Příběh chystaného letu první slovenské družice dokládá, že někdy je dobré jít si za svým cílem, i když mu zprvu nikdo nevěří. Celý projekt má na svědomí parta slovenských studentů, kteří si zřídili "SpaceLab" ve sdílené bratislavské kanceláři. "Dlouho jsme se s českou skupinou popichovali, komu se podaří dostat do vesmíru dříve, nyní letíme spolu," říká místopředseda slovenského týmu Jakub Kapuš.
K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí dorazila nákladní loď Dragon soukromé americké společnosti SpaceX. Pro tuto společnost je to sice v pořadí jedenáctý zásobovací let pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), ale historicky první, při kterém využila již jednou použitou nákladní loď. Dragon prozatím nemůže u ISS zakotvit v automatickém režimu, posádka ISS proto loď musí zachytit staniční robotickou paží Canadarm2. Tuto operaci astronauti Peggy Whitsonová a Jack Fischer dokončili v 15:51, uvedl portál space.com. Na palubě lodi jsou mimo jiné myši určené k studiu osteoporózy a mouchy potřebné k výzkumu dopadu mikrogravitace na srdce.
Indie v pondělí vypustila na oběžnou dráhu třítunový komunikační satelit. Použila k tomu šestitunovou raketu, která by měla snížit její závislost na evropských nosných raketách. V minulosti Indie využívala k vypouštění těžších satelitů francouzské rakety. Tamní média událost euforicky líčila jako "velký den pro Indii". Země plánuje, že do vesmíru vynese i loď s lidskou posádkou.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se chystá příští rok vyslat vůbec poprvé sondu ke Slunci. Cílem mise za 1,5 miliardy dolarů (35,2 miliardy korun) bude výzkum sluneční atmosféry. Aparát bude muset vydržet vyšší teploty a více záření než jakákoli jiná sonda v historii. Chránit ho proto bude uhlíkový štít silný dvanáct centimetrů. Sonda se přiblíží ke Slunci v roce 2024 na vzdálenost sedmi milionů kilometrů a čeká ji teplota zhruba 1370 stupňů Celsia. Od získaných dat si vědci slibují například vysvětlení, proč je teplota sluneční koróny (okolí Slunce) o několik řádů vyšší než na povrchu hvězdy.
Nové fotografie planety Jupiter zachytily jeho severní a jižní pól, chaotické jevy v atmosféře a cyklóny, které dosahují velikosti planety Země. Snímky pořídila sonda Juno, kterou k Jupiteru vyslala americká agentura NASA. Vědci doufají, že se jim podaří pochopit, z čeho se planeta skládá a jaké procesy na ní probíhají.
Američtí astronauti v úterý pobývali vně Mezinárodní vesmírné stanice. Vyměňovali poškozené relé, které se o den dříve porouchalo. Náhradní je vybavené vylepšeným softwarem. Úterní neplánovaná pracovní směna načala už třetí stovku pobytů astronautů z ISS ve volném kosmu. Dvojice astronautů byla v úterý mimo orbitální komplex takřka tři hodiny.
NASA umí v lidech vzbudit zájem o vesmír. Jedním z důkazů je i projekt JunoCam, díky kterému vznikají stovky variací satelitních snímků pořízených sondou Juno. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku nabízí fotky ve vysoké kvalitě ke stažení nejen zájemcům o vesmír, ale i laické veřejnosti, která z nich pomocí grafických programů vytváří doslova snové krajiny. Vznikají tak fiktivní sci-fi světy, umělecká díla, průvodce planetou i hypnotické malby. Ty nejlepší pak NASA zveřejňuje na svých webových stránkách. Podívejte se na ty nejpovedenější.
Těžko byste v Česku hledali většího odborníka na kosmonautiku, než jakým je Karel Pacner. Na jeho knihách o dobývání vesmíru vyrostlo již několik generací nadšených čtenářů. Ani ve svých 81 letech neustává ve své publikační činnosti, každý rok mu vychází několik knih, a to i z oblasti historie, vědy a techniky. Nyní vydává značně přepracovanou verzi svého populárního titulu Tajný závod o Měsíc.
Planetární sonda Cassini úspěšně vykonala první z průletů mezi prstenci Saturnu. Tím vstoupila do dosud neprobádané oblasti. NASA kosmické lodi v její poslední misi Grand Finale naplánovala ještě dalších 21 průletů. Sondě dochází palivo, proto není tolik rizikové provádět odvážnější úkoly. Ukončení mise je naplánované na 15. září, kdy Cassini narazí do povrchu Saturnu. Prohlédněte si sekvenci snímků, které se sondě podařilo zachytit za hodinu letu.
Americká soukromá vesmírná společnost SpaceX dnes vynesla na oběžnou dráhu kolem Země satelit pro Národní úřad pro průzkum (NRO), který je jednou z tajných služeb Spojených států. Informovala o tom agentura AP. Satelit do kosmu vynesla raketa Falcon 9, která odstartovala z floridského Mysu Canaveral. První stupeň rakety se po vyhoření paliva odpojil a následně řízeně přistál. SpaceX využívá použité první raketové stupně k opakovaným startům. Mise pro NRO byla vedena jako tajná, neznámá je i funkce družice. NRO nicméně od roku 1996 veřejně přiznává starty, které si v utajeném režimu objednává.
Mnoho kroků se mu zázračně povedlo, poslední již ne. Sovětský kosmonaut Vladimir Komarov se 24. dubna 1967 dokázal vrátit z vesmíru na takřka neovladatelné kosmické lodi. Přistání však nemohl přežít. Za první oficiálně přiznanou tragédií při kosmickém letu před 55 lety mohla horlivost nepříliš vzdělaných komunistických funkcionářů, kteří potřebovali Kremlu vykázat úspěch.
Americký prezident Donald Trump zavolal do kosmu, aby si promluvil s čerstvou rekordmankou Peggy Whitsonovou, která strávila ve vesmíru již 535 dní. To se žádnému jinému Američanovi zatím nepovedlo. Hovor byl přenášen po internetu a poslechli si ho i žáci v amerických školách. Prezident Trump navýšil oproti minulému roku rozpočet vesmírné agentury NASA o 200 milionů dolarů. Cílem by měl být návrat na Měsíc i průzkum Marsu.
Zásobovací loď Tchien-čou 1 (Nebeské plavidlo) unese šest tun nákladu, dvě tuny paliva a může být na cestě bez posádky tři měsíce. Je naprogramována, aby po dosažení kosmické laboratoře prováděla vědecké pokusy.
K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) míří loď Sojuz MS-04. Na její palubě jsou ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin a americký astronaut Jack Fischer. Třetí místo je prázdné, nepodařilo se ho včas obsadit. Vesmírná loď by měla ke stanici dorazit odpoledne.
V úterý z mysu Canaveral na Floridě odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici soukromá vesmírná loď Cygnus. Na oběžnou dráhu veze kromě zásob také materiál pro vědecké experimenty, které budou zaměřeny mimo jiného na vývoje nových léků proti rakovině. Ke stanici by měla loď pojmenovaná po nedávno zesnulém astronautu Johnu Glennovi dorazit v sobotu.
Radioteleskop ALMA vyfotil ve vysokém rozlišení souhvězdí Orion. A astronomové se při přiblížení fotografie nestačili divit. Teleskop zachytil působivé záběry exploze při zrodu hvězd před 500 lety. Souhvězdí Orion se nachází asi 1350 světelných let od nás. Jedná se o velmi aktivní oblast, kde v současnosti vznikají nové hvězdy. Exploze vytvořila stovky mohutných výtrysků plynu a prachu odlétajících do mezihvězdného prostoru rychlostí až 150 kilometrů za sekundu.
Soukromá společnost SpaceX miliardáře Elona Muska jako první opakovaně použila první stupeň nosné rakety. 41 metrů dlouhý díl se od rakety s družicí oddělil po osmi minutách a 32 vteřinách letu a hladce přistál na plošině plovoucí v Atlantickém oceánu. Vícenásobná využitelnost raket by zlevnila lety do vesmíru a rovněž zrychlila jejich přípravu. Musk let rakety Falcon 9 označil za "historický milník", který povede k "velké revoluci ve vesmírných letech".
Americký astronaut Shane Kimbrough a jeho francouzský kolega Thomas Pesquet úspěšně splnili úkoly své dnešní pracovní směny vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Patřila k nim příprava instalace druhého z nových spojovacích uzlů, jež umožní přistávat na orbitálním komplexu budoucí generaci komerčních vesmírných lodí.
Nejznámější vědec současnosti Stephen Hawking oznámil, že se mu splní jeho dávný sen a poletí do vesmíru. Stane se tak na palubě Virgin Galactic, místo mu nabídl sám majitel, miliardář Richard Branson.
Ruská kosmická agentura v úterý zahájila otevřený nábor nových kosmonautů, kteří mají jako první použít novou kosmickou loď k cestě na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a na Měsíc. Do konce roku má být vybráno šest až osm nových kosmonautů. Vybraní kandidáti poprvé vyzkoušejí kosmickou loď Feděracija k letu na ISS a stanou se zároveň prvními Rusy, kteří vkročí na povrch Měsíce. Hlásit se mají ruští občané starší 35 let, výhodou je působení v leteckém nebo kosmickém průmyslu. Povinná je znalost angličtiny, pohlaví nerozhoduje. K cestě do vesmíru je nyní připraveno třicet Rusů. Do roku 2012 se o cestu do vesmíru směli ucházet jen vojenští letci nebo zaměstnanci podniků kosmického odvětví.
