OSN bude vyšetřovat zločiny spáchané v Sýrii za občanské války. Padesátičlenný vyšetřovací tým povede francouzská soudkyně Catherine Marchiová-Uhelová, která již působila v Kosovu, Kambodži či u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Podle soudkyně půjde zejména o zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, útoky na školy a nemocnice, hromadné vraždění či násilí na ženách a dětech.
Kniha Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost, která právě míří do obchodů, nabízí unikátní svědectví českého kriminalisty Vladimíra Dzura, jenž téměř deset let “lovil” válečné zločince v bývalé Jugoslávii. ”Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi,” říká Dzuro.
Nové příměří mezi vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajiny má začít platit 25. srpna. Shodli se na tom zástupci mírové kontaktní skupiny na jednání v Minsku. Klid zbraní vyhlásí v souvislosti se zahájením nového školního roku, napsala agentura TASS. Boje mezi vládou a povstalci trvají od roku 2014 a vyžádaly si už na 10 000 mrtvých. Strany v minulosti vyhlásily příměří už několikrát, po nějakém čase ho však porušily.
Využívání umělé inteligence ve vývoji zbraní povede k novému druhu válek, které se vymknou lidské kontrole. Přesvědčeno je o tom nejméně 116 expertů na moderní technologie v čele s šéfem Tesly Elonem Muskem. V pondělí zaslali otevřený dopis OSN, ve kterém vyzývají k zákazu vývoje moderních autonomních zbraní. Musk se již několik let věnuje propagaci výzkumu umělé inteligence pro mírové účely. Podle něj je vývoj takzvaných robotických zabijáků otázkou jen několika let. Na diskusi proto podle něj nezbývá mnoho času a je třeba jednat.
Syrský prezident Bašár Asad v neděli oznámil, že jeho země nepočítá s žádnou formou spolupráce se státy, které dosud nepřerušily kontakty s teroristickými skupinami. Mezi ty ale řadí i povstalce, kteří usilují o svržení syrského diktátorského režimu. Asad zároveň vyzdvihl spolupráci s Ruskem, Íránem a libanonským Hizballáhem, kteří v syrské občanské válce stojí na jeho straně.
Americký prezident Donald Trump v noci na soobotu pokračoval ve své ostré rétorice z tohoto týdne a po KLDR pohrozil vojenským řešením i autoritářské vládě Venezuely. Podle Trumpa mají USA v případě Venezuely mnoho možností, včetně vojenského řešení. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino Trumpova slova označil za akt šílenství a maximálního extremismu. "Venezuela je katastrofa, velmi nebezpečná.. Máme mnoho možností pro Venezuelu a je mezi nimi i vojenské řešení, bude-li to nutné," prohlásil Trump. "Máme jednotky po celém světě, v místech, která jsou velmi daleko. A Venezuela není tak daleko. A lidé tam trpí a umírají," řekl Trump.
Současná eskalace severokorejské krize ukázala, že prezident Trump a jeho tým nemají jednotnou politiku vůči KLDR. Ministr zahraničí Rex Tillerson se snaží jednat, zatímco prezident Trump hrotí hrozby silou. Odmítl však potvrdit vyjádření svého poradce pro národní bezpečnost generála McMastera, že USA jsou připraveny i k preventivnímu úderu. A není ani jasné, zda jde Washingtonu jen o severokorejské jaderné zbraně, nebo by chtěl odstranit celý režim Kim Čong-una.
Rusko je jedním z mála států světa, které uznávají samostatnost Jižní Osetie a Abcházie. Dvojici území, která před devíti lety vyhlásila nezávislost na Gruzii, ale mnoho zemí považuje spíše za protektoráty. Ruský vliv na ně navíc postupně sílí. Vojáci Jižní Osetie například spadají pod ruskou armádu a obě oblasti jsou závislé na miliardových finančních příspěvcích z Moskvy. "Partnerství" s těmito regiony se snažil ještě více utvrdit sám ruský prezident Vladimir Putin, když toto úterý navštívil přímořské město Picunda v Abcházii.
Více než 600 000 vysídlených obyvatel Sýrie se letos vrátilo do svých domovů, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Potvrzuje se tak podle ní trend rostoucího počtu navrátilců. IOM ale zároveň upozornila, že po humanitární stránce situace v zemi ještě není přijatelná. Loni se za celý rok vrátilo domů 685 000 Syřanů. Podle mluvčí IOM Olivie Headonové ale situace v zemi není nijak růžová, protože v jiných oblastech naopak bylo letos donuceno své domovy opustit téměř 809 000 lidí. Podle IOM mířily dvě třetiny vracejících se osob na sever Sýrie do oblasti Aleppa, kde ustaly boje poté, co území dobyly syrské vládní jednotky s podporou ruského letectva.
V uplynulých desetiletích to byl Pchjongjang, kdo hrál ruskou ruletu se svým jaderným programem. Teď ale přibyl nový nepředvídatelný fenomén, americký prezident Donald Trump. A média, která se snaží naplnit jeho prázdná prohlášení vlastními interpretacemi, mohou nakonec zafungovat jako katalyzátor výbuchu. Teď už víme, co je to "eskalace konfliktu".
Severokorejský vůdce Kim Čong-un má k dispozici mnoho možností, jak zastrašit americké politiky a generály. A donutit je zvažovat, jaké dopady by na ně měla případná válka s KLDR. Ve výzbroji má rakety Nodong a Tepodong-1. Obě mají dolet přes 1500 kilometrů. Kim sice nyní pohrozil Spojeným státům raketovým útokem na ostrov Guam a také varoval, že do půlky srpna vypracuje jeho plán, zároveň by ale vystavil vlastní režim velkému nebezpečí, možná až existenční hrozbě. Ve středu to Kimovi připomněl americký ministr obrany Jim Mattis.
Bezpečnostní situace v Afghánistánu se po více než 15 letech od svržení Tálibánu neuklidňuje. Teroristické hnutí v posledních měsících stále častěji útočí na bezpečnostní složky i civilisty. V loňském roce si násilnosti vyžádaly rekordní počet civilních obětí a raněných. Jednou z nich byla i dcera Shayesty Khana, která při útoku na jejich dům přišla o nohu. Otec sedmi dětí zoufale sháněl peníze pro potřebnou léčbu. Pomoc nakonec přišla až z České republiky.
Pokud v Sýrii dobrovolně bojují občané Ruska, nemá s tím ruské ministerstvo obrany nic společného. Podle agentury TASS to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na informace agentury Reuters, která ve středu uvedla, že v Sýrii letos padlo 40 ruských vojáků, mezi nimi 21 vojenských specialistů, kteří tam pracovali na základě soukromé smlouvy. Ruské ministerstvo obrany tuto informaci popřelo - podle jeho oficiálních statistik letos v Sýrii zemřelo 10 ruských vojáků. Rozdíly v informacích o padlých v Sýrii jsou podle Reuters částečně způsobeny tím, že Kreml otevřeně nepřiznává, že tam společně s armádními jednotkami bojují i žoldáci.
Dvacet mrtvých civilistů a několik desítek zraněných. Taková je bilance náletu v provincii Táizz v jižním Jemenu. Počet mrtvých civilistů potvrdila jemenská vláda, podle níž jsou mezi oběťmi i ženy a děti. Ve válce, která v Jemenu zuří od roku 2014, proti sobě stojí vláda a šíitští povstalci. Za oběť jí padlo už 10 tisíc lidí a milion Jemenců je na útěku ze svých domovů. V zemi se navíc šíří cholera.
Počet civilních obětí bojů v Afghánistánu za letošní první pololetí opět vzrostl. Podle bilance OSN zemřelo 1662 osob a přes 3500 lidí bylo zraněno. Loni za totéž období přišlo v Afghánistánu o život 1601 civilistů, počet raněných byl zhruba stejný. Ze statistiky OSN vyplývá, že 40 procent civilních obětí mají na svědomí výbušniny - miny i podomácku vyrobené bomby. Zpráva asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) uvádí, že pětina z obětí přišla o život v Kábulu. Statistika svědčí o stále se zhoršující bezpečnostní situaci v Afghánistánu, kde povstalecké hnutí Tálibán stupňuje své aktivity a dobývá další území. Za celý loňský rok v této asijské zemi zahynulo 3498 civilistů.
Nová výstava v Národním muzeu v Krakově ukazuje brutalitu nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim prostřednictvím výtvarných děl, která namalovali nebo nakreslili místní vězni. Výstava Z očí do očí: Umění v Osvětimi začala u příležitosti 70. výročí otevření osvětimského muzea, které návštěvníky vzdělává o životě ve vyhlazovacím táboře. Loni ho navštívilo přes dva miliony lidí.
Český farmaceut Stanislav Havlíček se po půl roce vrátil z Jižního Súdánu. Pomáhal tu léčit uštknutí hadů i střelné rány. "A to nejde jen o politické přestřelky. Často je to důsledek sporů o dobytek," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V této africké zemi působil v nemocnici neziskové organizace Lékaři bez hranic. Podle něj patří mezi největší problémy tamních lidí podvýživa a občanská válka. Kvůli té už uprchly statisíce obyvatel Jižního Súdánu do okolních států. Země je nezávislá teprve od roku 2011. Referendu o samostatnosti předcházela několik desítek let trvající válka mezi severem a jihem Súdánu.
Před 25 lety se zformovala skupina válečných novinářů a dobrovolníků, kteří se rozhodli pomáhat v místech krizí. Ze skupinky nadšenců vyrostla organizace s osmnácti sty zaměstnanci pracujících ve 32 zemích s rozpočtem 1,7 miliard korun. Za dobu existence působila organizace v 54 zemích a pomohla více než 18 milionům lidí. Dnes se nicméně zaměřuje více na práci v Česku, kde stovky tisíc lidí upadlo do těžkého zadlužení.
Vše začalo v roce 1992, kdy zahraničním reportérům kolem Jaromíra Štětiny přestalo stačit dovážet do republiky informace a chtěli na postižená místa také vyvážet humanitární pomoc. Reagovali na válku v Náhorní Karabachu, krátce po něm následovaly země bývalé Jugoslávie. Člověk v tísni byl původně malou partou nadšenců, dnes se jedná o předního evropského hráče na poli humanitární a rozvojové pomoci. Působí i v Česku, v terénu se stará o sociálně slabé rodiny, pomáhá také vést studenty k mediální gramotnosti a občanské uvědomělosti. "Ve válce se snažíme pomáhat na obou stranách konfliktu. Všude jsou obyčejní lidé, kteří jsou jeho oběťmi, říká finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický.
Útok sebevražedného atentátníka v Damašku má na svědomí nejméně 20 obětí na životech. Podle agentury Reuters o tom informovalo syrské ministerstvo zahraničí. Úřady v Damašku brzy ráno sledovaly tři auta se sebevražednými atentátníky. Dvě z nich se jim na silnici, která vede k letišti, podařilo zlikvidovat. Třetí atentátník však vjel do centra města a odpálil nálož, když byl obklíčen. Exploze na náměstí Tahrír způsobila nejen ztráty na životech, ale také značné hmotné škody.
