Nepravda je jako sněhová koule: čím déle se valí, tím je větší, prohlašoval už kdysi německý reformátor Martin Luther. Nová studie britských vědců vysvětluje, že za lavinovým efektem lží stojí snížená citlivost emočního centra mozku. Čím častěji lidé lžou, tím je to pro ně přijatelnější a mozku posléze nečiní takový problém postupně přejít od drobných nepravd k mnohem závažnějším.
Etnolog Mnislav Zelený se dlouhá léta zabývá životem jihoamerických indiánů. Před 26 lety byl dokonce adoptován rodinou náčelníka Jawalapitiů. Nyní se do míst znovu vrátil, aby zjistil, jak se „jeho“ indiánům daří a také jaké stopy zde zanechal jiný „bílý muž“, mezinárodně uznávaný etnolog Vladimír Kozák, jenž zemřel v Brazílii v roce 1979. Život domorodců doznal značných změn – náčelník někdy nosí jen korálky, jindy sportovní kraťasy, indiáni používají mobily, dokonce i se selfie tyčemi, v chýši mají plazmu a k dispozici je také internetová místnost. „Jinak ale žijí původně, mobil jim potravu neuloví,“ říká etnolog Mnislav Zelený. „Šamana uctívají dál, na antibiotika nehrají,“ dodává.
Cenu předsedy Grantové agentury si letos vysloužily čtyři týmy vědců. Jednu z nich obdržel tým profesora Tomáše Vampoly, který pracuje na výzkumu umělých hlasivek. Ocenění si odnesla i mladá fyzička Kateřina Kůsová, která přišla společně se svými spolupracovníky z Fyzikálního ústavu Akademie věd na přelomový způsob, jak přimět miniaturní krystaly křemíku svítit. Za výzkum klíšťat komise ocenila řeckého badatele Michaila Kotsyfakise. Čtvrtou cenu za výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře získala Alena Hadravová.
Švýcarští vědci potvrdili starou známou pravdu, že lidé jsou po konzumaci piva otevřenější, společenštější a ztrácejí sexuální zábrany, zejména ženy. Studie rovněž odhalila, že existují tzv. pivní brýle, kdy se po vypití piva stává jinak nepřitažlivá osoba velmi žádoucí.
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Univerzita v Melbourne nabízí online kurz přežití na rudé planetě. Má pozemšťany co nejlépe připravit na pobyt na Marsu. Nápad se zrodil v hlavě astrofyzičky a profesorky chemie, inspirovala se bestsellerem Marťan a stejnojmenným filmem s Mattem Damonem. "První dobyvatelé budou bojovat o přežití, tenhle kurz se jim bude hodit. Vyrazit se má již v roce 2024, zbývá tedy posledních osm let, aby se člověk něčemu přiučil," říkají zakladatelky.
Sexuální aktivita mezi sportovci je málo probádaná. Vědci v několika studiích nicméně zjistili, že sex neměl žádný významný vliv na výkonnost sportovců. Dospěli k závěru, že schopnost regenerace sportovce může být ovlivněna leda v případě, že by měl sex dvě hodiny před zápasem. Problémem prý může být také nedostatek spánku. Někteří sportovci ale uvedli, že se jim před závody naopak dobře usíná po sexu.
Brněnští odborníci ze společnosti FEI mají první výsledky přelomového zkoumání 29 tisíc let staré figurky Věstonické venuše. Našli v ní miniaturní praskliny, o kterých se dřív nevědělo. "Naznačuje to něco o procesu vypalování sošky, který nemusel být až zas tak dokonalý," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Střelec, šéf týmu, který vyvinul technologii, jejíž pomocí vědci venuši zkoumají. Specialisté jedenácticentimetrovou figurku skenují na moderním mikrotomografu. Získaný obraz vzácného artefaktu umožňuje zkoumat detaily v řádu mikrometrů. Vědci z FEI nyní první výsledky předají archeologům Moravského zemského muzea, kteří určí, na co se při výzkumu pravěké sošky dál zaměřit.
Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.
Odborníci ze společnosti FEI, která vyrábí elektronové mikroskopy, za přísných bezpečnostních opatření zkoumají snad neslavnější tuzemský archeologický artefakt – Věstonickou venuši. Díky jejich analýzám chtějí archeologové získat detailní představu o tom, jak a z čeho byla soška vyrobená. Do laboratoří na okraji Brna hliněnou figurku převezla ozbrojená policejní eskorta. Výzkum za použití speciálního mikrotomografu potrvá patnáct hodin. Pak ochranka venuši vrátí zpět do sejfu Moravského zemského muzea.
Vybíráme si partnera také podle barvy očí? Český genetik Pavel Lízal zjistil pozoruhodné zákonitosti. Podle předběžných výsledků jeho studie si zelenoocí Češi vybírají zelenooké jedince. Oproti tomu hnědoocí muži se poohlížejí spíše po modrookých ženách. „Zelenoocí jedinci jsou u nás vzácnější, čili je to trochu záhada, že hledají mezi sebou,“ říká vědec.
Proč někdo vysloveně nesnáší brokolici nebo růžičkovou kapustu? Proč je někdo na kávě závislý a jiný nemůže pozřít cokoliv kávového? Jednou z příčin může být mutace genu TAS2R38, jenž je jedním z více než desítky genů pro receptory hořké chuti. Kdo má tento gen zmutovaný, je tzv. "nechutnač", vnímá chutě jinak; hořkou látku PTC, jejíž přírodní obdoba se nachází právě v brokolici či kapustě, jako hořkou necítí, tudíž mu zelenina více chutná. Na stopě zákonitostem genové mutace a jejího výskytu u české populace je brněnský genetik RNDr. Pavel Lízal. Pomoci mu můžete i vy. Vyzvedněte si testovací papírek a zjistěte, zda jste "chutnači", nebo "nechutnači".
Ženský orgasmus byl v minulosti pravděpodobně vázán na rozmnožování. Vědci ve své studii vycházejí z toho, že určité druhy savců pro reprodukci potřebují právě dosažení sexuální rozkoše. Příkladem mohou být například kočky nebo králíci, u kterých právě hormonální návaly spojené s vyvrcholením signalizují samičce, aby vypustila vajíčka.
Úspěch švýcarského lékaře, letce a výzkumníka Bertranda Piccarda je logickým pokračováním neuvěřitelné ságy výzkumnického rodu Piccardů. Jeho otec dobyl v batyskafu bez většího zázemí, financí a týmu spolupracovníků hlubiny oceánu, jeho dědeček zase jako první na světě dosáhl v balonu stratosféry a otevřel dveře letecké dopravě. Kromě genů mu byla velkým impulsem událost, kdy jako jedenáctiletý chlapec osobně sledoval na mys Canaveral vzlet Apolla 11 na Měsíc. "Tito hrdinové se odváží dělat nemožné. Dělají něco, co dosud nedokázala žádná lidská bytost před nimi," přemítal a věděl, že to je i jeho cesta.
Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství objevili skupinu látek s vysokým účinkem proti viru klíšťové encefalitidy a viru zika. Jde o první popsané látky, které jsou proti viru zika účinné.
Vědec ze Stavební fakulty ČVUT Miroslav Sedláček byl mezi nominovanými na Evropskou cenu pro vynálezce roku 2016. Nakonec ho však porazil francouzský neurochirurg, který přišel s převratnou metodou léčby Parkinsonovy nemoci. Sedláčkův projekt odvalovací turbíny umožňuje získávat elektřinu i z pomalu tekoucích řek, potoků či mořského přílivu a odlivu.
Vědkyně a senátorka Eva Syková má skončit v čele Ústavu experimentální medicíny, protože kauzou s kmenovými buňkami poškodila dobré jméno akademie. S návrhem přišel předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Návrh ještě musí schválit rada ústavu, ve které je však právě Syková předsedkyní. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.
Tým vědců z novozélandské University of Canterbury spočítal, že zbraně obsahuje již 30 procent stavebnic Lega. To má neblahý vliv na hru dětí, která je čím dál agresivnější. Doba nevinnosti Lega je dávno pryč. Stavební kostičky a rozesmáté panáčky vystřídali drsní válečníci se zbraněmi.
Vědec a pedagog Miroslav Sedláček ze Stavební fakulty ČVUT vynalezl turbínu zcela nové konstrukce a dostal za ni nominaci na Evropskou cenu pro vynálezce roku 2016. Ve své kategorii je spolu s dalšími dvěma vynálezci, celkově je nominovaných patnáct vědců z celého světa.
Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
