Ruské ministerstvo obrany na konci září, při vyhlášení mobilizace, slibovalo, že nepošle na frontu nevycvičené vojáky. Vedle mužů z odlehlejších regionů země nyní zamířili do konfliktu už i Moskvané či obyvatelé dalších velkých měst. V nich se začínají šířit zprávy o rychlých úmrtích, chatrném či neexistujícím výcviku a špatné organizaci.
Ocitli jsme se v těžkých válečných časech a musíme se uskrovnit, abychom mohli pomoci uprchlíkům před smrtí. Je to jediná cesta k vítězství.
Ruská invaze na Ukrajinu se v posledních dvou týdnech proměnila. Po útoku na Kerčský most okupanti začali opět po mnoha měsících ostřelovat celou zemi včetně Kyjeva. Tam žije a pracuje i právní expertka Daryna Pidhorná. V pondělí došlo k výbuchu jen pár set metrů od kanceláře Regionálního centra pro lidská práva, kam každý den chodí do práce.
Slova generála Sergeje Surovikina o nutnosti přijmout těžká rozhodnutí v okupované Chersonské oblasti vyvolala spekulace o tom, co tím velitel ruských vojsk na Ukrajině myslel a naznačoval. Navíc v době, kdy ruští vojáci čelí ukrajinské ofenzivě, jejímž cílem je osvobodit město Cherson a jeho okolí na západním břehu Dněpru.
Hranice s Běloruskem je ukrajinským týlem vůči útokům invazní ruské armády. „A v každé válce je vpadnutí do týlu velkou výhodou,“ komentuje možnost zapojení vojáků režimu Alexandra Lukašenka po boku Rusů do probíhající války bezpečnostní analytik a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.
Kreml od začátku invaze pečlivě dohlíží, jak státní média pokrývají válečné operace na Ukrajině. Nyní vyšlo najevo, že ruské úřady vypracovaly návody, kterými se mají řídit novináři, moderátoři či blogeři při informování o klíčových momentech takzvané "speciální vojenské operace".
Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
Maďarská vláda si vyjednala s Ruskem speciální smlouvu na dodávky zemního plynu, ale na ekonomické situaci země se to zatím moc neprojevuje. Rostoucí ceny zboží a energií trápí Maďary stejně jako jiné Evropany.
Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Rusko je podle něj skutečně schopné použít taktické jaderné zbraně. Ty mohou mít dle bezpečnostního analytika Michala Smetany často stejnou výbušnou sílu jako bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu. "Mají o něco kratší dostřel, protože se používají na menším rozsahu. To ale neznamená, že by se jednalo o malý výbuch," uvádí pro Aktuálně.cz.
„V Moskvě panuje mix euforie v souvislosti s útoky na ukrajinská města a šoku z mobilizace,” říká z hlavního města Ruska novinář Jiří Just. „Běžní občané by se proti Vladimiru Putinovi neobrátili, i kdyby regály v obchodech byly prázdné. Kvůli sankcím protestovat nebudou. Kreml by měl asi namále, jen kdyby se Ukrajincům podařilo osvobodit Doněck, Luhansk či Krym,” dodává. V Rusku dlouhodobě žije.
Jsme svědky dramatické eskalace konfliktu na Ukrajině, v příštích týdnech bude docházet k dalším útoků na civilisty, míní britská politická expertka Barbara Yoxonová. Podle ní je patrné, že mnozí ruští nacionalisté jsou nyní s výsledky ruských jednotek velmi nespokojení. „Putin je tak pod stále větším tlakem, aby udělal něco, čím na Ukrajině uspěje, aby se sám udržel u moci,“ podotýká expertka.
Každý, kdo dnes podporuje Kreml, schvaluje genocidní režim. Nastal čas postavit takové chování mimo zákon.
Pondělí 10. října připomínalo na Ukrajině přelom února a března. Rakety, odpalované hluboko z ruského území, zasáhly několik ukrajinských měst. Kyjev, Oděsu, Lvov, Dnipro, Mykolajiv, Charkov a další.
Neúspěchy ruské armády na Ukrajině zvedají v Rusku stavidla kritiky, která nepřímo i přímo míří na ministra obrany Sergeje Šojgua. Podtrhla to sobotní exploze na Kerčském mostě, spojujícím Krym s Ruskem.
Celé to byla typická hradní akce. Nemáme tušení, nakolik v ní jede sám prezident a nakolik jde o dílo kancléřského šíbra bez prověrky, který ve vzduchu vycítil kšeft.
Už sedm měsíců trvající ruská invaze na Ukrajinu uvrhla ruskou vládnoucí elitu do nejistoty, uvádí zdroje listu The Guardian. Nedávné neúspěchy Ruska na bojišti, kde i tento týden ukrajinské síly pokračují v dobývání Moskvou okupovaného území, vedly uvnitř ruského vedení k bezprecedentnímu rozkolu. Kreml vnitřní spory podporuje tím, že hledá obětního beránka.
Zprávy z ukrajinské fronty už na řadu lidí nepůsobí tak silně, jako když ruská invaze začala. Otupělosti vůči válce si všímá i spisovatel Jan Němec. Ve své nové knize Liliputin přináší povídky, které se odehrávají na pozadí konfliktu a rozvíjejí útržky z médií. V rozhovoru popisuje, proč by si rád zkusil práci válečného reportéra i proč se stírají hranice mezi politickými událostmi a reality show.
Část amerických republikánů nechce pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ne kvůli penězům, ale proto, že tiše souzní s ruským válečným zločincem, kterého omylem považuje za jakousi východní verzi Donalda Trumpa.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek oslaví sedmdesáté narozeniny. Od jeho nástupu do kremelské vrcholné politiky před 23 lety se jeho vizáž výrazně proměnila. Ostré rysy a vrásky na obličeji zmizely a nahradily je plnější kontury. Podívejte se na video dokumentující jeho proměnu od roku 1999.
Poprvé po šedesáti letech, od karibské krize z října 1962, z Moskvy znovu zaznívají výslovné výhrůžky jaderným zbraněmi a americké vedení ve Washingtonu promýšlí scénáře pro případ, že by se skutečně naplnily. Okolí ruského prezidenta Vladimira Putina je ale bezmocnější, než platilo o Kremlu za časů SSSR.
