedá věřit.
Základní otázka zní, jak se dezinformacím bránit? Jak se bránit tomu, aby u nás sílila ruská pátá kolona?
Ruský prezident Vladimir Putin na vojenské přehlídce na Rudém náměstí 9. května neřekl nic převratného ani zásadního. Nápadná ale byla absence náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, tradičního účastníka oslav Dne vítězství.
Z moskevské vojenské přehlídky vyzařovalo znepokojení i vzdor Kremlu, nebyli schopní oznámit nic významného, a už vůbec ne úspěšného, míní bývalý britský velvyslanec v Bělorusku Nigel Gould-Davies. Rusko podle něj ve válce stojí před dvěma možnostmi. "Buď bude čelit dalším neúspěchům, nebo se naopak rozhodne k výraznější eskalaci," uvádí v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
"Od Putina jsem čekal, že bude v lepší kondici. Z jeho proslovu jde vidět, že je ve slepé uličce a hledá, jak z toho ven. Doufejme, že se svět konečně poučí, že se zločinci se nedá ani vyjednávat, ani obchodovat," říká historik Alexej Kelin. "Z Putina je troska. Dnes už chápe, že na cara nemá, a odhalil svoji pravou tvář. Chtěl bych se dožít dne, kdy se za Rusko nebudu muset stydět," dodává.
Na vojenské přehlídce 9. května na Rudém náměstí v Moskvě přednesl ruský prezident Vladimir Putin dlouho očekávaný projev. Předem se spekulovalo, že bude chtít zdůraznit nějaký úspěch ve válce na Ukrajině. Nebo že vyhlásí všeobecnou mobilizaci. V osmi bodech shrnujeme vše podstatné.
