O budoucnost Evropy se neválčí jen na Donbasu. Zápas se o ni svádí i v hlavách lidí po celém kontinentu. A nemají-li jeho další směřování určovat extremisté, musí unijní vlády "zbrojit" i doma.
Česká zahraniční politika je po letech rozlomení srozumitelná a jednotná. Ve Washingtonu oceňují naši pomoc Kyjevu. Praha je pro Washington partnerem s cennou ukrajinskou zkušeností, o kterou se Američané zajímají.
Čtyřiapadesátinásobný reprezentant Ruska Igor Děnisov veřejně vyzval prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil konflikt na Ukrajině. "Je to děsivé, strašné. Válka musí skončit," prohlásil osmatřicetiletý bývalý fotbalista v rozhovoru, který byl ve středu zveřejněn mimo jiné na serveru YouTube.
Dmitrij Medveděv byl svého času tváří světu otevřeného Ruska. Jako prezident jednal s Američany o odzbrojení, hovořil o modernizaci země a kriticky se vyjadřoval o sovětské minulosti. Nyní úplně otočil. Jeho výroky a také příspěvky na ruské sociální síti Telegram od začátku invaze na Ukrajinu patří k nejradikálnějším.
Když začala invaze na Ukrajinu, vypadalo to, že Sergej Kirijenko, který posledních šest let v Kremlu odpovídá za vnitřní politiku, bude odsunut na vedlejší kolej. Jestřábi ve vládě o něm již dříve hovořili jako o změkčilém intelektuálovi, jenž není schopen bouchnout do stolu. Teď je ale všechno jinak.
Jen čtyři Rusové dopředu věděli podle zdrojů agentury Bloomberg o datu a způsobu zahájení invaze na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin, ministr obrany Sergej Šojgu, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. V tak úzkém kruhu se rozhodlo o rozpoutání největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.
Pokud Moskvu nezastavíme, ztratíme své nejzákladnější hodnoty. Pohltí je strach a převálcuje bezduché ruské prázdno.
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
Spojené státy před ruskou invazí na Ukrajinu učinily bezprecedentní krok. Zveřejňovaly poznatky svých tajných služeb o plánech Vladimira Putina a už od prosince loňského roku informovaly, že se Kreml chystá zaútočit.
Ukrajinským obráncům, kteří se vzdali ruským silám v ocelárnách Azovstal, hrozí trest smrti. Deník Aktuálně.cz mluvil se ženou jednoho z vojáků, které Rusové na místě drží v zajetí. Čtyřiadvacetiletá Anna Zajcevová si při útěku z oceláren, kde se s čtyřměsíčním synem 65 dní skrývala, prošla filtračním táborem. “Každou minutu se modlím, aby se vrátil. Nevím o něm nic. Zelenskyj nás nezradil," říká.
Populární ruský spisovatel Dmitrij Gluchovskij byl obviněn ze šíření lživých zpráv o armádě a tamní ministerstvo vnitra jej zařadilo na seznam hledaných osob. V úterý odpoledne o tom informovaly agentura Interfax a ruský státní deník Pravda.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si znovu volal s Vladimirem Putinem. Jeho telefonáty vzbuzují pochybnosti, zda nechce, aby Ukrajina Rusku ustoupila. Velvyslanec Francie v Česku Alexis Dutertre v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že Macron jen chce Putinovi popsat realitu, kterou mu jeho okolí neřekne. "Lidé si rádi najdou příležitost kritizovat Francii," myslí si Dutertre.
Ruský prezident Vladimir Putin neustále opakuje, že Rusko na Ukrajině dosáhne svých strategických cílů, o vítězství hovoří i jeho protějšek Volodymyr Zelenskyj. Prognózovat budoucí průběh války je obtížné a mnoho expertů si naběhlo, když se ukázalo, že jejich předpovědi se nenaplnily. Přesto se nyní rýsují tři scénáře možného dalšího vývoje:
Vladimir Putin má zdravotní problémy, ale neznamená to, že umírá, zjistily podle amerických médií tajné služby Spojených států. Zpravodajci prý v době sílících spekulací sledují kondici devětašedesátiletého ruského prezidenta a mají o ní vlastní poznatky.
Z maďarského premiéra se stal "spojenec", s jakým už ani nepotřebujeme nepřítele. Je teď i odpovědností naší vlády, aby jej usměrnila.
Po probuzení do čtvrtečního rána 24. února 2022 se Evropanům změnil život. V tu dobu ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu. Postupovaly z východu z oblastí samozvaných separatistických republik, od jihu z okupovaného Krymu i od severu z území Ruska a Běloruska. Od začátku války dnes uplynulo sto dní.
Bývalý legendární fotbalista Pelé vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil invazi na Ukrajinu. Jednaosmdesátiletý Brazilec tak učinil na sociální síti Instagram.
Unie nakonec přece jen našla cestu, jak se zbavit ropné závislosti na Moskvě. Měsíc horečnatého vyjednávání ale ukazuje, že její schopnost jednotně trestat agresora už bohužel sahá na své hranice.
Navzdory neúspěchům ruské armády na Ukrajině se Kremlu daří zastrašovat Západ, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz generál Ben Hodges, bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě. Kritizuje také debaty některých evropských politiků, podle kterých by mělo být ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nějak umožněno zachovat si tvář.
Za Donalda Trumpa by Rusko invazi na Ukrajinu nepodniklo, tvrdí jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by si Vladimir Putin nemohl být ničím jistý kvůli Trumpově nepředvídatelnosti. O'Brien zároveň zpochybňuje údajnou exprezidentovu náchylnost ke Kremlu. "Od doby Ronalda Reagana nebyl na Rusko nikdo tvrdší než Trump," je přesvědčený.
