Reklama
Reklama

Vesmír


Česká družice VZLUSAT-1
Česká družice VZLUSAT-1
Česká družice VZLUSAT-1

O osudu české družice se rozhodlo před miliardou let, říká vývojář

23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.

První živý tvor ve vesmíru - pes Lajka
První živý tvor ve vesmíru - pes Lajka
První živý tvor ve vesmíru - pes Lajka

Lajku vybrali Rusové na vesmírný let bez návratu, protože byla hezká. Od startu uplynulo 60 let

Jen krátce poté, co Sovětský svaz vypustil v říjnu 1957 první umělou družici Země Sputnik 1, se bývalé komunistické impérium dočkalo dalšího úspěchu v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy. Před 60 lety, 3. listopadu 1957, byla vypuštěna na oběžnou dráhu sovětská družice Sputnik 2, na jejíž palubě byla první živá bytost, dvouletá toulavá fenka Lajka, která však během letu zahynula.

Simulace průletu neznámého vesmírného objektu A/2017 U1 kolem Země
Simulace průletu neznámého vesmírného objektu A/2017 U1 kolem Země
Simulace průletu neznámého vesmírného objektu A/2017 U1 kolem Země

První návštěva z dalekého vesmíru? Záhadné těleso z jiné sluneční soustavy proletělo kolem Země

Teleskopy v observatoři na americkém souostroví Havaj zachytily neznámý objekt o průměru asi 400 metrů, který se pohybuje naší sluneční soustavou rychlostí 25,5 kilometru za vteřinu. Astronomové teď zkoumají, zda je záhadným vetřelcem kometa, nebo asteroid. Vědci z americké vesmírné agentury NASA předpokládají, že neznámé vesmírné těleso sem zamířilo z jiné sluneční soustavy.

Reklama
Fyzik Michal Fárník
Fyzik Michal Fárník
Fyzik Michal Fárník

Od vědy utíká do hor na stokilometrové běhy. Pohnu tu s mnohými problémy, říká fyzik

"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.

Reklama
Papež František při poselství Městu a světu
Papež František při poselství Městu a světu
Papež František při poselství Městu a světu

Papež František bude volat do vesmíru. Spojí se s kosmonauty na mezinárodní stanici ISS

Papež František zavolá tento měsíc posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura Reuters. Prvním papežem, který volal do vesmíru, byl Františkův předchůdce Benedikt XVI. Vatikán oznámil, že papež František se s kosmonauty na ISS spojí 26. října v 17:00 SELČ. Šestičlennou posádku stanice nyní tvoří tři Američané, dva Rusové a jeden Ital. Papež Benedikt XVI. volal do vesmíru v roce 2011. Telefonát přenášel z vatikánské knihovny živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Benedikt se kosmonautů mimo jiné ptal na problémy Země, změny životního prostředí a budoucnost planety.

Nobelova cena - gravitační vlny
Nobelova cena - gravitační vlny
Nobelova cena - gravitační vlny

Podívejte se, jak nobelisté zachytili gravitační vlny. Pootevřeli tak dveře do vzdáleného vesmíru

Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.

Sputnik
Sputnik
Sputnik

Komerční lety do vesmíru i stanice na Měsíci. 60 let od vypuštění Sputniku jsme jinde

Přesně před 60 lety - 4. října 1957 - odstartovala do vesmíru první družice, sovětský Sputnik-1. Začal tím ostrý souboj Moskvy a Washingtonu o lety do vesmíru, který během tzv. studené války výrazně ovlivnil i vývoj nových zbraní a vojenských systémů. Po šesti dekádách je toto soupeření minulostí a experty teď zaměstnávají spíše komerční lety do vesmíru či další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S novinářem a propagátorem kosmonautiky Pavlem Toufarem o tom, co vše "vousatá družice" Sputnik-1 odstartovala a co se za šest dekád v dobývání vesmíru změnilo.

Reklama
Elon Musk představil vizi osidlování Marsu
Elon Musk představil vizi osidlování Marsu
Elon Musk představil vizi osidlování Marsu

Vyšleme k Marsu loď s lidmi už za sedm let. Elon Musk představil plány SpaceX

Americká soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Podle agentury Reuters to v pátek na konferenci v australském Adelaide řekl šéf firmy Elon Musk. Společnost v zájmu ušetření nákladů také zmenší původně zamýšlenou velikost svého kosmického plavidla vyvíjeného pro lety k rudé planetě. Stavba této lodi by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku. Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.

Měsíc, úplněk, ilustrační foto
Měsíc, úplněk, ilustrační foto
Měsíc, úplněk, ilustrační foto

Rusko a USA chtějí vybudovat na oběžné dráze kolem Měsíce "vstupní bránu do hlubokého vesmíru"

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a jeho ruský protějšek Roskosmos chtějí spolupracovat na stavbě stanice na oběžné dráze kolem Měsíce. Obě kosmické agentury to ve středu oznámily na Twitteru. Budování orbitální základny, která je zatím ve fázi úvah, by mohlo začít v nadcházejícím desetiletí. NASA o základně hovoří jako o Deep Space Gateway, což je možné přeložit jako Vstupní brána do hlubokého vesmíru. Komplex je totiž součástí dlouhodobého plánu letu mise s lidskou posádkou k Marsu.

Vesmír
Vesmír
Vesmír

Vědci našli odpověď na otázku, která je trápila od 60. let. Odhalili původ kosmického záření

Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.

Reklama
Jak ne-přistát SpaceX raketu
Jak ne-přistát SpaceX raketu
Jak ne-přistát SpaceX raketu

Tvrdé přistání a exploze. (Ne)povedené pokusy rakety SpaceX baví internet

O tom, že začátky nejsou jednoduché, se nesčetněkrát přesvědčil i světově proslulý vynálezce a podnikatel Elon Musk. Jeho společnost SpaceX, která působí v aerokosmickém průmyslu, zveřejnila oddechové video s neúspěšnými pokusy o přistání rakety Falcon 9. Po sérii děsivých výbuchů a technických selhání se Falcon 9 nakonec dočkala úspěšného přistání v dubnu 2014. Souhrnné video ze všech letů teď baví lidi na internetu.

Cassini, sonda nad severní polokoulí Saturnu předtím, než provede svůj poslední velký ponor do jeho atmosféry
Cassini, sonda nad severní polokoulí Saturnu předtím, než provede svůj poslední velký ponor do jeho atmosféry
Cassini, sonda nad severní polokoulí Saturnu předtím, než provede svůj poslední velký ponor do jeho atmosféry

Sonda Cassini shořela v atmosféře Saturnu. Skončila její 20letá pouť vesmírem

Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů NASA po 20 letech končí. Planetární sonda Cassini byla vypuštěna už v říjnu 1997 a zaznamenala mnoho převratných objevů. Největším z nich byla data z Enceladu, měsíce Saturnu, která prokázala, že splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. 15. září 2017 byla sonda nasměrována do atmosféry Saturnu, kde shořela. Podívejte se na nejzajímavější momenty z její mise.

Cassini, sonda nad severní polokoulí Saturnu předtím, než provede svůj poslední velký ponor do jeho atmosféry
Cassini, sonda nad severní polokoulí Saturnu předtím, než provede svůj poslední velký ponor do jeho atmosféry
Cassini, sonda nad severní polokoulí Saturnu předtím, než provede svůj poslední velký ponor do jeho atmosféry

Foto: Prozkoumala Saturn a našla měsíc téměř vhodný k životu. Teď sonda Cassini po 20 letech shořela

Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) po 20 letech končí. Vesmírná sonda Cassini zakončila svou 20letou misi v atmosféře druhé největší planety ve sluneční soustavě. Od roku 1997 zaznamenala mnoho úspěchů. Mimo jiné dokázala, že jeden z mnoha měsíců Saturnu splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. Podívejte se na největší objevy a výběr z fotografií, které sonda Cassini vědcům z NASA poskytla.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama