Vědec

Unikátní výzkum vědců z Brna: Jak ovlivňuje Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu rodný jazyk?

Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.

Villa Bianca v Praze s ochrannou fotokatalytickou vrstvou od Advance Materials-JTJ

Česká firma uspěla s revoluční nátěrovou hmotou. Může čistit vzduch, potvrdili vědci

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd potvrdili, že speciální nátěr může skutečně čistit vzduch. Česká firma tyto produkty nabízí už od roku 2009, dokážou také bránit růstu plísní a řas na fasádách domů nebo rozkládat usazenou špínu.

Historická pracovna Antonína Holého na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Podívejte se do skromné pracovny muže, jehož práce vydělala miliardy

V neděli uplynulo osm let od smrti jednoho z nejvýznamnějších českých vědců historie, chemika Antonína Holého. Z jeho práce doslova žijí desítky milionů lidí, svými objevy značně přispěl k výrobě řady léků pomáhajících proti nemocím, jako je žloutenka typu B nebo AIDS.

Kateřina Sam, česká vědkyně, umělé housenky

Vědci lákali ptáky a mravence na housenky z plastelíny. Unikátního pokusu se zúčastnili i Češi

Česká vědkyně Kateřina Sam se zapojila do mezinárodního výzkumu, který pomocí falešných housenek z plastelíny mapoval vazby mezi škůdci a predátory, kteří je žerou. Čtyřicítka vědců nejprve nastražila housenky na třicet lokalit po celém světě. Po týdnu všechny putovaly zpět do Finska, kde výzkumníci u každé zvlášť zjišťovali, zda do ní kousl pták, mravenec nebo třeba vosa. Výsledky unikátního pokusu publikoval prestižní vědecký časopis Science.

Nejlepší vynálezy Evropy: Superhouba či posilovač antibiotik, podívejte se

Evropský patentový úřad (EPO) ve čtvrtek ocenil v Benátkách nejlepší vynálezy a vynálezce Evropy pro rok 2017. Vybíral z patentů, které byly v minulosti přihlášeny u EPO, přičemž nemuselo jít nutně o uplynulý rok. Český zástupce mezi nominovanými – na rozdíl od loňského ročníku – chyběl. Pro vstup do přehledu klikněte na úvodní fotku.

Češi vymysleli, jak se lépe dostat k ropě. Revoluční metoda vědců z Brna se může využít i na Měsíci

Nová metoda zkrátí dobu průzkumu z řádu let na několik dní. Stojí za ní vědec, kterému se přezdívá Newton z Dobrušky a který využil svůj dřívější objev, za který získal Českou hlavu. Novou metodu je možné použít k hledání prvků třeba i na Antarktidě nebo na Měsíci.

Manželství je zdraví prospěšné, tvrdí britští vědci. Láskyplný svazek chrání před infarktem

Podle výzkumu odborníků z Astonské lékařské školy mají lidé v manželství vyšší šanci přežít srdeční příhodu a zlepšit svůj zdravotní stav. Uvádí, že milující manžel nebo manželka totiž přiměje protějšek k tomu, aby se o sebe víc staral.

Chystá se česko-slovenský let do vesmíru, provází ho přátelství i rivalita

Příběh chystaného letu první slovenské družice dokládá, že někdy je dobré jít si za svým cílem, i když mu zprvu nikdo nevěří. Celý projekt má na svědomí parta slovenských studentů, kteří si zřídili "SpaceLab" ve sdílené bratislavské kanceláři. "Dlouho jsme se s českou skupinou popichovali, komu se podaří dostat do vesmíru dříve, nyní letíme spolu," říká místopředseda slovenského týmu Jakub Kapuš.

V Brně postaví podzemní biobanku ovládanou roboty. Vědci tam budou zkoumat vliv smogu na zdraví

Masarykova univerzita v Brně vybuduje moderní biobanku za čtvrt miliardy korun. Laboratoře umožní provést rozsáhlý výzkum o vlivu škodlivin v životním prostředí na zdraví lidí. Tým vědců plánuje nasbírat vzorky od 10 tisíců nově narozených dětí, které by se jej po následujících 20 let účastnily. Vědci u nich budou sledovat způsob života nebo nakolik se cizorodé látky ukládají v jejich těle. Univerzita podzemní biobanku, kde se budou získané vzorky skladovat, postaví do tří let v prostorách bohunického kampusu. Počítá se s nejmodernějším vybavením včetně robotického ovládání a speciální mrazící techniky.

Konec hledání spřízněné duše. Vědci vyvinuli chytrou čelenku, pozná lidi na stejné vlně

Problémy s mezilidskou komunikací možná už brzy vyřeší vynález amerických výzkumníků. Čelenka, která měří mozkovou aktivitu, totiž udává, nakolik jsou mozky mluvčího a posluchače naladěny na stejnou vlnu. Experiment byl zveřejněn ve vědeckém časopise Scientific Reports.

Vědci bourají mýty o rakovině. Zdravý životní styl nestačí, způsobuje ji nahodilá chyba

Podle studie výzkumníků ze Spojených států uveřejněné v prestižním časopise Science můžou za některé typy rakoviny z 95 procent chyby v replikaci genetického kódu. Životní prostředí a zdravý styl však stále hrají velkou roli v tom, zda rakovinové bujení u člověka vypukne či nikoliv.

Obrazem: Pro fotku cokoliv. Vědec Juračka pro dobrý záběr vleze i do akvária k anakondě

Na Instagramu, kam Petr Jan Juračka umisťuje své fotografie, o sobě v profilu píše, že je "infantilní výzkumník života". Focení se věnuje zejména na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde fotí pomocí světelných i elektronových mikroskopů, bezdrátově řízených blesků a časosběru. Učarovalo mu focení a filmování pomocí dronů - rádiem řízených vrtulníků. "A co je pro mě asi nejtypičtější - vše co dělám, dělám s až s naprosto fanatickým zaujetím," říká Juračka.

Penisová rybička mě v Ekvádoru nepotkala, jsem infantilní hydrobiolog, říká Petr Jan Juračka

Vypálím kus Brd. Pro přírodu je to přínos, podobně jako orkán, říká vědec Juračka

Petr Jan Juračka je muž mnoha řemesel, všechny dělá s vášní, zaujetím a osobitým humorem. Hydrobiolog, jenž učí a bádá na Přírodovědecké fakultě UK, jezdí po světě, fotí, létá s dronem, natáčí pořady a fotí snímky popularizující originálním způsobem vědu, některými experimenty riskuje své zdraví. Redakci Aktuálně.cz poskytl rozhovor těsně před odletem do Ekvádoru, kde se s televizním štábem vydává po stopách zanikající kultury zdejších indiánů. Smělé plány má ale i v Česku. "Rádi bychom s Ondrou Sedláčkem z katedry ekologie vypálili kus Brd, pro přírodu a její diverzitu je to obrovské plus. Loni jsme tam vypalovali jen malou oblast, tentokrát by to mělo být větší," říká.

"Je to ohromně nefér." Čeští vědci reagují na Trumpův protimuslimský dekret, kolegům nabízejí práci

České výzkumné instituce chtějí pomáhat zahraničním vědcům, které zasáhl postih Donalda Trumpa zakazující vstup občanům sedmi zemí na území USA. Prostory pro bádání i práci jim nabízí brněnský Středoevropský technologický institut (CEITEC) nebo někteří odborníci Akademie věd. Připojili se tak k iniciativě Evropské organizace molekulární biologie, která v reakci na kontroverzní příkaz zveřejnila Vědecký list solidarity. Odborníci tam uveřejňují konkrétní nabídky pomoci pro kolegy, které Trumpův dekret omezuje ve výzkumu.

Osvětim - Mezinárodní den památky obětí holocaustu

Mění holocaust mozky potomků těch, kteří ho přežili? Vědci z Brna přišli s unikátním výzkumem

Brněnští vědci v unikátním výzkumu zkoumají dopad traumatizujících zážitků přeživších holocaustu na generace jejich potomků. Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) jako jediní na světě zahrnuli i vnuky a vnučky systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů. Vědci už zjistili, že potomci přeživších mohou trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres. Brněnští neurologové proto hledají biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor říká, že tento problém je aktuální – výsledky bádání se budou moct aplikovat například na oběti války v Sýrii a jejich potomky.

Alzheimer, Alzheimerova nemoc, Alzheimerova choroba, mozek, ilustrační foto

Další úspěch českých vědců. Cholesterol ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby, potvrdili

Tým vědce Omara Šerého poprvé na světě popsal vztah mezi genem CD36 a Alzheimerovou chorobou. Článek o výzkumu zveřejní během několika dnů francouzský časopis Biochimie. „Příčina Alzheimerovy choroby se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. Už takovou dobu předem se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví,“ říká Šerý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Český úspěch na titulní straně Science. Náš výzkum pomůže i výrobcům léků, vysvětluje vědec

Mezinárodní tým v čele s českými vědci objevil nový způsob, jak určit polohu i těch nejlehčích atomů ze všech – atomů vodíku – v nejmenších krystalech. Úspěšnou práci českých vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v pátek uveřejnil prestižní vědecký časopis Science a téma se dostalo dokonce i na titulní stranu. V jakých oblastech bude nový objev přínosný, popisuje vedoucí týmu Lukáš Palatinus v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zemřel český virolog Slonim, bylo mu 91 let. Jeho výzkum u nás vedl k vymýcení obrny

V Praze v úterý zemřel po krátké nemoci český virolog Dimitrij Slonim, bylo mu 91 let. Slonim, který se těšil odbornému uznání i v zahraničí, obdržel v roce 2014 stříbrnou medaili Senátu. Opakovaně byl také navržen na státní vyznamenání. Imunologii a virologii zasvětil Slonim celý svůj vědecký život. Třicet let vedl Výzkumný ústav imunologický a během této doby v něm bylo vyvinuto sedm důležitých virových očkovacích látek a 27 diagnostických preparátů. Díky Slonimovi se v ČR rozvinul výzkum a výroba virových vakcín, jejichž celostátní užití vedlo k vymýcení dětské obrny, eliminaci spalniček a drastickému omezení výskytu příušnic.

Firma z Brna vyhrála vědeckou "Ligu mistrů". Dostane miliony na vývoj preparátu na rychlé hojení ran

Už za několik let by se na trhu mohli objevit jedinečný preparát, díky kterému se bude poškozená kůže například po popáleninách hojit mnohonásobně rychleji než dosud. Vyvíjejí jej vědci z brněnské firmy Enantis ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Díky třicetimilionovému grantu od Evropské komise jsou jen krok od toho, aby našli látku, jež bude sloužit jako nosič speciálně upravených proteinů. Moravská firma grant získala v obrovské mezinárodní konkurenci jako jediná společnost z Česka. Porotu o potenciálu výzkumu přesvědčí jen pět procent uchazečů z celé Evropské unie.

Mladí chtějí úspěch hned. Vědec ale musí potit sádlo, než přijde nápad, říká nová šéfka Akademie věd

Do čela Akademie věd nastoupí v březnu profesorka Eva Zažímalová, biochemička, která má na kontě publikace v nejprestižnějších časopisech světa, jako jsou Nature nebo Science. Jednašedesátiletá dáma chce získat pro vědce víc státních peněz a přitáhnout do laboratoří mladé. Krátce po svém zvolení poskytla rozhovor online deníku Aktuálně.cz.