Zažili jste ten zvláštní pocit, kdy se něco důvěrně známého najednou stane neznámým? Možná jste se setkali s fenoménem jamais vu – méně známým, ale o to záhadnějším příbuzným slavného déjà vu. Zatímco déjà vu je něco „už viděné“ - tedy falešný pocit, že jste něco již zažili, jamais vu neboli „nikdy neviděné“ je opakem. Důvěrně známé se vám zdá zcela nové nebo cizí. Co tento jev způsobuje?
Francouzská pacientka z Guadeloupe zaskočila vědce. V žilách jí totiž koluje netypická krevní skupina, kterou pojmenovali Gwada negativ. Vědci jej u ní identifikovali začátkem června a vyřešili tak záhadu, se kterou si lámali hlavu skoro 15 let. Neobvyklou protilátku v krvi dané pacientky totiž poprvé zaznamenali už v roce 2011. Identifikovat ji se však díky novým technologiím podařilo až nyní.
Zapomeňte na složité přístroje a laboratorní testy – k předpovědi zdravotního stavu vám možná stačí jen pár vteřin a volný prostor v obýváku. Brazilští vědci totiž zjistili, že jednoduchý pohyb může poměrně přesně odhadnout vaše riziko úmrtí v následujících letech.
Představte si, že stojíte na prahu nekonečna - a to s nosem zabořeným do podivuhodných pachů, které byste si ani v tom nejdivočejším snu nespojili s vesmírem. Kočičí moč, spálené maso, marcipán, nafta nebo česnek – to vše jsou skutečné vůně, které byste ve vesmíru mohli ucítit. A právě těmto záhadným pachům se věnuje neobvyklý výzkum přibližující kosmos.
Zdravotnictví po celém světě čelí tiché, ale o to vážnější krizi: nedostatku krve. Počet dárců klesá, poptávka roste. Každá kapka přitom může zachránit život, obzvlášť v době stárnoucí populace, akutních operací nebo živelních pohrom. Japonští vědci teď přišli s průlomovým řešením v podobě umělé krve.
Kožních nádorů v Česku začalo v posledních letech opět přibývat. Podle lékařů zvyšují riziko kromě slunečního záření i UV lampy na gelové nehty nebo solária.
Výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie vyvinuli nástroj, díky kterému lze zjistit, zda do nápoje někdo nepřidal drogy. Míchátko s názvem Spikeless do 30 vteřin odhalí, zda je v nápoji například GHB nebo ketamin. Pokud projde schvalovacím procesem, party budou zase o něco bezpečnějším místem.
Přepis nahrávky rozhovoru, který bych dříve manuálně pořizoval polovinu odpoledne, dnes díky nástrojům umělé inteligence získám do pár desítek vteřin. Informace, které bych ještě nedávno sháněl na internetu hodiny, mi AI dokáže poskytnout při vhodně zvolených dotazech rovněž v řádu vteřin.
Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků. Vyplývá to z nové studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Onkologičtí pacienti často trpí depresemi a úzkostmi, úlevu by jim mohla přinést psychedelika. Odborníci z Masarykova onkologického ústavu v Brně (MOÚ) a Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nyní hledají dobrovolníky pro studii, která efekt ověří.
Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží Severní Afriky k jejím západním břehům, a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme 11 zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes, napsala agentura Reuters.
Husté, rozlehlé a hluboké lesy Amazonie skrývají mnohá tajemství. Jedním z nich je i unikátní řeka, která se také někdy nazývá jako vařící řeka nebo La Bomba. Přitom až do roku 2011 se myslelo, že existuje jenom v indiánských legendách.
Časopis Science, jedna z nejprestižnějších vědeckých platforem, zařadil mezi 10 nejvýznamnějších objevů roku 2024 hned dva, na nichž se podíleli čeští vědci. V oblasti fyziky zazářil objev altermagnetismu, nového typu magnetismu, zatímco v medicíně získala uznání průlomová injekční léčba HIV s účinností 99,9 procenta, na jejímž vývoji se podílel i český vědec.
Australští vědci vyřešili záhadu lepkavých, tmavých koulí, které minulý měsíc vyplavilo moře na několika slavných plážích v Sydney. Osm pláží včetně Bondi kvůli nim bylo na několik dní uzavřeno, aby dělníci mohli sesbírat tisíce kulovitých naplavenin.
Čína postavila na jihu svého území novou podzemní laboratoř. Nachází se 700 metrů pod zemí a má pomoci lépe poznat vlastnosti extrémně malých částic, kterým se říká neutrina, jež jsou často považována za jedny z nejzáhadnějších částic v našem vesmíru.
Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Zkrátka stejné druhy práce, jaké jsou nebezpečné všude jinde, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal.
Někteří si v zahradách pěstují houby, které krmí vlastními výkaly. Jiní zas dokážou v případě ohrožení vybuchnout a některé útočníky tak i zabít. Čeští i zahraniční vědci zkoumali látku, která to termitům umožňuje. "Termit se na počátku snaží s protivníkem vypořádat kusadly, ale když nic nepomůže, obětuje se pro dobro kolonie," říká biolog Jan Šobotník, který se na výzkumu podílel.
Pravděpodobnou podobu patrona pražského arcibiskupství svatého Vojtěcha ve čtvrtek odhalili zástupci arcibiskupství a odborníci, kteří se na výzkumu podíleli. Nejprve vytvořili digitální kopii lebky světce, která je součástí Svatovítského pokladu. Podobu pak vědci pod vedením Cicera Moraese odhadli pomocí informací o úponu lebečních svalů a tloušťky měkkých tkání podle konkrétních rozměrů lebky.
Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku.
Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než 200krát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat.
