Reklama
Reklama

Válka


Londýn útok objetí
Londýn útok objetí
Londýn útok objetí

Porazit se můžeme jen sami. Islamisté jsou hrozba, panika ale není namístě, tvrdí generál Řehka

Pondělní teroristický útok na mešitu v Londýně pouze připomněl napjatou atmosféru, ve které čelí Evropa cíleným akcím tzv. Islámského státu i dalších radikálních džihádistů. Dosavadní šéf českých speciálních sil Karel Řehka (42) s nimi bojoval přímo v Afghánistánu. Útoky v Evropě bere vážně, varuje ale před zkratkovitými reakcemi. "Nenahrávejme teroristům šířením paniky. Porazit se můžeme jen sami," tvrdí Řehka, který v létě odchází na velitelství mnohonárodnostní divize NATO "severovýchod" v Polsku.

Opuštěné křesťanské město Karakoš (Al-Hamdaniya) v Iráku, vypálené Islámským státem
Opuštěné křesťanské město Karakoš (Al-Hamdaniya) v Iráku, vypálené Islámským státem
Opuštěné křesťanské město Karakoš (Al-Hamdaniya) v Iráku, vypálené Islámským státem

Obrazem přímo z Iráku: Křesťanské město duchů. Tisíce lidí z něj prchaly přes noc, hrozil jim masakr

Karakoš (arabsky Al-Hamdaniya) bývalo město velikosti Opavy na severu Iráku. Z mapy ale zmizelo prakticky přes noc. Jeho 60 tisícům křesťanských obyvatel před třemi lety reálně hrozil masakr, když jen na dohled od jejich domů stáli džihádisté z takzvaného Islámského státu připraveni je všechny pobít. Každý tak z města uprchl jen s tím, co měl zrovna při sobě. Dnes je Karakoš sice osvobozený, nicméně vypálený a zaminovaný. A tudíž stále zcela bez života. Podívejte se v galerii, jak rozlehlé město duchů, připomínající v jistém ohledu ukrajinský Pripjať, vypadá.

Sýrie - nálety - Darát Izzá - provincie Aleppo
Sýrie - nálety - Darát Izzá - provincie Aleppo
Sýrie - nálety - Darát Izzá - provincie Aleppo

Během pátečního náletu koalice vedené USA zemřelo na východě Sýrie 80 lidí

Nejméně 80 členů rodin islamistických bojovníků, včetně 33 dětí, v pátek zahynulo při novém náletu koalice vedené Spojenými státy na syrské město Majádín, které ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS). Podle agentury AFP to oznámila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Organizace citovala zdravotnické a civilní zdroje z Majádínu, podle nichž byla při leteckém útoku časně ráno zasažena obecní budova, kde se ukrývali příbuzní bojovníků Islámského státu. SOHR již dříve informovala, že během středy a čtvrtka při koaličních náletech na Majádín přišlo o život 50 civilistů, kteří rovněž patřili do rodin islamistických bojovníků.

Reklama
Avdijivka, Donbas
Avdijivka, Donbas
Avdijivka, Donbas

Téměř čtyři tisíce Ukrajinců podalo žaloby k soudu ve Štrasburku. Kvůli válce na východě země

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zaznamenal skoro čtyři tisíce žalob, které vznesli Ukrajinci kvůli událostem na východě země. Stížnosti se týkají i civilistů padlých do zajetí, napsala v úterý agentura Interfax. Alina Pavljuková z ukrajinského Helsinského výboru pro lidská práva řekla, že lidé v zajetí jsou z právního hlediska pouze oběťmi trestných činů, a nemají tedy nárok na kompenzace. "Lidem, kteří se vrátí ze zajetí, stát neposkytuje žádné garance. Na rozdíl od vojáků, jimž stát dává třeba sociální záruky, civilisté, kteří se vrátí ze zajetí, zůstanou bez ničeho," dodala Pavljuková. Konflikt na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014 a vyžádal si už více než deset tisíc obětí.

Lenka Szántó a Jakub Szántó 2
Lenka Szántó a Jakub Szántó 2
Lenka Szántó a Jakub Szántó 2

Szántó: Život v Tel Avivu? Když letí raketa, otevřeme okna a schováme se u koupelny

Lenka Szántó je česká scenáristka a novinářka, manželka stálého zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó. Před čtyřmi lety s ním a dvěma malými syny odjela do jeho nového působiště, Tel Avivu. Naučila se hebrejsky, nebát se raket a útoků Palestinců a pracovat pro Českou televizi z tisíce kilometrů vzdáleného bytu. "Já jak jsem blonďatá, tak nevypadám zrovna jako něčí nepřítel, ani jako Palestinka, ani jako Židovka, spíše jsem tady za nějakou turistku a na ty tu příliš neútočí," líčí Lenka s klidem v hlase. Na návrat do Prahy se nicméně velmi těší, ani ne tak kvůli většímu bezpečí, ale spíše větší možnosti seberealizace.

Východní Mosul po osvobození iráckou amrádou od Islámského státu, Irák
Východní Mosul po osvobození iráckou amrádou od Islámského státu, Irák
Východní Mosul po osvobození iráckou amrádou od Islámského státu, Irák

Ze západního Mosulu uprchne až 200 000 civilistů, odhaduje OSN. Boje o město se stupňují

Organizace spojených národů ve středu oznámila, že ze západního Mosulu, kde se stupňují boje mezi iráckými silami a ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS), by mohlo utéct až 200 000 civilistů. Informovala o tom agentura Reuters. Koordinátorka humanitární pomoci OSN v Iráku Lise Grandová také uvedla, že od počátku ofenzivy irácké vládní armády, jež byla s podporou Spojených států zahájena v polovině loňského října, z města odešlo přes 700 000 civilistů. Východní část města je v rukou vládních jednotek od letošního ledna. Irácký armádní mluvčí Jahjá Rasúl v úterý oznámil, že bojovníci IS v Mosulu ovládají už jen asi deset procent oblastí na západním břehu řeky Tigris.

Město Bašika, Irák - poničený kostel, tunel Islámského státu
Město Bašika, Irák - poničený kostel, tunel Islámského státu
Město Bašika, Irák - poničený kostel, tunel Islámského státu

Obrazem z Iráku: Domy milenců ztichly. Po IS tu zbyly neprůstřelné vesty, nevybuchlé miny i tunely

Severoirácké město Bašika, jehož název se dá přeložit jako Dům milenců, je po dvou letech vlády Islámského státu zase zpět v kurdských rukou. Přesto je stále téměř bez života. Kdysi pulzující multietnické město opustila ve strachu před masakry džihádistů velká část obyvatel a jen zvolna se vracejí zpátky. Na vině jsou kromě zavřených obchodů a restaurací i stále zaminované budovy, okolí města i tunely islamistů v okolních horách i pod městem.

Reklama
Irácký voják bojuje proti Islámskému státu o letiště na západě Mosulu.
Irácký voják bojuje proti Islámskému státu o letiště na západě Mosulu.
Irácký voják bojuje proti Islámskému státu o letiště na západě Mosulu.

Irácká armáda otevírá v Mosulu novou frontu. Islamisty plánuje obklíčit

Vedení irácké armády ve čtvrtek podniklo další krok v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Otevřelo novou frontu u Mosulu, který je poslední baštou IS v Iráku. Podle agentury Reuters budou vojáci nyní útočit i ze severozápadu, čímž pomohou jednotkám postupujícím z jihu. Irácká armáda je podporována mezinárodní koalicí v čele se Spojenými státy. Už v lednu se jí povedlo dobýt východní část města a nyní se snaží osvobodit i tu západní. Boje se momentálně odehrávají v hustě obydleném historickém centru Mosulu, kde leží i mešita An-Núrí.

Východní Mosul po osvobození iráckou armádou od Islámského státu, Irák.
Východní Mosul po osvobození iráckou armádou od Islámského státu, Irák.
Východní Mosul po osvobození iráckou armádou od Islámského státu, Irák.

Fotograf Aktuálně.cz z válečného Mosulu: Děti si hrají s raketami, nedaleko leží mrtví džihádisté

Mosul. Kdysi milionové irácké město, nyní tvrdé bojiště o baštu teroristické organizace Islámský stát. Její bojovníci čelí značné přesile a jsou prakticky obklíčeni v historické západní části města. Přesto se islamisté nevzdávají. A to i proto, že stále drží klíčovou mešitu, ve které kdysi jejich vůdce Abu Bakr al-Bagdádí vyhlásil chalífát tzv. Islámského státu. Východní část Mosulu oddělená řekou Tigris je už ale od začátku roku osvobozená koaličními silami. Jak to v ní vypadá? Vrací se do míst jen pár stovek metrů od frontové linie život? Podívejte se spolu s fotoreportérem Aktuálně.cz, který byl na místě. Cestu podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development.

Kapitán Pavel Stehlík
Kapitán Pavel Stehlík
Kapitán Pavel Stehlík

Važte si vojáků. Nevíte, kdy je budete potřebovat, říká veterán z Afghánistánu a autor bestselleru

Kapitán Pavel Stehlík (32) je válečný veterán z Afghánistánu. Z misí si odvezl mnohé traumatické zážitky, doma si myslel, že už bude jenom dobře. Jenže měsíc po návratu dle svých slov zjistil, "že jde být ještě hlouběji než na dně". Lékaři mu zjistili rakovinu kostí a nádor na krční páteři. I přes špatné prognózy se ze všeho dostal. Z další porce traumat a emocí se dokázal vypsat. Kniha Do temnoty se stala bestsellerem. Vystudoval Fakultu humanitních studií UK, obor orální historie. Nyní pracuje pro Vojenský historický ústav a přichází se zpověďmi svých kolegů z mise, studií nazvanou Já, voják v Afghánistánu. "Jsme tu pro vás, je to naše povinnost," říká v rozhovoru k poslání vojáka.

Sviští tady kulky, granát nám dopadl na zahradu. Přišli jsme o vše, popisuje Olga válku na Ukrajině
Sviští tady kulky, granát nám dopadl na zahradu. Přišli jsme o vše, popisuje Olga válku na Ukrajině
Sviští tady kulky, granát nám dopadl na zahradu. Přišli jsme o vše, popisuje Olga válku na Ukrajině

Sviští tady kulky, granát nám dopadl na zahradu. Přišli jsme o vše, popisuje Olga válku na Ukrajině

Můj manžel je po nemoci, spí a neslyší, já nemůžu usnout, když to bouchá, když jsou ty rány příliš silné, tak mu říkám: “Peťo, zlato, vstávej, musíme se jít schovat do sklepa,” říká o situaci na bojové frontě na východě Ukrajiny obyvatelka Avdejevky Olga a dodává, že ve válce už jednou přišli o všechno a museli se přestěhovat do Avdejevky. Podle jejich slov kolem nich často už i tam sviští kulky. U domu jim údajně bouchl granát. Žijí prý ze zásob, které si vytvoří vlastní prací.

Reklama
Donald Trump a Si Ťin-pching
Donald Trump a Si Ťin-pching
Donald Trump a Si Ťin-pching

Pokud nepřestanete s testy, zaútočíme, říká Trump. Severní Korea hrozí, že odpoví jadernými zbraněmi

Už v předvolební kampani slíbil americký prezident Donald Trump, že nedopustí, aby Severní Korea získala schopnost zaútočit jadernými raketami proti USA. Podle analytiků už to ale Pchjongjang brzy dokáže. Po posledních raketových testech Severní Koreje vyslal Trump do regionu americké válečné námořnictvo. A znovu pohrozil vojenským úderem. Pchjongjang odpovídá, že by to znamenalo jaderný konflikt. Klíč k řešení tamní krize drží Čína, která má na Pchjongjang silné páky. Nejasné ale zůstává, zda je chce využít.

Trumpovi příznivci
Trumpovi příznivci
Trumpovi příznivci

Americká média vrací úder Donaldu Trumpovi. Skvěle na něm vydělávají

Ještě v předvolební prezidentské kampani vyhlásil Donald Trump mainstreamovým médiím v USA válku. Podle něj jen "lžou" a jsou "nepřítelem amerického lidu". Útoky na "prodejné" novináře pomohly Trumpovy nakonec do Bílého domu. Velká média v USA teď prezidentovi vracejí úder. Díky Trumpovi mají totiž víc diváků i čtenářů. A neplatí to jen o satirickém pořadu Saturday Night Live s hercem Alecem Baldwinem v roli prezidenta. Trump "zachránil" i americkou zpravodajskou televizi CNN a "pomáhá" paradoxně i těm, kteří mu můžou způsobit reálné problémy - investigativním médiím.

Život na ukrajinské frontě? Deset měsíců bez vody a elektřiny, děti si na válku už zvykly
Život na ukrajinské frontě? Deset měsíců bez vody a elektřiny, děti si na válku už zvykly
Život na ukrajinské frontě? Deset měsíců bez vody a elektřiny, děti si na válku už zvykly

Život na ukrajinské frontě? Deset měsíců bez vody a elektřiny, děti si na válku už zvykly

Během prvních dnů války u dětí bývaly hysterické záchvaty a koktavost, velmi se bály a snažily se někoho obejmout, říká ředitelka mateřské školy na bojové linii v městečku Luhanske Kateryna a dodává, že je lidsky strašné, že děti si na přítomnost války už zvykly. Na řadu míst na Ukrajině musí být doručována humanitární pomoc. Vše pod rizikem ostřelování či min. Nefunguje zde elektřina a neteče voda. Místní nemají v některých oblastech možnost se během ostřelování schovat. Jejich sklepy jsou vytopené či zničené.

Trump Stoltenberg NATO
Trump Stoltenberg NATO
Trump Stoltenberg NATO

Velký Trumpův obrat: Putin už není hodný, Čína není zlá a z Bašára Asada je zničehonic "řezník"

V prezidentské kampani a ještě i po vítězství ve volbách sliboval Donald Trump radikální rozchod s dosavadní zahraniční politikou USA. Chválil ruského prezidenta Putina, zpochybnil NATO, vyhlašoval tržní válku Číně a odchod syrského prezidenta Asada považoval za podružný. Během posledního týdne ale nezůstal z Trumpových slibů kámen na kameni. Raketový útok na leteckou základnu Bašára Asada byl pouhým symbolem velkého obratu, který nový americký prezident udělal v řadě dalších otázek.

Reklama
Tillerson a Lavrov v Moskvě
Tillerson a Lavrov v Moskvě
Tillerson a Lavrov v Moskvě

Na bodu mrazu. Jaderné velmoci nemůžou mít tak špatné vztahy, řekl Tillerson po jednání s Putinem

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a se šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. Schůzky proběhly za dramatického propadu původních nadějí na zlepšení americko-ruských vztahů. Američané chtějí, aby Rusko v Sýrii přestalo podporovat Bašára Asada, který je podle nich zodpovědný za útok chemickými zbraněmi, při kterém minulý týden v Sýrii zahynulo až 90 civilistů. Moskva tvrdí, že USA nemají žádné důkazy, a následný americký raketový útok na syrskou vojenskou základnu považuje za porušení mezinárodního práva. Tillersonova jednání žádný pozitivní průlom nepřinesla.

Oligarchové mají zájem ve válce pokračovat, Rusové zadržují až tisíc našich lidí, říká Ukrajinec
Oligarchové mají zájem ve válce pokračovat, Rusové zadržují až tisíc našich lidí, říká Ukrajinec
Oligarchové mají zájem ve válce pokračovat, Rusové zadržují až tisíc našich lidí, říká Ukrajinec

Oligarchové mají zájem ve válce pokračovat, Rusové zadržují až tisíc našich lidí, říká Ukrajinec

Hlavní myšlenkou je návrat našich zajatců, kteří jsou dva nebo tři roky drženi ruskými agenty FSB ve sklepení, víme, že zajatých je až tisíc, kteří se nemohou vrátit ke svým matkám a dětem, zajatci nejsou populární téma ve vládních kruzích, říká velitel Bachmutské siče Bohuslav o jejich blokádě cest do ruskými separatisty ovládaných území na Ukrajině a dodává, že současné ekonomické vazby s okupovanými územími mohou tuto válku prodlužovat donekonečna a nepůjde za ni postavit definitivní tečku. Zájem oligarchů je prý, aby se tento stav neměnil, může to tak pokračovat dalších deset či dvacet let, lidé kvůli tomu budou trpět a oligarchové bohatnout.

Trailer k filmu Dil Lejlá
Trailer k filmu Dil Lejlá
Trailer k filmu Dil Lejlá

Konec nejmladší turecké starostky. Vrátila se z Německa, čelí obžalobě z podpory terorismu

Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.

Střelba, zničené domy i místní hledající nevybuchlé granáty. DVTV točí válku na východě Ukrajiny
Střelba, zničené domy i místní hledající nevybuchlé granáty. DVTV točí válku na východě Ukrajiny
Střelba, zničené domy i místní hledající nevybuchlé granáty. DVTV točí válku na východě Ukrajiny

Střelba, zničené domy i místní hledající nevybuchlé granáty. DVTV točí válku na východě Ukrajiny

Jsme pouze přibližně dvacet kilometrů od bašty proruských separatistů Doněcku, je zde vidět zkáza a následky po ostřelování dělostřeleckými granáty, popisuje z ukrajinské Avdějevky Filip Horký a dodává, že z města odešly tisíce lidí. Štáb DVTV dorazil do města jen den po intenzivním ostřelování ze strany proruských separatistů, během kterého zemřeli tři ukrajinští vojáci a zničena byla řada domů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama