Podle vědců z Edinburské univerzity budou moci i dospělé ženy produkovat nová vajíčka. Přišli na to zcela náhodou během studie léků proti rakovině. Pokud budou vajíčka skutečně plodná, mnoho neplodných žen na světě bude mít naději, že budou mít potomky.
Nejmenší magnety na světě vyvinuli vědci z Česka ve spolupráci s kolegy ze Singapuru. Magnety, které jsou menší než tisícina tloušťky vlasu, by mohly najít své uplatnění v lékařské diagnostice, v ekologii, elektrotechnice či v biotechnologiích. Podle odborníků je metoda přípravy poměrně jednoduchá. Navíc díky technologii vědci nyní umí vyrobit větší množství kovových nanočástic než dříve. Jejich malá produkce byla totiž hlavním problémem v jejich dalším uplatnění. Práci českých výzkumníků zveřejnil v těchto dnech prestižní časopis Nature Communications.
Lidské embryo by se mohlo vyvinout ve zdravého jedince, aniž by spermie předtím oplodnila ženské vajíčko. Přelomový objev biologů z Bathské univerzity, který boří po dvě staletí platná dogmata, by do budoucnosti umožnil zplodit dítě dvěma mužům. Postup byl zatím vyzkoušen na laboratorních myších.
Jaký vliv má počasí na lidskou bolest? Odpověď na tuto otázku se snaží nalézt Britové. Dosavadní zjištění napovídají, že souvislost mezi vývojem počasí a bolestí není tak zřejmá, jak se doposud předpokládalo.
Ačkoli se může zdát, že lidí závislých na počítačových hrách je hodně, vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že skutečnou závislostí trpí jen minimum z nich. Zkoumali chování téměř deseti tisíců hráčů a vyvrátili i další velmi rozšířený mýtus – že hraní "stříleček" vede hráče k násilnostem. Není tomu tak. "Hra uživatele nijak neovládá. Pokud se něco takového stane, dotyčný by to velmi pravděpodobně udělal i bez toho, že by špatné jednání viděl v počítači,“ zdůraznil vedoucí vědeckého týmu Lukas Blinka. A upozornil, že hraní her může pomáhat i ve složitých životních situacích.
Nanočástice magnetitu, které poletují v ovzduší, poškozují mozkovou tkáň a mohou přispívat ke vzniku Alzheimerovy choroby. Zjištění vědců z britské Lancasterské univerzity tak znovu vyvolává řadu otázek ohledně zdravotních rizik znečištěného prostředí.
Slaná, sladká, hořká, kyselá a umami neboli lahodná. Člověk byl až doposud schopný rozeznat těchto pět základních typů chutí. Vědci teď ale přišli s tvrzením, že v ústech umíme pocítit také chuť "škrobovou". Vysvětlují tím, proč lidé tolik tíhnou k potravinám, jako jsou těstoviny, brambory či chleba.
Po ničivém zemětřesení v Itálii budou roboti, na jejichž vývoji se podíleli čeští vědci, pomáhat mapovat poničené památky. Ovládat se budou přes Playstation a pomohou prozkoumat především oblasti, kam se člověk nedostane kvůli narušené stabilitě budov. Jednotliví roboti si mezi sebou budou vyměňovat informace a budou pomáhat hasičům, italští záchranáři již potvrdili, že pomoc přijmou. Nyní hledají vhodné lokality k jejich nasazení.
Plastové potravinové fólie jsou těžko recyklovatelné a do jídla navíc vypouští škodlivé chemikálie. To by se mohlo brzy změnit. Ve Spojených státech přišli s unikátní metodou, jak potraviny i přírodu ochránit. Šunka, sýr nebo maso by se balily do obalů vyrobených z mléčného proteinu.
Žraloci grónští jsou nejdéle žijícími obratlovci na světě. Zjistili to vědci z Kodaňské univerzity pomocí takzvané radiokarbonové metody datování. Výzkumnou studii publikoval časopis Science.
Australští odborníci pomocí výkonného rentgenového zařízení potvrdili, že pod malbou Edgara Degase se skrývá jiné dílo tohoto slavného francouzského impresionisty. Informuje o tom na svém webu internetový časopis Scientific Reports. Experti pomocí neinvazivního a rychlého rentgenového zařízení XRF (X-ray fluorescence) s vysokým rozlišením zjistili, že pod Degasovým obrazem Portrét ženy se skrývá portrét jiné ženy. Australští odborníci na výtvarné umění jsou přesvědčeni, že jde o Emmu Dobignyovou, jednu z umělcových oblíbených modelek.
Jsou tomu dva roky, co více než 17 milionů lidí umístilo na Facebook video, jak se polévají ledovou vodou. Z Ice Bucket Challenge se tehdy stal virální fenomén, do něhož se zapojila řada známých osobností včetně amerického prezidenta George W. Bushe či majitele Microsoftu Billa Gatese. Díky kampani, která pomáhala nadaci bojující se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), se podařilo vybrat 115 milionů dolarů (přes 2,8 miliardy korun). Nyní vědci oznámili, že jim peníze umožnily objevit dosud neznámý gen NEK1.
Desetiletá studie z Nového Zélandu prokázala, že konzumace alkoholu má přímý vliv na vznik rakoviny. Odborníci teď nabádají vládní představitele, aby spustili osvětové kampaně a informovali lidi, že i běžné popíjení je zdraví škodlivé.
Tým vědců z novozélandské University of Canterbury spočítal, že zbraně obsahuje již 30 procent stavebnic Lega. To má neblahý vliv na hru dětí, která je čím dál agresivnější. Doba nevinnosti Lega je dávno pryč. Stavební kostičky a rozesmáté panáčky vystřídali drsní válečníci se zbraněmi.
Více než pětině současných druhů rostlin ve světě hrozí zánik. Uvedli to autoři zprávy, kterou zveřejnila Královská botanická zahrada v Kew. Jedná se o první zprávu o stavu vegetace ve světě a o nových druzích rostlin ohrožených vyhubením kvůli lidské činnosti, chorobám a změnám klimatu. "Kladné je, že stále objevujeme hodně nových rostlin, kolem 2000 ročně, pro léky, potravu a další věci. Negativní je ale to, že vidíme výrazné změny zemského povrchu, způsobené především (zemědělskou) kultivací, trochu také klimatickými změnami," řekla ředitelka botanické zahrady v Kew. Zpráva o stavu rostlin ve světě se bude vydávat každý rok s cílem lépe sledovat vývoj vegetace ve světě a chránit ji.
Nejvýznamnější český panovník Karel IV. byl silný, atletický a dobře trénovaný muž, přesto měl podle vědců z Karlovy Univerzity řadu zdravotních úrazů, problémů a komplikací. V krvi měl příliš adrenalinu, a tak ho podle vědců lákaly rytířské souboje. Podle jejich zjištění měl křivou páteř, otlučené pozadí, zjizvenou tvář, dnu nebo předkus kvůli zaražené spodní čelisti.
Jednorožci podle vědců opravdu chodili po Zemi, a to před 29 tisíci lety, což je mnohem později, než se původně myslelo. Nové poznatky dokládá objev lebky v Kazachstánu, která má patřit staršímu samci jednorožce, jenž svými rozměry ale nepřipomíná bájného elegantního koně z vyprávění. Skutečný jednorožec byl obří tvor pokrytý hustou srstí připomínající dnešní nosorožce.
Britští vědci odhalili, proč se u samců a samic některých druhů zvířat liší sekundární pohlavní znaky. Samci jsou podle nich obdařeni atraktivním zbarvením, aby mohli nalákat samičku, a jejich protějšek naopak fádním vzezřením, aby předešel nechtěnému sexuálnímu obtěžování. Dosud se předpokládalo, že samice jsou méně atraktivní kvůli maskování.
Vědci v Rusku odebrali vzorky tkáně z mumifikovaného štěněte, které bylo asi 12 tisíc let zamrzlé v permafrostu na Sibiři. Jde o nejstarší podobný nález, napsal zpravodajský server The Times. Podle Pavla Nikolskyho, který se účastní výzkumu, je nalezený psík velmi dobře zachovaný. "Jednou z nejdůležitějších věcí je to, že je velmi dobře zachovalý mozek," uvedl. "Stupeň zachovalosti je asi 70 až 80 procent. Až ho vyjmeme, budeme to moci určit přesněji. Zatím ho vidíme jen na skenech magnetické rezonance. Dá se říct, že jde o jeden z prvních případů, kdy jsme získali mozek zástupce psovitých z období pleistocénu," dodal. Tělo štěněte bylo nalezeno v loňském roce v bahně jedné z jakutských řek.
Nový poznatek vědců z Masarykovy univerzity přináší špatnou zprávu. Zjistili, že slučování nádorových buněk v těle není prospěšné, jak se dosud věřilo, ale naopak lidskému organismu škodí. Vědecké instituce by však podle vědců na jejich zjištění mohly navázat nejen vývojem léčiv, ale i studiem mechanismů, které by odhalily, proč se buňky slučují. Brněnští vědci mají v plánu zkoumat, zda jsou nádorové buňky schopné podobné spolupráce i s buňkami imunitního systému.
