Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist zvířete při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy.
Kolébkou biologické rozmanitosti hmyzožravců v Africe je podle výzkumu vedeného českými vědci Etiopská vysočina. Potvrdili to na příkladu drobných bělozubek. Zároveň osvětlili, jak se horské bělozubky dostaly navzdory poušti do celé Afriky. Na snímky z expedice českých vědců do Afriky se můžete podívat v galerii.
Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné, skutečně zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian.
Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Někteří odborníci chtějí upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Část expertů chce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, píše list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
Pralesní ptáci, mravenci či netopýři v džungli loví hmyz. Mezinárodní tým vědců nyní v džungli na Papui Nové Guineji zkoušel, co se stane, pokud predátoři z tropického porostu zmizí. Za výzkumem se museli vydat hluboko do papuánských lesů. "Zjistili jsme, že nám množství hmyzu vzrůstá v desítkách procent," říká ekoložka Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd, která tým vedla.
Onkologie je v posledních letech nejsilnější oblastí ve výzkumu nových léčiv. Vývoji medikace proti rakovině se věnují i vědci ze společnosti Sotio. Biotechnologická firma ze skupiny PPF pracuje na léku, který by měl léčit nádory například plic, prostaty nebo kůže. "Vývoj zabere více než 15 let a nemusí se podařit. Investice do výzkumu je risk," říká ředitel klinických projektů Marek Hraška.
Američtí vědci se domnívají, že se jim podařilo odhalit příčinu šedivění vlasů s přibývajícím věkem. Za fenomén podle nich mohou pigmentové buňky ve vlasových folikulech, které ztrácejí schopnost dozrávat, a nejsou tak vlasům déle schopny dodávat přirozenou barvu nebo odstín. Objev by mohl pomoci proces zcela zvrátit, napsal server BBC News.
Proměnlivé počasí, vítr i tma ztěžovaly opravu střechy české Mendelovy polární stanice na Antarktidě. Na starosti ji měl pokrývač Dimitris Georgiadis z Vrbna pod Pradědem, který se na jižní pól vydal společně s vědci z Masarykovy univerzity. Pracoval tam pět týdnů. Krom oprav střechy také pomáhal výzkumníkům přímo v terénu. "Během dvou měsíců jsem zažil všechna čtyři roční období," říká.
V posledním roce do českých škol přibylo více než padesát tisíc žáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Školy se zatím soustředily na to, aby noví žáci zapadli. Větší zapojení do výuky je výzvou až pro toto pololetí. Ukázala to velká studie vědců z Národního institutu SYRI mezi desítkami žáků, učitelů, rodičů a ředitelů.
Lidská touha podat pomocnou ruku se vztahuje i na zvířata, a to už od prvních let života člověka. Tvrdí to vědci, kteří studovali, jak batolata interagují s přátelskými psy.
Ačkoli "vánoční poselství" českého prezidenta sugeruje opak, věda opakovaně potvrzuje, že lidem máloco tak pomůže stát se většími, jako když si připadají malí.
Vědcům ve Spojených státech se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.
Čmeláci si hrají s míčky jen tak pro radost, zjistila studie. Britští vědci ve výzkumu sledovali čmeláky, kteří využívali neživé předměty ke hře. Chování, které je typické spíše pro savce a ptáky, u hmyzu pozorovali úplně poprvé. Jde tedy o důkaz toho, že mysl čmeláků je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.
Vědci objevili bakterii, kterou lze pozorovat lidským okem bez mikroskopu. Jde o bakterii s největší buňkou, která kdy byla pozorována. Vypadá jako bílá špageta a je velká zhruba jako lidská řasa. Výzkumníci ji našli v mangrovníkovém lese v Karibiku.
Pořídili jste si zlatou rybičku do akvária, ale přestala vás bavit? Pak si raději dvakrát rozmyslete, než ji hodíte do řeky nebo do kanálu, varují vědci. Tyto potvůrky sice vypadají nevinně, ale jejich nenasytný apetit či odolnost vůči chladu mohou mít pro místní volně žijící živočichy katastrofální následky.
Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují "demokratickým" způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity, o které informoval server BBC News.
To, jak migrující živočichové, jako jsou mořské želvy, překonávají stovky až tisíce kilometrů na otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie však některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.
Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky třiapadesátileté ženy do podoby, jakou mají buňky dvacetiletého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.
