Reklama
Reklama

Vědci


Šílený Max: Zběsilá cesta
Šílený Max: Zběsilá cesta
Šílený Max: Zběsilá cesta

Šílený Max je proroctví. Klimatické změny udělají ze Země bojiště o pitnou vodu, varují vědci

Akční sci-fi Šílený Max, které získalo šest Oscarů, je podle vědců reálným obrazem naší budoucnosti. Boj gangů ve vyprahlé poušti o zdroje pitné vody odráží scénář, ke kterému může vlivem klimatických změn dojít. Před přicházející katastrofou varovali během slavnostního večera i Leonardo DiCaprio nebo autorka kostýmů k Šílenému Maxovi, která označila film za prorocký.

Walter Erhlich
Walter Erhlich
Walter Erhlich

Ve 100 letech zemřel česko-americký vědec Walter Ehrlich. Život zasvětil výzkumu krevního tlaku

V Baltimoru v USA v úterý zemřel česko-americký vědec a lékař Walter Ehrlich, bylo mu 100 let. Ehrlich se narodil v roce 1915 v židovské rodině poblíž Karlových Varů a v roce 1934 se zapsal ke studiu medicíny na pražské Karlově univerzitě. Tu ale musel po německé okupaci Československa opustit. Po válce studia medicíny dokončil. V roce 1963 odjel Ehrlich na pozvání univerzity v Michiganu do USA, kde se rozhodl k emigraci. V USA Ehrlich vybudoval vědeckou kariéru v rámci univerzity v Baltimoru, kde pracoval až do roku 1985 a zaměřoval se zejména na výzkum krevního tlaku. Mimo jiné díky experimentům se psy se mu podařilo objasnit, jakou roli hraje při vzniku hypertenze periferní krevní oběh.

Petr Očko
Petr Očko
Petr Očko

Miliardy vědcům a firmám má přerozdělovat Petr Očko. Volbu ještě musí potvrdit vláda

Petr Očko uspěl ve volbě předsedy Technologické agentury, jeho nominaci ještě bude muset začátkem března potvrdit vláda. Očko ve funkci nahradí Rut Bízkovou. Přestože Bízkovou na obhájení postu nominovalo 58 vědeckých institucí nebo firem, v tajné volbě nakonec zvítězil Očko, za nímž stojí ministerstvo průmyslu a obchodu a Asociace malých a středních podniků.

Kůň
Kůň
Kůň

Koně rozlišují lidské emoce. Poznají rozzlobeného i šťastného člověka, tvrdí vědci

Koně umějí rozlišovat mezi šťastným a rozzlobeným výrazem lidského obličeje. Ukázal to výzkum britských psychologů ze Sussexské univerzity, o němž informovala CNN. Vědci po dobu 30 vteřin ukazovali 28 koním velké barevné fotografie různých výrazů tváří a zkoumali jejich reakci. Když koně spatřili snímky rozzlobených mužů, začalo jim srdce bít podstatně rychleji.

Reklama
tenisové míčky
tenisové míčky
tenisové míčky

Vědci vyřešili problém s tenisovými míčky. Pomůže jim to předpovídat pády lavin

Britským vědcům stačilo k vyřešení složitého fyzikálního problému 128 tenisových míčků a speciální počítačový program, který spočítal množství jejich možných uspořádání. K výsledku nebylo možné se dobrat bez potřebné technologie, běžnému vědci by nestačil k výpočtům ani celý život. Počet možností totiž převyšuje počet částic ve vesmíru. Vědci jsou teď schopni předpovídat možná uspořádání zdánlivě nahodilých částic a doufají, že do budoucna budou schopni predikovat například pohyb lavin nebo písečných dun v poušti.

Jan Veleba
Jan Veleba
Jan Veleba

Motivací vědců jsou peníze, docentury a profesury, napsal senátor Veleba. Teď se musí omluvit

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl, že senátor Jan Veleba se musí omluvit vědcům za své výroky o motivaci výzkumů na Šumavě. Vědci poukazovali na to, že Veleba poškodil jejich pověst tvrzením, že vědecké granty týkající se šumavského výzkumu jsou nestandardně vysoké a že motivací přírodovědců tam jsou "... peníze, docentury a profesury". Veleba považuje rozsudek za jednostranný a je přesvědčen, že vše bylo dopředu připravené. Senátor podle soudu musí kromě omluvy také stáhnout část textu článku v Parlamentních listech a uhradit přírodovědcům polovinu nákladů soudního řízení.

Videohra
Videohra
Videohra

Videohry pomáhají autistům, život změnily i Bertíkovi. Pochopil lidské emoce a našel si kamarády

Videohry už dávno nejsou jen zlým strašákem rodičů, který odvádí jejich děti od sportování a učení. Patří mezi nejvýdělečnější segment zábavního průmyslu. YouTubeři jejich hraním vydělávají miliony ročně a děti se díky nim mohou učit například historii, logice či zručnosti. Novinkou je využívání her v oblasti medicíny a duševního zdraví, především pak u lidí s autismem. Ukázkou toho, jak mohou na autisty působit, je 13letý Bertík, který díky videohře začal lépe chápat lidské chování.

Foto: Bude konec světa?
Foto: Bude konec světa?
Foto: Bude konec světa?

Američtí vědci varují před zkázou lidstva. "Hodiny posledního soudu" ukazují za tři minuty dvanáct

"Hodiny posledního soudu" odměřují riziko globální katastrofy. Již druhým rokem ukazují za tři minuty dvanáct. Půlnoc znamená konec lidstva. Pohyb ručičky určují výbory ředitelů a sponzorů Bulletinu amerických jaderných vědců, které zahrnují ekologické odborníky, fyziky a 18 nositelů Nobelovy ceny. "Pravděpodobnost globální katastrofy je velmi vysoká," upozornila vydavatelka Bulletinu Kennette Benedictová. "Jedná se o konec civilizace, jak ji známe," dodala.

Reklama
Sociální sítě
Sociální sítě
Sociální sítě

Přátelé na Facebooku jsou iluze. V nouzi pomohou jen čtyři ze sta, tvrdí studie z Oxfordu

Studie evolučního psychologa z Oxfordu odkryla skutečnou podstatu facebookového přátelství. Pouze čtyři ze sta přátel na sociálních sítích jsou lidmi, na které se dá spolehnout i v reálném životě. Podle profesora Dunbara virtuální komunikace nemůže nahradit opravdovou sociální interakci. „Ani výhody chatování a online komunikace, která je mnohem rychlejší a pohodlnější, nemůžou vynahradit skutečné poznávání,“ vysvětlil.

Petra Lišková
Petra Lišková
Petra Lišková

Čeští vědci objevili gen, jehož mutace mohou způsobit oslepnutí. Nemocným dali naději na uzdravení

Patnáctiletý výzkum Ústavu dědičných metabolických poruch 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice přinesl objev, díky kterému bude možnost dědičnou vadu rohovky oka snáze odhalit, předcházet jí a v budoucnu snad i léčit. Pacienti s touto chorobou špatně vidí, nezřídka musí podstoupit transplantaci rohovky a zrak se může zhoršit až do úplné slepoty. "Gen se nám podařilo objevit díky novým metodám a technologiím, které jsme před 15 lety, kdy jsme s naším bádáním započali, neměli k dispozici," upřesnila členka týmu Petra Lišková.

Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech - otevření 19.10.2015
Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech - otevření 19.10.2015
Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech - otevření 19.10.2015

Antraxem se nakazily desítky amerických vědců. Do laboratoří jim přišel nezabezpečený

Američtí vojenští vyšetřovatelé doporučili stíhat brigádního generála a dalších 11 osob za bezpečnostní pochybení při převozu antraxu z vojenské laboratoře. Podle šetření byly omylem několik let expedovány živé vzorky antraxu do laboratoří v USA i do jiných zemích. V USA se antraxem, který napadá plíce, střeva i kůži, nakazilo údajně několik desítek vědců.

Reklama
oříšky
oříšky
oříšky

Děti konzumují nadměrné množství sodíku. Mohou za to slané pochutiny, tvrdí vědci

Vědci z univerzit v Miláně a Turínu zkoumali stravovací návyky 1200 turínských žáků a studentů. Zjistili, že děti a dospívající zkonzumují v průměru 1400 miligramů sodíku jen mimo hlavní jídla. To je více než 90 procent množství sodíku odpovídajícího adekvátní denní spotřebě v tomto věku. Zatímco spotřeba draslíku v průměru dosahovala sotva poloviny doporučeného množství.

Mobilní telefon
Mobilní telefon
Mobilní telefon

Píšete v SMS na konci zprávy tečku? Pak jste neupřímní, tvrdí vědci. Teď zkoumají význam vykřičníků

Emoce a jiné informace, o které jsme v textových zprávách ochuzeni, nahrazuje interpunkce. Lidé si ji ale vykládají různými způsoby. Američtí vědci proto zkoumali SMS konverzace u vysokoškoláků a došli k závěru, že běžná tečka na konci věty, bez níž se v psané podobě neobejdeme, působí na příjemce zprávy spíše negativně. Naopak vykřičník je pisateli SMS zpráv vesměs přijímán kladně. Vědci se teď budou jeho vnímáním v elektronické konverzaci zabývat.

Nový záběr z Pluta
Nový záběr z Pluta
Nový záběr z Pluta

Hory, ledovce i krátery. NASA zveřejnila nevídané záběry z planety Pluto

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) v pátek zveřejnila nejnovější a dosud nejostřejší snímky povrchu trpasličí planety Pluto. Černobílé fotografie pořídila sonda New Horizons, která v červenci kolem Pluta proletěla. Jsou na nich vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu.

plejtvák obrovský
plejtvák obrovský
plejtvák obrovský

Vědci objevili na plážích jižního pobřeží Chile přes tři stovky mrtvých velryb

Rekordní počet uhynulých velryb objevili vědci na pobřeží jižního Chile. Na pláž v izolovaném zálivu moře vyplavilo celkem 337 kytovců druhu plejtvák sejval, informovala agentura AP. "Byla to apokalyptická vize. Nikdy jsem nic podobného neviděla," uvedla Vreni Häussermannová, ředitelka vědeckého střediska Huinay. Celkem 305 těl a 32 kosterních pozůstatků velryb objevili vědci už v dubnu. Veřejnost o nich však informovali až nyní, neboť dosud probíhal sběr vzorků. Příčina smrti není známa, vědci prozatím vyloučili člověka. Podle Häussermannové je pravděpodobné, že mrtvol je v zálivech víc. Sejval patří k ohroženým druhům velryb, dorůstá až dvaceti metrů a váží až 40 tun.

Reklama
Plnovous
Plnovous
Plnovous

Muži s plnovousem mají větší sklon podvádět, lhát a krást, ukázal výzkum

Muži s plnovousem se ve výzkumu přiznali k nevěře i krádeži. Oproti oholeným mužům skončí i častěji ve rvačce. Přes polovinu žen přitom preferuje nezarostlé muže. Podle průzkumu společností Eva a Censuswide je u mužů s plnovousem pravděpodobnější, že budou svoji partnerku podvádět, a dokonce i častěji lhát a krást než oholení muži. Výzkumu se zúčastnily dva tisíce mužů, kteří byli dotazování na různorodé otázky typu: zda byli někdy nevěrní, něco ukradli či jak často se dostávají do rvaček. Po sečtení výsledků se ukázalo, že 47 procent vousatých mužů už svoji partnerku někdy podvedlo, zatímco oholených záletníků bylo 20 procent, jak uvedl server The Independent.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko zblízka
Kometa Čurjumov-Gerasimenko zblízka
Kometa Čurjumov-Gerasimenko zblízka

Kyslík na kometě vědce překvapil. Jdeme až k jádru pudla, říká astronom

Evropská sonda Rosetta objevila na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko molekulární kyslík. Podle Miloše Tichého, astronoma z observatoře na Kleti, není vyloučeno, že se kvůli tomu bude muset přehodnotit současná teorie o vzniku sluneční soustavy. Překvapivé zjištění je však zatím jen jeden z mnoha výsledků sondy, jejíž měření by mělo skončit v prosinci tohoto roku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama