Vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem zatím neprovází v Rusku nadšení. Nekonaly se žádné mítinky a demonstrace na její podporu, několik tisíc lidí naopak vyšlo v ruských městech ve středu večer do ulic protestovat. Zasahovaly proti nim bezpečnostní složky.
„Putin nemohl udělat větší chybu. Lidé nejsou připraveni bojovat ani za něj, ani za Rusko. Chtěli dál sedět na gauči a koukat se v televizi na to, co se děje na Ukrajině,” říká ruská novinářka, redaktorka Echa Moskvy a Deníku N Jekatěrina Kanakova. „Neexistuje možnost, jak by si Putin mohl zachovat tvář. Teď se snaží jen zachránit si život. Ví, že válka je prohraná,” dodává.
Ti, kdo tvrdili, že na mobilizaci v Rusku nedojde, protože by to pro Kreml bylo příliš nebezpečné, se zjevně mýlili. Nikoli ovšem v odhadu rizika.
Dva z nejvýraznějších představitelů proruské dezinformační scény, Jiřího Černohorského a Patrika Tušla, prověřovala policie pro podezření ze schvalování genocidy. Důvodem bylo jejich veřejné vystoupení k ruské invazi na Ukrajinu. Jak už Aktuálně.cz informovalo, kriminalisté jejich kauzu odložili. Redakce nyní získala odůvodnění verdiktu policie, z něhož plynou podrobnosti.
Obyvatelé Moskvy ve středu reagovali na nařízení Vladimira Putina o částečné mobilizaci vojáků v záloze. Ruský prezident tím chce podpořit svoji vojenskou invazi na Ukrajině.
Po středečním vyhlášení částečné mobilizace vzrostl v Rusku zájem o letenky pryč ze země a prudce stoupla také jejich cena. Rusové začali ve velkém skupovat lety do destinací, které jim zůstaly po uvalení západních sankcí přístupné. Podle údajů serveru Aviasales tak byly na středu vyprodány hlavně přímé lety z Moskvy do tureckého Istanbulu či arménského Jerevanu, kam ještě Rusové mohou bez víz.
Ruský prezident Vladimir Putin v únoru formálně uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tři dny poté oznámil, že zahajuje zvláštní vojenskou operaci, kterou označuje invazi na Ukrajinu. Do sousední země poslal skoro 200 tisíc ruských vojáků. Tuto středu přišla další velká změna, která se mu ale nemusí vyplatit, naznačuje analýza.
Eskalací Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a reakcí na ruský vojenský nezdar je podle prezidenta Miloše Zemana a zástupců české vlády částečná mobilizace, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Česko i další státy Evropské unie budou Ukrajině dál pomáhat, uvedl premiér Petr Fiala. Plánovaná referenda v okupovaných regionech o připojení k Rusku Česko nikdy neuzná, řekl ministr zahraničí.
Jediný lídr země NATO, který se stýká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, je jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Americké veřejnoprávní stanici PBS popsal, o čem se minulý týden bavili při setkání na summitu v Uzbekistánu.
Jsme bezpečnostně slaboučká země, která není schopna adekvátně potrestat práskače. Raději si ani nepředstavujme, kolik Jidášů zde za takové situace prodává důležité informace do Moskvy nebo Pekingu.
S ohledem na pokračující ukrajinskou protiofenzivu se podle politického geografa Michaela Romancova blíží okamžik, kdy Kreml bude muset oficiálně zareagovat na to, co se na frontě v posledních dnech odehrává. Může tak začít prohlašovat, že speciální vojenskou operaci již nevedou proti "nacistickému" režimu na Ukrajině, ale proti samotnému Západu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Po sociálních sítích se šíří video, na němž Jevgenij Prigožin, přezdívaný jako „Putinův šéfkuchař“, osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným vězňům sděluje, že je po odsloužení půl roku na frontě čeká propuštění na svobodu. Pokud na Ukrajině padnou, budou podle něj pohřbeni ve svých rodných městech jako hrdinové. Na rozmyšlenou měli trestanci pět minut.
Reportéři Rádia Svobodná Evropa se zeptali obyvatel Ruska, co si myslí o náhlém ústupu ruské armády z Charkovské oblasti na Ukrajině. Většina z oslovených bezvýhradně podporovala narativ Kremlu a uváděla, že stažení vojsk bylo plánované a jejich armáda má situaci na frontě pod kontrolou. V současné době podle nich nedochází ve válce k výraznému posunu.
Výuka na ruských školách od začátku letošního září připomíná návrat do sovětských dob. Žáci po zazpívání státní hymny a slavnostním obřadu vztyčení vlajky dochází každý týden na výuku vlastenectví. Učitelé jim na nich mimo jiné vysvětlují, že "skuteční vlastenci jsou připraveni bránit svou vlast se zbraněmi v rukou".
Ladislav Vrabel uspořádal demonstraci v Praze, velebí Rusko a od fanoušků sbírá statisíce na účet své ženy. Soudu se přitom zavázal, že přizná všechny příjmy a bude splácet své milionové dluhy. Následně se prohlásil za nemajetného. Aktuálně.cz zjistilo, že prodává pozemek za dva miliony a již zpeněžil například motocykl, který označil za svůj. Soudu to zatajil. Vrabel to odmítl komentovat.
Rusko má za sebou černý týden na Ukrajině. Na severu země utrpělo zdrcující porážku a stáhlo téměř všechny své síly z Charkovské oblasti. Ukrajinská armáda si naopak připsala největší úspěch od dubna, kdy odrazila ruský pokus dobýt Kyjev. Jak bude reagovat ruský prezident Vladimir Putin? Možností má v zásadě šest, dvě z nich už se do jisté míry odehrávají.
Ruský prezident Vladimir Putin se přidal k zástupům jiných státníků a vyjádřil Británii soustrast nad smrtí královny Alžběty II. Její ztrátu označil za nenahraditelnou. Pohled Kremlu na nového krále Karla III. ale není příliš přívětivý.
Už více než půl roku vede Kreml ničím nevyprovokovanou ozbrojenou agresi vůči sousední zemi. Stačily ale pouhé tři dny, aby se obraz na bojišti změnil k nepoznání.
Po půl roce od začátku invaze na Ukrajinu se postup ruských vojsk v podstatě zastavil. Ukrajina zahájila protiofenzívu na jihu země a snaží se dobýt okupovaný Cherson. Ruským jednotkám podle odborníků docházejí síly i motivace. Na stole je možnost všeobecné mobilizace, ta by ale pro prezidenta Vladimira Putina mohla znamenat politický konec.
Ukazuje se naprosto zřetelně, že sankce, kterým se Kreml vysmíval a které zdejší proruští politici popisovali jako neúčinné, fungují.
